Měření rodinných vztahů a charakteristických rodinných interakcí provází mnoho problémů díky nedostatku teorie v dané oblasti, stejně jako interpretaci získaných výsledků. Většinou se zabýváme vztahy v rodině pomocí standardizovaných dotazníků a inventářů nebo jednoduchých seznamů otázek. Existuje však mnoho dalších metod, přístupů a nápadů, jak operacionalizovat vztahy v rodině. Tato studie přináší přehled některých problematických oblastí v měření rodinných vztahů a jejích dopadů, příklady méně používaných nástrojů na měření vztahů a dalších metod, se kterými se setkáváme v souvislosti se zkoumáním vztahů v rodinách. Cílem studie je zmapovat metody, které tvoří alternativu k dotazníkům a inventářům, a prozkoumat jejich možnosti v oblasti měření rodinných vztahů a interakcí. Věnujeme se zejména semiprojektivním a projektivním metodám. Mnoho metod, které jsou zmíněné ve studii, se pro měření vztahů používá jen málo, ale mají velký potenciál pro použití v této oblasti. Ve studii jsou naznačeny některé problémy s interpretací poznatků: kulturní diverzita, problém s rozlišováním subjektivního a osobnostního hlediska, které respondent vnáší do svého hodnocení rodinných vztahů, sociální desirabilita. and A gap in the theoretical background created numerous difficulties and inconsistencies in the measurement of the characteristic of family relationships and family interactions, but also in the interpretation of obtained results. Mostly we deal with family relationships using standardized questionnaires and inventories or simple lists of questions. However, there are many other methods, approaches and ideas on how to operationalize family relationships. This study provides an overview of some of the problematic areas in the measurement of family relationships and its consequences. The aim of the study is to explore methods that form an alternative to the questionnaires and inventories, and explore their potential for the measurement of family relationships and interactions. We pay particular attention to projective techniques. Many methods that are mentioned in the study are uncommon, but they have a great potential for use in this area. The study indicated some problems with the interpretation of results: cultural diversity, the problem of distinguishing subjective and personal point of view, social desirability.
Sociální kognicí, tedy způsobem, jakým si lidé představují, vnímají a vyvozují závěry o duševních a emocionálních stavech druhých lidí, se zabývá několik teorií. Mezi nejvlivnější patří Teorie mysli (ToM), méně známý je koncept interpersonální decentrace (ID), kterou Feffer definuje jako schopnost brát v úvahu vlastní pocity a myšlenky zároveň s pocity a myšlenkami druhého. Autoři provedli výzkum ID u 50 hospitalizovaných pacientů s poruchou psychotického spektra (z toho 45 se schizofrenií) s cílem popsat jejich výkony v oblasti ID, ověřit vztah mezi mírou ID a vybranými proměnnými, a srovnat zjištění se studiemi realizovanými na jiných populacích. K posuzování míry ID využili Tematický apercepční test (TAT), konkrétně následujících deset karet: 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF. Získaných 500 příběhů vyhodnotili dle manuálu z hlediska ID. Výzkumný soubor tvořilo 36 mužů a 14 žen ve věku 19-70 let s průměrnou délkou vzdělání 12 let. Celkově byla míra ID u hospitalizovaných pacientů stabilně velmi nízká a statisticky signifikantně nižší, než ukazují dostupná data jiných klinických skupin. Toto zjištění je v souladu s poznatky ToM. Výsledky v oblasti ID v rámci zkoumaného souboru nesouvisí s pohlavím, vzděláním, přítomností partnerského vztahu a závažností, což podporuje hypotézu, že jde o stabilní osobnostní rys osob se schizofrenií, a může se jednat o prodrom psychotického onemocnění. Tento závěr by byl v souladu s neurovývojovou hypotézou schizofrenie, avšak vyžaduje další ověření, nejlépe longitudinální výzkum dětí od předškolního věku do dospělosti., Objectives. The purpose of this study was to describe interpersonal decentering (ID), a less know concept of social cognition, in patients with schizophrenia. Sample and setting. The research sample included 50 hospitalized patients (36 males, 14 females) with phychotic spectrum disorder (45 with schizophrenia) aged 19-70. For assessment of ID ten cards of the Thematic Apperception Test (TAT): 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF were used. 500 TAT stories were collected and scored according to the manual of ID. Hypotheses. The aim was to describe the performances of ID, verigy the correlation between ID and selected variables, and compare the findings with studies realized in other populations. Statistical analysis. To verify the hypotheses, Pearson's correlation coefficient and Student's t-test were calculated. Results. The levels of ID in the sample were consistently very low and statistically significantly lower than the available data of other clinical groups. This finding is consistent with the findings of other concepts of social cognition, e.g. Theory of Mind. Results of ID in the sample were not significantly related to gender, education, presence of partner relationship and severity of disorder. This findings support the hypothesis that ID is a stable personality trait of people with schizophrenia, and may be prodrom of psychotic illness. Study limitation. The main limitation of the study is that all participants were inpatients and their ID results might differ from the outpatient population. The conclusion corresponds with the neurodevelopmental hypothesis of schizophrenia but requires further verification, prefarably longitudinal research of children from preschool age to adulthood., Martin Lečbych, Kristýna Hosáková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Studie se primárně zabývá otázkou, zda může být kresebná projektivní technika Kresba lidské postavy Figure Drawing Test (FDT) vhodným alternativním diagnostickým nástrojem pro detekci a hodnocení osobnosti i specifické patologie u žen s diagnózou Mentální anorexie (MA). Dílčím záměrem práce bylo postihnout, jakým způsobem se avizovaná psychická porucha projevuje v jednotlivých kresebných prvcích (znacích) v FDT a následně snaha o nástin možných interpretací znaků z hlediska zhodnocení osobnostních a emocionálních charakteristik pacientek s avizovanou psychiatrickou poruchou. Pro účely výzkumu byly sestaveny dvě skupiny – klinická (ženy s dg. MA; 43 osob) a komparativní (ženy z normální populace; 43 osob). Pro sledování vybraných proměnných byla využita technika FDT, data byla zpracovávána kvantitativně pomocí vybraných statistických metod. Bylo detekováno celkem 37 znaků v FDT, v jejichž četnosti výskytu se obě skupiny statisticky významně lišily, přičemž přibližně osm kresebných znaků považujeme za diagnosticky cenných. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem lze předpokládat, že FDT může být vhodnou pomocnou diagnostickou metodou pro hodnocení osobnosti a patologie přítomné u žen s dg. MA, lze ji např. využít pro stanovení prognózy i jako nástroje pro hodnocení úspěšnosti terapie a změn pacientova psychického stavu v průběhu léčby, v rámci arteterapie atp. and The study is primarily focused on question whether the projective technique Figure Drawing Test (FDT) could be an appropriate alternative diagnostic tool for an assessment of the personality and the specific psychopathology for the women with diagnosis of the Anorexia Nervosa (AN). Another aim of the study was the possibility of interpreting the detected signs in a context of the presented disorder. Two groups were assembled – the clinical one (the women with the diagnosis AN; 43 people) and the comparative one (the women from the general population, 43 people). We used the common known method of Figure Drawing Test in order to monitor selected variables. The quantitative approach was used to obtain the results from the FDT. As a whole we detected 37 signs where the frequency in both groups differed statistically in the significant level. About the eight signs of total seemed to be diagnostically valuable. Based on the results we assume that the FDT would be the useful diagnostic tool for assessing the personal psychopathology that can be found between the women with the AN diagnosis and can be used for determining of the prognosis. It is assumed that it may serve as the tool for evaluating of the success in the therapy and in the changes of the patient's mental state during treatment as well or in the Art Therapy etc.
Ve studii se autor věnuje možnostem aplikace Rorschachovy metody při posuzování traumatické zkušenosti. Snaží se utřídit dosavadní poznatky o obrazu posttraumatických jevů v Rorschachově metodě. Konstatuje, že projevy traumatizace jsou v Rorschachově metodě podloženy v několika základních rovinách psychického fungování. Jedná se o proměnné spojené s nižší výkonností kognitivních schopností, proměnné spojené se zhoršenou afektivní kontrolou a známkami úzkostného prožívání. Charakteristickým znakem je taktéž dlouhodobá projekce témat, která s traumatem souvisí, interpretace mnohoznačného podnětu s odkazem na vzpomínky na traumatizující událost., The study focuses on possibilities of application of Rorschach method in assessing traumatic experience. Author tries to organize existing knowledge about the image of posttraumatic phenomena in Rorschach method. The author notes that the symptoms of trauma are in Rorschach evidence-based in several basic levels of psychological functioning, i. e. variables associated with lower cognitive performance, variables associated with poor affective control and signs of anxious experience. One of characteristic features is also a long-term projection of topics associated with trauma, the interpretation of ambiguous stimulus with reference to the memories of the traumatic event., and Martin Lečbych.