Československý časopis pro fyziku vznikl roku 1951 rozdělením Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky, který vydávala Jednota českých mathematiků od roku 1872. Později, ke konci roku 1968, se Čs. čas. fyz. rozdělil na cizojazyčnou odbornou řadu (B) s modrou obálkou a domácí, populárnější řadu (A) se žlutou obálkou. Je tomu tedy téměř 50 let, co byl tento "žlutý časopis" ustaven. Při listování starými čísly lze najít zajímavé paralely i kontrasty mezi tehdejším a dnešním životem fyzikální obce. Dovolte nám některé úryvky reprodukovat., Vybral Jan Valenta., and Obsahuje 6 vybraných příspěvků
Jubilejní, dvacátý ročník žlutého časopisu měl již zaběhnutou novou podobu, kterou mu v roce 1968 po svém nástupu vtiskl nový vedoucí redaktor Zdeněk Málek. Doba začínající normalizace nebyla příliš radostná, jak můžeme číst mezi řádky. Z celého ročníku, který před půlstoletím zahrnoval 704 stran formátu B5, vybíráme několik ukázek s přesahem do dnešních dnů., Jan Valenta., and Zahrnuje 9 ukázek z vybraných článků publikovaných v roce 1970.
Tak jako společnost se v roce 1969 vzpamatovávala z nárazu do reality spojeneckých tanků, tak i ve žlutém časopise postupně dozněla velká anketa, kriticky hodnotící stav československé fyziky a výzkumu vůbec. V roce 1969 se již řešily praktičtější otázky: jak dál ve vztahu k nedávno založené EFS, příprava moderních učebnic fyziky apod. Objevují se také humorné příspěvky., Jan Valenta., and Článek obsahuje 9 vybraných příspěvků z roku 1969
This article deals with the proposal, by the early-Wittgenstein, that we avoid antinomies by excluding talk about talk. Given that such a policy is in its very character controversial, we consider whether antimonies might not be better dealt with by a shift from the sphere of epistemology to that of aesthetics. To this end we develop some of the principles of Wittgensteinian aesthetics, taking in the whole of Wittgenstein’s work, both early and late, and its roots in German idealism. Key themes are an analogy between Hegel’s and Wittgenstein’s (later) approach to contradiction, and an analysis of Hegel’s thesis according to which beauty is the sensuous manifestation of truth. and Der Artikel befasst sich mit dem Vorschlag des frühen Wittgenstein, Antinomien durch ein Verbot des Sprechens über die Sprache zu vermeiden. In Anbetracht dessen, dass ein solches Verbot von seinem Wesen her ebenfalls strittig ist, wird die Möglichkeit in Erwägung gezogen, ob Antinomien nicht adäquater durch einen Übergang vom epistemischen in den ästhetischen Bereich angegangen werden konnten. Zu diesem Zweck werden im Kontext des Gesamtwerks Wittgensteins, d. h. sowohl des
Früh- als auch des Spätwerks, sowie hinsichtlich von Wittgensteins Wurzeln im deutschen Idealismus, bestimmte Grundsatze der Ästhetik Wittgensteins entwickelt. Dabei zeigt sich die entscheidende Bedeutung der Analogie der Ansätze Hegels und des (späteren) Wittgensteins hinsichtlich dieser Streitfrage sowie die Analyse der These Hegels, der gemäß die Schönheit die Sinnesmanifestation der Wahrheit ist.
Článek přináší přehled druhů rodu chrpa (Centaurea) rostoucích v České republice. Uvedeny jsou všechny druhy a kříženci a jejich geografické rozšíření a stanovištní nároky, zvláštní důraz je kladen na taxonomické novinky (nově rozpoznané taxony) nebo taxony z území dosud neuváděné., This paper presents an overview of the genus Centaurea in the Czech Republic. All species and hybrids reported from the country are listed, their geographic distribution and habitat requirements are discussed. Taxonomic novelties (recently recognized taxa) and taxa not hitherto reported from the Czech Republic are discussed in detail., and Petr Koutecký.