The paper discusses the history of the relation between feminist scholarship and cultural anthropology as two ways of thinking about culture and social relationships. It focuses in particular on the feminist critique of the anthropological theory and ethnographic research. In points out the different epistemological and political standpoints of feminism and anthropology as the sources of the tensioned relationship between these two traditions of thinking about culture.
Autoři v tomto polemickém eseji představují amerického právníka a historika Alfreda-Maurice de Zayase (narozen roku 1947 v Havaně na Kubě), který se stal jedním z nejúspěšnějších autorů německé literatury o vyhnání (Vertreibungsliteratur), a jeho knihu Postupimská Nemesis: Angloameričané a vyhnání Němců (Die Nemesis von Potsdam: Die Anglo-Amerikaner und die Vertreibung der Deutschen), která vyšla již v šesti anglických a nejméně deseti německých vydáních (poprvé roku 1977 v londýnském nakladatelství Routledge, naposled v přepracované a rozšířené podobě v mnichovském nakladatelství Herbig). Tématem knihy je ztráta domova zhruba jedenácti milionů Němců žijících na východ od poválečných německých hranic, která se odehrála v letech 1939 až 1949. Podle autorů kniha formálně splňuje odborná historická kritéria, jako je poznámkový aparát, bibliografie a podobně, ve skutečnosti však není koncipována jako empirická studie o událostech a vývojových procesech, ale jako důkazní řízení obžaloby válečných Spojenců, kterým prý po válce nešlo o spravedlnost, ale o odplatu na Němcích. Obsahově nepřináší nic nového, víceméně jen reprodukuje historické stereotypy o Němcích, Češích a Polácích a jejich vztazích, jak jsou tradovány především v německé „vyhnanecké“ historiografii a publicistice. Tak je například Mnichovská dohoda ze září 1938 nahlížena jako logický důsledek nespravedlivého středoevropského uspořádání po první světové válce, iredentistické snahy německých menšin v nově vzniklých státech jako reakce na diskriminaci a sudetští Němci jako nevinné oběti Hitlerovy politiky. Jednostranné obrazy minulosti, jež předkládá Alfred de Zayas, mají ale podle autorů posloužit hlavně ke zdůvodnění aktuálních politických cílů, jimiž je odškodnění „vyhnanců“ z bývalých německých východních území podle mezinárodního práva v podobě „práva na vlast“ (tedy na návrat), restituci majetku a náhradu škod. Alfred de Zayas přitom zcela pomíjí, že takovou argumentaci nepřijal žádný soud. Čtenářská úspěšnost de Zayasových výkladů podle autorů prozrazuje, že konvenují stále značné části německé společnosti, která před kritickým pohledem na nedávnou minulost dává přednost „mýtu vyhnání“., In this polemical essay the authors present the American lawyer and historian Alfred-Maurice de Zayas (born in Havana, in 1947), who has become one of the most successful authors of German literature on the expulsion of the Czechoslovak Germans (Vertreibungsliteratur). They also discuss his Nemesis at Potsdam: The Anglo-Americans and the Expulsion of the Germans, which has been published in six English editions and at least ten German (first by Routledge & Kegan Paul, in London and Boston, in 1977, most recently in a revised and expanded edition by Herbig, Munich – Die Nemesis von Potsdam: Die Anglo-Amerikaner und die Vertreibung der Deutschen). The book considers how eleven million Germans living east of the post-war German frontier lost their homeland between 1939 and 1949. According to the authors of the essay, the book, with its notes and bibliography, meets the criteria of professional historiography in terms of form, but it is not actually conceived as empirical research on events and developments. Rather it is more like discovery proceedings for an indictment of the Allied forces, who, de Zayas alleges, were seeking revenge against Germans, rather than justice. In terms of content, the book contains nothing new, more or less reproducing the historical stereotypes of the Germans, Czechs, and Poles, and their relations with each other, in the way these have been transmitted mainly in German ‘expulsion historiography’ and journalism. Thus, for example, the Munich Agreement of September 1938 is seen as the logical outcome of the unjust arrangement of central Europe after the Great War; the German minorities’ irredentist ambitions in the successor states are called a reaction to discrimination; and the Sudeten Germans are depicted as the innocent victims of Hitler’s policy. These one-sided pictures of the past, which de Zayas presents, are intended, according to the reviewers, mainly to justify current political aims – namely, reparation for the ‘expellees’ from the formerly German eastern territories in keeping with international law in the form of ‘Recht auf Heimat’ (that is, the right to return to the homeland), restitution of property, and compensation for damages. De Zayas, however, completely ignores the fact that such arguments have not been accepted by any court of law. His success amongst readers reveals, according to the reviewers, that his interpretations continue to suit considerable parts of German society, which prefer the ‘myth of expulsion’ to a critical view of the recent past., and Diskuse
Interrogating the austerity measures introduced by the Czech government under the Prime Ministry of Petr Nečas (2010–2013), this essay wishes to highlight the importance of the translations of the political into the registry of morality, which Chantal Mouffe identifies as features of post-politics, for (re)establishment of social hierarchies and inequalities based in difference. In particular, I demonstrate the strategic importance of “disability” and the racialised concept of “maladaptation” for such post-political reformulations of the political and normative outlines of abled citizenship. After mapping out the ideological deployment of the idea of crisis for the ethics of austerity, the essay concludes by posing questions about possible limits and drawbacks of relying upon crisis as a trope of intersectional feminist critique., Kateřína Kolářová., and Obsahuje seznam literatury
„Mecenáš věnoval jmění pražské ZOO,“ proletěla před dvěma lety jako blesk tiskem zpráva o daru v hodnotě více než 50 milionů od Stanislava Rákose, kterého znali hlavne chovatelé exotických ptáků doma i v zahraničí. Byl totiž nejen chovatelem a činovníkem chovatelského klubu, ale také vynikajícím organizátorem výstav a mezinárodních setkání. Právě on stál např. u zrodu tradice vyhlášené výstavy exotů v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi. Některá média připodobnila dárce třeba k zakladateli „Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji“ (viz např. AB 1/2006), nikde však nepadla ani zmínka, že Stanislav Rákos pracoval dlouhá leta v Akademii věd. To mi prozradil ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR prof. Miloš Drdácký, s nímž jsme také navštívili mecenášovu životní souputnici paní Ludmilu Rákosovou. and Marina Hužvárová.
In the course of cytogenetic studies on Alegoria castelnaui Fleutiaux & Sallé 1889 (Coleoptera: Tenebrionidae: Tenebrioninae: Ulomini) from Guadeloupe, a number of adult specimens were dissected. A larva was found in the abdomens of almost all of the females. The karyotype, 20,XX / 20,Xyp, and the presence of heterochromatin at multiple chromosomal locations, of the larvae and adults were similar, which excludes parasitism and indicates viviparous reproduction. The adverse habitat of the adults, i.e., putrid and fermenting pseudo-stems of banana trees rather than geo-climatic conditions, may explain the occurrence of viviparity in this species. This is the first example of (ovo-)viviparity in the Ulomini tribe and among New World Tenebrionidae. A. castelnaui is regularly collected on banana trees infested with the weevil Cosmopolites sordidus Germar, 1824, a major pest of banana trees around the word. The coexistence of these two species on banana trees may be coincidental but another Ulomini species, Eutochia pulla Erichson 1843, is described as an egg predator of C. sordidus in Africa and therefore, A. castelnaui could also be a predator of this pest.
Článek se zabývá dosavadním stavem bádání v oblasti dějin ekonomické vědy a činnosti československých ekonomů v období socialismu. Podává přehled o základních příspěvcích k tomuto tématu od počátku devadesátých let jak domácího, tak zahraničního původu. Detailněji se pak věnuje pracím Johanny Bockmanové, Jiřího Suka a Gila Eyala, zmiňuje taktéž nejnovější výzkumné projekty, které se tímto tématem zabývají. Závěrem autor nabízí přehled dostupných pramenů (archivních dokumentů i publikovaných pamětí), kterých lze využít k dalšímu výzkumu., The article examines the current state of research in the field of the history of economic sciences and activities of Czechoslovak economists in the era of socialism. It provides an overview of basic contributions, both domestic and foreign, on this topic since the 1990s, examining works of Johanna Bockman, Jiří Suk and Gil Eyal in a greater detail. It also mentions the latest research projects concerning this topic. In the end, the author offers a list of available sources (archival documents and published memoirs) which can be used in future research., Václav Rameš., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
(Pro)renin receptor (PRR) contributes to regulating many physiological and pathological processes; however, the role of PRR-mediated signaling pathways in myocardial ischemia/reperfusion injury (IRI) remains unclear. In this study, we used an in vitro model of hypoxia/reoxygenation (H/R) to mimic IRI and carried out PRR knockdown by siRNA and PRR overexpression using cDNA in H9c2 cells. Cell proliferation activity was examined by MTT and Cell Counting Kit-8 (CCK-8) assays. Apoptosis-related factors, autophagy markers and β-catenin pathway activity were assessed by real-time PCR and western blotting. After 24 h of hypoxia followed by 2 h of reoxygenation, the expression levels of PRR, LC3B-I/II, Beclin1, cleaved caspase-3, cleaved caspase-9 and Bax were upregulated, suggesting that apoptosis and autophagy were increased in H9c2 cells. Contrary to the effects of PRR downregulation, the overexpression of PRR inhibited proliferation, induced apoptosis, increased the expression of pro-apoptotic factors and autophagy markers, and promoted activation of the β-catenin pathway. Furthermore, all these effects were reversed by treatment with the β-catenin antagonist DKK-1. Thus, we concluded that PRR activation can trigger H/R-induced apoptosis and autophagy in H9c2 cells through the β-catenin signaling pathway, which may provide new therapeutic targets for the prevention and treatment of myocardial IRI.