On the occasion of signing the contract between ASCR and Charles University in Prague, historian Prof. František Šmahel, a member of Academy Council of the ASCR, presented Prof. Václav Hampl, rector of Charles University, with a copy of is prestigious book, Charles University in the Middle Ages. and Jaroslav Pánek.
A relatively unknown woman named Maria Theresa Short opened a popular observatory in 1835 in Ed inburgh - a time and place where men of science and property had long failed to make a viable space for astronomy. She exhibited scientific instruments to a general public, along with a great telescope and a walk-in camera obscura that projected live views of the city and continues to delight audiences to this day. To better understand Short's accomplishments, achieved as scientific and public life became increasingly closed to women, this study explores her largely untold story, and maps some of the places of science around it. Finding local contingencies, multiple sites and practices by diverse groups, it proposes that tensions within the connections between science and spectacle and the use of popularization to promote its professionalization produced gaps that even a marginal figure like Maria Short could inhabit and exploit., Relativně neznámá žena jménem Maria Theresa Short otevřela roku 1835 v Ediburghu lidovou hvězdárnu - v době a v místě, kde mužové vědy a majetku dlouho selhávali při vytváření životaschopného proctor pro astronomii. Short vystavovala pro široké publikum vědecké nástroje a také velký dalekohled i camera obscuru, do níž šlo vejít a pozorovat živoucí dění ve městě a která poskytuje divákům zážitky dodnes. Abychom lépe porozuměli úspěchům, jichž Short dosáhla, zatímco se vědecký a veřejný život ženám výrazněji uzavíral, tato studie probádává její z větší části nevyřčený příběh a kolem něj mapuje některá z míst vědy. Na základě nalezení lokálních podmíněností, vícenásobných míst a praktik různých skupin, tato studie přichází s propozicí, že napětí vznikající ze spojení vědy a spektáklu a z užití popularizace k podpoře profesionalizace vytvářelo mezery, které mohla i marginální osobnost jako Maria Short obsadit a využívat jich., and Alison Reiko Loader.
Ve francouzském Chantilly (asi 30 kilometrů severně od Paříže) se ve dnech 21. až 23. listopadu 2013 konalo sympozium US-EU Frontiers of Engineering (FoE) 2013, jež spolupořádaly Národní inženýrská akademie Spojených států (National Academy of Engineering - NAE) a Evropská asociace inženýrských akademií (The European Council of Academies of Applied Sciences, Technologies and Engineering - Euro-CASE). Konference, jejímž cílem bylo zprostředkovat kontakty a výměnu zkušeností v několika vybraných oblastech, svedla dohromady 60 mladých perspektivních vědců a inženýrů z průmyslu i akademické sféry - 30 z Evropy a 30 ze Spojených států. and Petr Pošík.
Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a ná- sledně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem fi losofi e a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na příkladech z vědecké praxe (zejména na životech Karla Poppera a Michaela Faradaye) poukazuje na jeho neplatnost. V závěru textu jsou společně s jejich dekonstrukcí navrhnuta možná řešení popsaných problémů. Text je také kritickým návratem ke dvěma studiím Josepha Agassiho, žáka Karla R. Poppera a tvrdošíjného zastánce kritického racionalismu, neboť právě Agassi ve svých dílech rozebírá dopady vědeckého vyloučení a neochoty naslouchat., This study deals with two related phenomena that take place in scientific environment. The first one under review is the frustration in scientific practice which is closely associated with the desire for recognition of our own research by the scientific community. Both of these phenomena are strongly tied to the problematic aspect of recognition given by the academic community. The aforementioned occurrences are yet closely linked with the central theme of philosophy and sociology of science: who decides what will be subjected to the scientific inquiry? The article deals with Merton’s myth of immediate recognition in scientific discovery and for its deep analysis uses the excursion into economic field. Text further points out on malfunction of the described Mertonian myth in contemporary science by the use of examples from scientific practice (mainly from the lives of Karl Popper and Michael Faraday). Final argument proposes solutions to described problems together with their deconstruction. The text also represents a critical review of two studies by Joseph Agassi, a stubborn supporter of critical rationalism. Because it was Agassi, a loyal disciple of Karl Popper, who discussed in detail the implications of scientific exclusion and unwillingness to listen., and Ondřej Sloup.