Předkládaná studie se věnuje specifikům dětské výpovědi. Mapuje možné zdroje její nespolehlivosti (nízká schopnost zapamatovat si a vybavit si události, vysoká sugestibilita, snadnost vzniku falešných vzpomínek, neporozumění pro procesy a interakce v okolí, možnost záměrného lhaní). Jsou uvedeny některé postupy, které mohou pomoci zkvalitnit, nebo naopak znehodnotit informace, podané dítětem. Schopnost dítěte porozumět své vlastní motivaci, prožívání a chování, stejně tak jako chování a prožívání jiných lidí je často zpochybňována. Ukazuje se však, že dětský úhel pohledu na události, které zažívá, a na sociální interakce, kterým je vystaveno, je obohacující. Přináší smysluplné informace, je jedinečný a přispívá jak k pochopení prožívání a chování dítěte a jeho aktuálních potíží, tak ke hlubšímu porozumění rodinným vztahům a jiným skutečnostem., The present study maps the possible sources of unreliability of child,s testimony (lower ability to remember and recall events, high suggestibility, easier formation of false memories, misunderstanding of the processes and interactions in surroundings, probability of deliberate lying) as well as its potential benefits in research and counselling practices. There are some procedures that can help improve or conversely depreciate information given by child. Child,s ability to understand their own motivation, experience and behaviour as well as behaviour and feelings of others are often questioned. But despite all mentioned risks, child,s testimony is very useful not only in judicial proceedings in which the child may be the only witness to the events but also in psychological research and counselling. It turns out that a child is more sensitive to some aspects of family life (conflicts) than an adult and gives even more accurate information than its parents. Child,s view of family life is important for understanding its behaviour and experience., Xenie Uholyeva., and Obsahuje seznam literatury
Ve své kariéře dětského psychologa jsem měl spolu se svými kolegy a přáteli tři zvláštní příležitosti. Dvacet let jsem (mezi jiným ovšem) vyšetřoval děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, tj. v dětských domovech. Pak po dalších třicet let jsem se jednak více zabýval dětmi, které novou rodinu získaly, tj. dětmi v pěstounské péči a v adopci, jednak dlouhodobým sledováním dětí vyrůstajících sice ve vlastních rodinách, avšak za nepříznivých či problematických psychosociálních podmínek. Tyto děti jsou dnes už dávno dospělé, mají své vlastní děti a dovedou se ve zpětném pohledu zamyslet nad svým dosavadním životem. Že mnohé z nich byly nepříznivými okolnostmi nepříznivě ovlivněny, je celkem samozřejmé. Vždy znovu nás však překvapí, že jsou děti, které vyrůstají za týchž nepříznivých podmínek, avšak negativně ovlivněny nejsou! Jsou „vzdorné“ vůči nepříznivým podmínkám - jsou „vulnerable but invincible“, jak by řekla paní Emmy Werner (1982), žijící klasik studií o tzv. resilienci. Které jsou to faktory, jež mají funkci protektivní či dokonce ameliorativní, takže chrání jedince před nepřízní osudu, kompenzují negativní vlivy a vedou k pozitivním výsledkům tam, kde bychom to na podkladě předchozích zkušeností rozhodně nečekali? and Zdeněk Matějček.
Objectives. The main goal of the study was to analyse in detail specific family indicators and their relation to selected indicator of life satisfaction in a representative sample of Czech children. Sample and setting. A total number of 4 351 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in Czech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study “The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study” (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Research questions. Is formal structure of family or the quality of communication more important for children's life satisfaction? Statistical analysis. Statistical analysis included descriptive analyses, the x2 test of independence in contingency tables, Fisher’s exact test, two samples T-test, one and two way analysis of variance using the NCSS 2007 program. Logistic regression analysis was performed to evaluate the influence of family on life satisfaction of children and prevalence odds ratios with 95% confidence interval were calculated as measure of association. Results. Life satisfaction was high for majority of children, it reached two thirds of possible maximum at both of the followed scales (Cantril index, Huebner scale) for the whole sample. Life satisfaction was significantly associated (p<0,001) with age, gender, formal structure of family and quality of communication in family. Children from complete families with easy or very easy communication with both parents had the highest values at both of the followed life satisfaction scales. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports. Both life satisfaction and family were analysed on the basis of selected question categories., L. Hodačová, E. Čermáková, J. Šmejkalová, E. Hlaváčková, M. Kalman., and Obsahuje seznam literatury