Search

Start Over Subject 57/59 Harvested from CDK Date Unknown

301. Zátěž zemědělských půd a rostlin rizikovými látkami s vazbou na potravní řetězec: (K seriálu Povodně a sucho - krajina jako základ řešení)

Creator:
Jarmila Čechmánková, Jan Skála, Jiří Hladík, and Radim Vácha
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, zemědělská půda, znečištění půdy, organické znečišťující látky, znečišťující látky, kontaminovaná půda, ochrana půdy, agricultural soils, soil pollution, organic pollutants, pollutants, contaminated soil, soil protection, Česko, Czechia, zemědělské rostliny, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Jarmila Čechmánková, Jan Skála, Jiří Hladík, Radim Vácha.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

302. Zavíječ zimostrázový - nový invazní druh v České republice

Creator:
Zdeněk Hubálek and Grulichová, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, motýli, zavíječi, škůdci rostlin, Pyralinae, pests of plants, Česko, Czechia, invazivní druhy, invazní druhy, zavíječ zimostrázový, zimostrázy, buxus, travaříkovití, Box tree moth, Cydalima perspectalis, Crambidae, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Článek přináší zprávu o pozorování nového invazivního druhu motýla - zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na zimostrázu vždyzeleném (Buxus sempervirens) v Břeclavi v létě 2015. Druh se rozšířil z východní Asie, první výskyt v Evropě je doložen r. 2006 z Německa, v ČR byl první nález publikován r. 2011 z Hnanic na Znojemsku (v r. 2015 je potvrzen výskyt i z Prahy). Housenky jsou schopné způsobit značné škody zvláště vzhledem k tomu, že poškození zpočátku spíše působí jako přirozeně proschlé větvičky. Až při bližší prohlídce je vidět často velké množství housenek hlouběji v keřích. Zavíječ zimostrázový nemá v Evropě přirozené nepřátele. Jako ochranu lze použít kontaktní insekticidy, které však likvidují i jiné, užitečné druhy hmyzu, nebo ekologicky šetrnější preparáty s toxinem bakterie Bacillus thuringiensis. V malých výsadbách lze housenky likvidovat také ručně., In the summer of 2015, a new invasive species - Box Tree Moth (Cydalima perspectalis) - was observed in Břeclav on Common Box (Buxus sempervirens). The moth spread from East Asia, the first presence in Europe was documented in Germany (2006), the first published occurrence in the Czech Republic is from the Znojmo region (2011; in 2015 confirmed in Prague). The caterpillars can cause considerable damage especially due to the fact that the damage initially tends to look like naturally dry twigs. Nevertheless, upon closer inspection, a large number of caterpillars are often seen deeper in the bushes. Box Tree Moth has no natural enemies in Europe. As a protection, contact insecticides may be used which, however, kill other useful insects too, or environmentally friendly formulations of Bacillus thuringiensis toxin. In small plantings caterpillars can also be disposed of by hand., and Zdeněk Hubálek, Jana Grulichová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

303. Zemědělská krajina a praktické problémy ochrany hmyzu

Creator:
Martin Škorpík
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, zemědělská krajina, zemědělská půda, biotopy, hmyz, pesticidy, ochrana přírody, biology, agricultural landscape, agricultural soils, insects, biotopes, pesticides, nature conservation, Česko, Czechia, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

304. Zévy - mlži, kteří fotosyntetizují

Creator:
Černohorská, Nicole
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, mořští měkkýši, mlži, korálové útesy, fotosyntéza, ohrožené druhy, sea molluscs, Bivalvia, coral reefs, photosynthesis, endangered species, Zévy, zooxantely, iridocyty, Tridacnidae, Giant clams, sea clams, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Zévy (Tridacnidae) jsou mezi mořskými mlži výjimečné velikostí i způsobem získávání potravy. V jejich plášti se vyskytují mikroskopické řasy zooxantely, které fotosyntézou produkují sacharidy, o něž se dělí s hostitelem. Za nápadné zbarvení pláště vděčí zévy zooxantelám a specializovaným buňkám iridocytům., Giant clams (Tridacnidae) are exceptional among sea clams for their size and the way they acquire food. On their shells microscopic zooxanthella algae occur, producing saccharides through photosynthesis, which they share with the host. The conspicuous coloring of the shells is due to the clams’ zooxanthellae and specialized iridocyte cells., and Nicole Černohorská.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

305. Živočichové, kteří odvrhli sexuální reprodukci

Creator:
Ilja Trebichavský, Vladimír Renčín, and Vondrák, D.
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, živočichové, rozmnožování (biologie), animals, biology, reproduction, horizontální přenos genů, nesexuální rozmnožován, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Adaptace dědičného základu organismů na změny probíhající v prostředí je základním principem života. Bakterie mění svou genetickou výbavu mutacemi nebo horizontálním přenosem genů. Někdy před miliardou let vznikly jejich symbiotickým skládáním organismy s buněčným jádrem - Eukaryota. Vznik jaderných organismů byl následován vznikem sexuální reprodukce. Při zrání pohlavních buněk došlo k vytváření nové DNA umožňující proměnu genomu. Existují však živočichové, kteří si zajistili tuto proměnu horizontálním přenosem genů. and Ilja Trebichavský ; ilustroval Vladimír Renčín ; foto D. Vondrák.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

306. Život na hraně - půdní hydrobionti vědí, jak na to

Creator:
Miloslav Devetter
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, adaptace živočichů, tundry, půdní živočichové, polární ekosystémy, partenogeneze, animal adaptation, soil animals, polar ecosystems, tundra, parthenogenesis, Špicberky (Norsko), hydrobionti, anhydrobióza, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Co je dobré umět, chcete-li obstát v polárních krajích? Půdní vířníky nic nepřekvapí. Odpovědí na extrémní podmínky jsou anhydrobióza či partenogeneze., What is good to know if you want to survive in a polar region? Anhydrobiosis and/or parthenogenesis improve the ability of hydrobionts to adapt to extremes., and Miloslav Devetter.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

308. Životní strategie šídlatek prověřená stovkami milionů let

Creator:
Martina Čtvrtlíková
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, fyziologie rostlin, pěstitelství, botanika, botany, plant physiology, horticultural education, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Šídlatky (rod Isoëtes) jsou prastaré plavuně s pozoruhodnými adaptacemi na nedostatek živinových zdrojů ve vlastním prostředí. Jejich unikátní životní strategie je dodnes úspěšná, ne však bezmezně odolná vůči globálním změnám prostředí. Šídlatky tvoří významnou složku vyhraněných vodních i suchozemských ekosystémů a citlivě indikují jejich stav. Detailní znalost anatomie, fyziologie a ekologie těchto živoucích fosilií je klíčem k pochopení fungování a zranitelnosti jejich často rozsáhlých biotopů a zajištění jejich ochrany, případně obnovy., Quillworts (genus Isoëtes) are ancient ly­cophytes with remarkable adaptations to the sparse nutrient sources in their environment. Their unique life strategy has been successful to these days, but not entirely resistant to the global environmental changes. Quillworts make up an important component in well-defined aquatic and dry-land ecosystems and sensitively indicate their state. A detailed knowledge of the anatomy, physiology and ecology of these living fossils is the key to understanding the operation and vulnerability of their often extensive biotopes and to ensuring their protection or recovery., and Martina Čtvrtlíková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

309. Známe naše kamyšníky? Morfologické, ekologické a genetické zjímavosti středoevropských zástupců

Creator:
Píšová, Soňa, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Ducháček, Michal, and Petr Zákravský
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, kamyšník, kamyšník polní, kamyšník širokoplodý, mokřadní rostliny, biology, Bolboschoenus, Bolboschoenus planiculmis, Bolboschoenus laticarpus, swamp plants, Evropa střední, Europe, Central, kamyšník přímořský, kamyšník vrcholičnatý, kamyšníky, Bolboschoenus maritimus, Bolboschoenus yagara, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Ve střední Evropě se vyskytují čtyři druhy kamyšníků (Bolboschoenus), které byli dříve považovány za jediný široce definovaný druh kamyšník přímořský (B. maritimus). Současná klasifikace spočívá v morfologii květenství a hlavně tvaru a anatomii nažek. Kamyšník širokoplodý (B. laticarpus) je na základě jeho přechodných znaků, chromozomového počtu a ekologie považován za hybridní druh. Taxonomická klasifikace středoevropských kamyšníků byla ověřena molekulární analýzou a rovněž se potvrdil i hybridní původ kamyšníku širokoplodého, jehož rodiče jsou kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník polní (B. planiculmis)., Four taxa of the genus Bolboschoenus (Cyperaceae), formerly included in the broadly conceived species B. maritimus are distributed in Central Europe. Their current determination is based on the morphological characters of the inflorescence and especially the shape and anatomy of achenes. On the basis of intermediate morphology, chromosome numbers and ecological amplitude, B. laticarpus has been supposed to be a hybridogenous taxon. Taxonomical classification of Central European Bolboschoenus species was verified by genetic analyses and hybrid origin of B. laticarpus was verified, with the parentage B. yagara × B. planiculmis., and Soňa Píšová, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Michal Ducháček, Petr Zákravský.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

310. Ztráta diverzity a měkkýši. I. Osud středoevropské lesní fauny

Creator:
Vojen Ložek and Lucie Juřičková
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, měkkýši, fosilní měkkýši, lesní ekosystémy, jehličnaté lesy, trnovník akát, lesy, malakologie, molluscs, biology, fossil mollusks, forest ecosystems, forests, black locust, malacology, Česko, Czechia, lesní fauna, malakofauna, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Středoevropská lesní měkkýší fauna je přirozeně velmi bohatá díky poloze na zoogeografické křižovatce Evropy. Dnes ale padá za oběť nevhodnému lesnímu hospodářství. První velkoplošná devastace přirozených lesních společenstev byla způsobena výsadou borových a především smrkových plantáží během konce 19. století. V takových plantážích dnes žije 3-5 druhů plžů. Tuto devastaci měkkýší i další bezobratlé fauny pak dovršily výsadby akátů na špatně dostupných místech zarostlých bohatou stepní vegetací, především v kaňonech velkých řek. Rekonstrukce složení původní lesní fauny na většině území České republiky je proto dnes velmi komplikovaná a jsme tak závislí na svědectví fosilních měkkýších sukcesí., Regional woodland mollusc fauna is falling victim to unsuitable forest management. The first important large-area devastation of natural forests was caused by pine and mainly spruce plantations (from the end of the 19th century), with 3-5 mollusc species. Locust tree planting in reserved sites with rich steppe vegetation subsequently finished the devastation of invertebrate fauna especially in canyon areas of large rivers. The reconstruction of the composition of native mollusc forest fauna in the majority of areas of the Czech Republic is complicated and depends on the evidence of fossil mollusc successions., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public