Počítačové modelování biomolekul je zaměřeno na studium struktury, dynamiky a vzájemných interakcí nukleových kyselin, proteinů a buněčných membrán, zkoumání katalytického účinku enzymů, racionální návrh struktury nových léků atd. K dispozici je celá škála metod - bioinformatika, klasické molekulárně-dynamické (MD) simulace, kvantově-chemické ab initio výpočty, popř. kombinované QM/MM přístupy. Mezi softwarovými balíky většinou existuje i víceméně plnohodnotná freewarová alternativa., Computer modeling of biomolecules is aimed at studying the structure, dynamics and interaction of nucleic acids, proteins and cell membranes, examining the catalytic effect of enzymes, rational drug design etc. There is a whole range of methods - bioinformatics, classical molecular dynamic (MD) simulations, quantum-chemical ab initio calculations, or combined QM/MM approaches. Among the software packages there is usually more of less full-featured freeware alternatives., Ivan Barvík., and Obsahuje bibliografii
Tento příspěvek představuje výsledky mé disertační práce na téma remodelace tkání s důrazem na tkáň kostní. Pro studium a modelování tohoto procesu jsme vyvinuli biotermodynamický koncept remodelace, který umožňuje zahrnutí obou zásadních vlivů: mechanické stimulace i biochemických podmínek. Na typických onemocněních spojených s remodelací dokumentujeme použitelnost modelu., This article presents key results from the author's Ph.D. thesis on tissue remodelling with focus on bone tissue. We have developed a biothermodynamic concept of remodeling, for studying and modelling, of this process which enables to inclusion of two crucial factors: mechanical stimulation and biochemical conditions. We use typical diseases related to remodelling to show the apllicability of the model., Václav Klika., and Obsahuje bibliografii
Článok jednoduchým spôsobom, bez potreby hlbšej znalosti kvantové mechaniky, popisuje metódy superpočítačového modelovania na nanoškále. V prvej časti sa popisujú základy metód simulácie elektrón-iónového systému s dôrazom na metódy teórie hustotového funkcionálu, které umožňujú študovat dĺžkové a časové škály relevantné pre nanotechnológie. Stručne sú popísané aj mnohočasticové metódy, najmä metóda kvantového Monte Carla,ktorá má výrazne vyššiu presnosť pri podobnom asymptotickom škálování a má preto potenciál stať sa štandardom vysokej presnosti modelovania na nanoškále. Možnosti týchto metód demonštrujeme na príkladoch, ktoré pokrývajú širokú škálu materiálov a metód relevantných pre nanotechnológie., Ivan Štich, Marek Mihalkovič, Marian Krajčí., and Obsahuje seznam literatury
Nušlova cena je nejvyšším oceněním, jež Česká astronomická společnost (ČAS) uděluje badatelům, kteří se svým celoživotním dílem zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována podle významného českého astronoma první poloviny 20. století - univerzitního profesora PhDr. Františka Nušla (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951). Ten byl nejen prvním ředitelem hvězdárny v Ondřejově, ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti, ale působil také jako profesor astronomie na tehdejší Universitě Karlově v Praze. Letošním laureátem této ceny se stal doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, a to za jeho celoživotní práci v oboru astronomického vzdělávání a historie astronomie. and Jana Žďárská.
The discovery of the ruby laser by Theodore Maiman in Malibu, CA on 16 May 1960, triggered extensive work around the world to make lasers. In the former Czechoslovakia, the first laser was successfully designed, built and operated at the Institute of Physics of the Czechoslovak Academy of Sciences in Prague. Karel Pátek (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), a distinguished research scientist working at the Department of Luminescence of the Institute, registered 1.06-μm laser action in an optically-pumped Nd:glass rod on 9 April 1963. Pátek's group studied a variety of different Nd3+ doped glasses using a number of experimental and theoretical techniques and, together with Jaroslav Pantoflíček at Charles University in Prague, obtained some valuable results in this area., První plně funkční protyp laseru byl v našich zemích vyvinut a uveden do provozu v dubnu 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV díky Karlu Pátkovi (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), významnému badateli v oboru luminiscence pevných látek. V této stati představíme zmíněný laser a seznámíme čtenáře s pozoruhodným životem a dílem jeho konstruktéra., Luděk Vyšín, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii
Každoroční týdenní soustředění fyzikálního korespondenčního semináře FYKOS se letos konalo na sklonku září na západě republiky v Zelené Lhotě. I tentokrát se tři desítky řešitelů rozhodly strávit celý týden svého času studiem fyziky a matematiky. and Vít Beran.