The generation of superoxide anion radical (O2.-) in the cytochrome b6f complex (Cyt b6f) of spinach under high-light illumination was studied using electron paramagnetic resonance spectroscopy. The generation of O2.- was lost in the absence of molecular oxygen. It was also suppressed in the presence of NaN3 and could be scavenged by extraneous antioxidants such as ascorbate, β-carotene, and glutathione. The results also indicate that O2.-, which is produced under high-light illumination of the Cyt b6f from spinach, might be generated from a reaction involing 1O2, and the Rieske Fe-S protein could serve as the electron donor in the O2.- production. The mechanism of photoprotection of the Cyt b6f complex by antioxidants is discussed. and M. Sang ... [et al.].
This study evaluated the photosynthetic responses of Cucumis sativus leaves acclimated to illumination from three-band white fluorescent lamps with a high red:far-red (R:FR) ratio (R:FR = 10.5) and the photosynthetic responses of leaves acclimated to metal-halide lamps that provided a spectrum similar to that of natural light (R:FR = 1.2) at acclimation photosynthetic photon flux density (PPFD) of 100 to 700 μmol m-2 s-1. The maximum gross photosynthetic rate (PG) of the fluorescent-acclimated leaves was approximately 1.4 times that of the metal-halide-acclimated leaves at all acclimation PPFDs. The ratio of quantum efficiency of photosystem II (ΦPSII) of the fluorescent-acclimated leaves to that of the metal-halide-acclimated leaves tended to increase with increasing acclimation PPFD, whereas the corresponding ratios for the leaf mass per unit area tended to decrease with increasing acclimation PPFD. These results suggest that the greater maximum PG of the fluorescent-acclimated leaves resulted from an interaction between the acclimation light quality and quantity, which was mainly caused by the greater leaf biomass for photosynthesis per area at low acclimation PPFDs and by the higher ΦPSII as a result of changes in characteristics and distribution of chloroplasts, or a combination of these factors at high acclimation PPFDs., T. Shibuya .... [et al.]., and Obsahuje bibliografii
Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.
Hořce a hořečky patří dnes mezi vzácné a ohrožené druhy květeny České republiky. V prvním díle nového seriálu je uveden přehled všech hořečků zaznamenaných na našem území a podána stručná informace o jejich životní strategii, době květu a počtu doložených historických a stávajících lokalit. Pro veškeré snahy o záchranu populací středoevropských hořečků je důležitá podrobná znalost jejich životního cyklu. Ten je v současné době nejlépe prostudován a bohatě fotograficky ilustrován pro dvouleté na podzim kvetoucí hořečky., Gentiana and Gentianella species are rare and endangered species of flora in the Czech Republic. The list of all Gentianella species occurring in our country together with brief information about their life strategies, flowering time and the number of documented historical and current sites are published in the first part of this series. Detailed knowledge of the life cycle is crucial for species protection. Currently the most studied and extensively photographed life cycle is known for the biennial autumnal Gentianella species., and Jiří Brabec.
Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) se vyskytuje v mírném pásu Evropy a jeho areál zasahuje až do oblasti jihozápadní Sibiře. Ve střední Evropě najdeme hořepník na nehnojených, střídavě vlhkých bezkolencových loukách a extenzivních pastvinách. V ČR i řadě okolních zemí je hořec hořepník považován za vzácný a ohrožený druh, a to přestože jde o vytrvalý, dlouhověký druh, který produkuje velký počet semen. Podobně jako řada dalších druhů se stal obětí odvodnění a radikálních změn ve způsobu obhospodařování krajiny. Pro zachování životaschopné populace hořce hořepníku je hlavní klíčení a přežívání semenáčků, které úspěšně probíhá pouze na ploškách s obnaženým půdním povrchem (gaps). Optimálně načasované kosení, pastva či nejlépe jejich kombinace jsou vhodným managementem hořepníkových lokalit a nadějí i pro kriticky ohroženého modráska hořcového (Phengaris alcon, dříve Maculinea alcon). Tento druh využívá hořce hořepníky u nás coby hlavní živnou rostlinu a dostatečně početná populace hořepníku je považována za jednu z hlavních podmínek výskytu modráska., Gentiana pneumonanthe occurs in the temperate zone of Europe, with its range extending to southwest Siberia. In central Europe, the species grows in oligotrophic wet meadows (Molinion) and extensive pastures. Plants are perennial, long-lived and produce many seeds. It is a rare and endangered species of the Czech flora and floras of many neighbouring countries; drainage of its sites and abandonment of traditional management practices are the major threats. Germination and seedling survival (the crucial phases of the species life cycle) are successful only in gaps with bare soil. Proper timing of mowing and grazing, or preferably their combination, are necessary for effective species conservation. They also give a chance to the Blue Alcon (Phengaris alcon, formerly Maculinea alcon), a monophagous butterfly feeding on Marsh Gentian. The Blue Alcon usually occurs only in large populations of its food-plant., Zdenka Křenová., and Obsahuje seznam literatury
Hořec panonský (Gentiana pannonica) bývá označována za erbovní rostlinu Šumavy, která je jedinou přirozenou oblastí výskytu tohoto druhu mimo Alpy. V případě Šumavy byl přirozený výskyt omezen na maloplošná refugia přirozeného bezlesí - kary ledovcových jezer, okraje slatí a horských potoků. Na ostatní lokality se hořec rozšířil až po kolonizaci Šumavy lidmi. Na některá místa si horalé hořce pravděpodobně přesadili či vyseli. Další vhodné lokality vzniklé odlesněním části šumavských plání hořec osídlil spontánně. Dlouhodobé přežívání hořce panonského je pojištěno klonálním růstem, díky kterému na některých lokalitách vytváří rozsáhlé polykormony. Květy opylují čmeláci, ale jsou také schopné samoopylení. Křídlatá semena, která mohou za pomoci větru putovat po sněhové krustě či plavat ve vodě, například z tajícího sněhu, úspěšně klíčí v gapech. Podobně jako i další druhy se silnými kořeny a oddenky byl h. panonský využíván k domácí výrobě hořcové pálenky a žaludečních likérů. Druhům hořec žlutý (G. lutea), h. nachový (G. purpurea) a h. tečkovaný (G. punctata) je stručně věnován závěr článku., Hungarian Gentian (Gentiana pannonica) has been considered the heraldic plant of the Šumava Mts., its only natural distribution outside the Alps. The species originally inhabited only small non-forest refugia but spread into other sites after human colonization of the Šumava Mts. It is likely that the species was deliberately transplanted or sown in suitable sites close to the settlements. Some habitats were also colonized spontaneously. Hungarian Gentian is a long-lived perennial with profound clonal propagation. Flowers are pollinated by bumble-bees, but self-pollination is also possible. Seeds successfully germinate in gaps. In this article, Yellow Gentian (G. lutea), Purple Gentian (G. purpurea) and Spotted Gentian (G. punctata) are also briefly discussed., and Zdenka Křenová.
Poslední díl seriálu seznamuje se dvěma opravdu blankytně modrými hořci. Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) má těžiště rozšíření v prostoru střední Evropy, Alp a Balkánu. Nedávné studie potvrzují, že jde o vytrvalý, relativně krátkověký druh. Pozoruhodná je jeho schopnost vegetativního rozrůstání z adventivních pupenů. Ty dávají vzniknout novým nadzemním lodyhám, které jsou neodlišitelné od samostatných oddělených rostlin. Experimentální studie ukazují, že je velmi obtížné stanovit optimální obhospodařování jeho lokalit. Seč v tradičních termínech (červen) výrazně ničí jeho lodyhy. Stejně tak je druh náchylný na zarůstání lokalit křovinami a nedostatek prostoru (mezer v porostu, tzv. gapů) ke klíčení. Hořec křížatý (Gentiana crutiata) roste roztroušeně téměř v celé Evropě a západní Asii. Jde o vytrvalý druh. Jeho dlouhodobé přežívání na lokalitě je však závislé zamezení zarůstání a možnosti vyklíčení semen na obnažených, disturbovaných plochách. Často roste, obdobně jako další druhy hořců a hořečků, na místech, kde byla disturbance prováděná pasenými zvířaty nahrazena aktivitami moderního člověka (jízda na koních, motorkách, čtyřkolkách, též ve vojenských újezdech na dopadových plochách či tzv. tankodromech). Hořce a hořečky jsou přírodním a kulturním dědictvím naší krajiny. Cílem seriálu bylo ukázat, že jako takové má smysl jejich biotopy chránit a obhospodařovat., The last part of our series introduces two species. The Fringed Gentian (Gentianopsis ciliata) occurs in Central Europe, in the Alps and in the Balkans. It is a perennial but relatively short-lived species, remarkable for vegetative propagation from adventitious buds. Tailoring management of its sites is very difficult – traditional mowing in June destroys many of the stems, but the inhibition of succession and the creation of gaps are essential for successful propagation of the species. The perennial species Cross Gentian (Gentiana cruciata), scattered across Europe and western Asia, occurs in places where traditional disturbances by grazing animals are often replaced by human leisure activities or military training. The inhibition of shrub succession and small-scale soil disturbances are essential for survival of this species. The main aim of our series was to justify the protection of Gentians and suggest appropriate management of their habitats., and Zdenka Křenová, Jiří Brabec.
Hlavním druhem posledního dílu horečkové části seriálu je hořeček nahořklý. Jde o široce rozšířený druh - Evropa, severní Asie až po střední Sibiř, Dálný východ, Severní Amerika. Počet lokalit a velikost populací tohoto druhu však v ČR v posledních dekádách dramaticky poklesl. V současné době je prokázán ze 71 lokalit (70 lokalit G. amarella subsp. amarella a jedna lokalita G. amarella subsp. lingulata). Z ČR je známo též několik horečkových kříženců. Do současnosti se zachovaly populace dvou z nich. U hořečků je známé synchronizované kolísání velikosti populací. V ČR lze tento jev dokumentovat na dvou druzích přežívajících dosud ve více populacích (G. praecox subsp. bohemica a G. amarella). Příčiny synchronizace nejsou známy. Jednou z hypotéz je masivní klíčení, růst a v dalším roce kvetení hořečků v mezerách nárazově vytvořených v jinak relativně zapojeném travním porostu. Synchronizované vytvoření mezer v porostu pak může být způsobeno přísuškem během vegetační sezóny., G. amarella is a widely distributed species (Europe, northern Asia to Central Siberia, the Far East and North America); however, the number of its sites and population size have decreased dramatically in the last few decades in the Czech Republic. At present, the species is documented from 71 sites here (70 sites of G. a. subsp. amarella, one site of G. a. subsp. lingulata). Several hybrids of Gentianella species are also known from the Czech Republic (two of them have survived so far). A synchronized inter-annual fluctuation in population size is documented for G. praecox subsp. bohemica and G. amarella in the Czech Republic. The reasons behind, however, remain unclear. Massive establishment, survival and flowering in the year following the creation of gaps in vegetation have been suggested as an explanation. Synchronized occurrence of gaps may be caused by a dry period during the growing season., Jiří Brabec., and Obsahuje seznam literatury
The influence of arbuscular mycorrhizal (AM) fungus Glomus deserticola (Trappe and John) on plant growth, nutrition, flower yield, water relations, chlorophyll (Chl) contents and water-use efficiency (WUE) of snapdragon (Antirhinum majus cv. butterfly) plants were studied in potted culture under well-watered (WW) and water-stress (WS) conditions. The imposed water stress condition significantly reduced all growth parameters, nutrient contents, flower yield, water relations, and Chl pigment content and increased the electrolyte leakage of the plants comparing to those of nonstressed plants. Regardless of the WS level, the mycorrhizal snapdragon plants had significantly higher shoot and root dry mass (DM), WUE, flower yield, nutrient (P, N, K, Mg, and Ca) and Chl contents than those nonmycorrhizal plants grown both under WW or WS conditions. Under WS conditions, the AM colonization had greatly improved the leaf water potential (Ψw), leaf relative water content (RWC) and reduced the leaf electrolyte leakage (EL) of the plants. Although the WS conditions had markedly increased the proline content of the leaves, this increase was significantly higher in nonmycorrhizal than in mycorrhizal plants. This suggests that AM colonization enhances the host plant WS tolerance. Values of benefit and potential dry matter for AM-root associations were highest when plants were stressed and reduced under WW conditions. As a result, the snapdragon plants showed a high degree of dependency on AM fungi which improve plant growth, flower yield, water relations particularly under WS conditions, and these improvements were increased as WS level had increased. This study confirms that AM colonization can mitigate the deleterious effect of water stress on growth and flower yield of the snapdragon ornamental plant., A. A. Asrar, G. M. Abdel-Fattah, K. M. Elhindi., and Obsahuje bibliografii