Geophysical data are used not only, in geological mapping, exploration of mineral resources, hydrogeology, but are also important for other branches such as environmental protection, civil engineering and archeology. That is why, within the project CzechGeo/EPOS (www.czechgeo.cz), geophysical data access is solved as a separate topic under the guidance of the Czech Geological Survey (hereinafter CGS). In accordance with the current needs of national and international activities (INSPIRE, EPOS, IAGA), an inventory of available data, its consolidation and harmonization according to national and international standards is conducted. The aim is to store securely and permanently valuable data, which in many cases cannot be reinstated. On the example from the Nízký Jeseník Mts. possible advantages and utilization of Archive data for mapping and verification of the movement tendencies gained from GNSS networks – EPN, EAST SUDETEN and MORAVA are demonstrated. Very valuable information for the interpretation of structural and tectonic conditions is provided by geophysical data (seismic reflection profiles, gravity and magnetic data, etc.) in the area of interest, especially in terms of monitoring the main fault systems and the character of the basement structures.
Zatímco vlastni svrchní zemské kůry je možné přímo sledovat pomocí geologické průzkumu, její hlubší části a celý zemský plášť jsou zatím pro přímé pozorování nedosažitelné a mnoho informací o jejich složení a struktuře je odvozováno z refrakčních, reflexních a tomografických seismických měření. Pro interpretaci litologie, mineralogie a struktury hlubších částí Země ze seismických dat je vhodné použít údaje získané laboratorním studiem hornin tektonicky vyzdvižených z hlubších částí litosféry během starších horotvorných pochodů. Tyto horniny se v současnosti nacházejí na zemském povrchu, a tudíž jsou dosažitelné pro laboratorní výzkum jejich petrofyzikálních vlastností., Petr Špaček, Stanislav Ulrich, Lenka Baratoux, Matěj Machek., and Obsahuje seznam literatury
Západní část Českého masivu se z hlediska recentní geodynamiky a geologické stavby řadí mezi unikátní přírodní laboratoře v Evropě. Zdejší opakující se zemětřesné roje a hojný výskyt minerálních pramenů s vysokou produkcí CO2 magmatického původu jsou předmětem trvalého zájmu geofyziků. Studium seismické aktivity za posledních 20 let ukázalo, že ohniska se zde vyskytují v několika oblastech v hloubkách od 6 do 25 km pod povrchem. Nejaktivnější je oblast Nového Kostela, kde se ohniska řadí podél plochy severojižního směru strmě ukloněné směrem na západ. Detailní analýza ohniskových mechanismů a časoprostorových vztahů mezi zemětřeseními v této oblasti ukazuje na vysoký pórový tlak v hornině a možnou aktivitu stlačené kapaliny při vzniku a vývoji rojové aktivity. Geodynamické procesy jsou zde také indikovány na základě přesných geodetických a gravimetrických měření., Josef Horálek, Tomáš Fischer, Jan Mrlina, Alena Boušková., and Obsahuje seznam literatury
Zemětřesení je krátkodobý převážně zlomový proces, při kterém se do zemského tělesa vyzařují pulzní, tj. širokopásmové rozruchy. Elastické vlny jsou při svém šíření vertikálně i horizontálně nehomogenní Zemí odráženy, lámány, rozptylovány a tlumeny. Na zemském povrchu tak registrujeme komplikované vlnové obrazy složené z mnoha fází, jejichž dominantní frekvence se v závislosti na rozměrech a dynamice ohniskového procesu a na vzdálenosti od něho pohybují od desítek Hz (prostorové vlny lokálních mikrozemětřesení) až po stovky sekund (povrchové vlny silných regionálních a globálních zemětřesení). Amplitudy seismických vln, vyjádřené v jednotkách zrychlení půdy, sahají od desítek nm/s2 (povrchové vlny slabých vzdálených seismických jevů) až po hodnoty zemského tíhového zrychlení (prostorové vlny velmi silných blízkých zemětřesení). Na jediném místě se tak seismické signály, pomocí nichž seismologové studují procesy v ohnisku zemětřesení a stavbu zemského tělesa [1], mohou lišit frekvenčně o více než čtyři dekády a amplitudově až o 180 dB (109:1). Zaznamenat věrně tak obrovský rozsah pohybů půdy a frekvencí vyžaduje moderní technické prostředky - širokopásmové seismometrické systémy s velkým dynamickým rozsahem a digitální registrační zařízení. Za posledních dvacet let došlo k prudkému rozvoji počítačové i měřící techniky. Cílem tohoto článku je nastínit současný stav registrace zemětřesení moderními seismickými stanicemi., Jan Zedník, Axel Plešinger, Jana Pazdírková., and Obsahuje seznam literatury