Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života., Two experimental groups (an instructed group exercise program and an individual exercise program, healthy lifestyle education) and a control group (healthy lifestyle education only) were observed in our study. Healthy lifestyle education included lectures on physical activity, healthy diet and mental health and was undergone by all the groups. Questionnaires were used to obtain participants' anamnestic data, data on eating habits, self-reported health status and other selected indicators of quality of life. To assess the influence of education and physical activity on mental state, questions focused on expressing positive and negative feelings were applied. Increases/decreases in the incidence frequency of positive/negative feelings or attitudes were examined. After the education program and the 10-month physical activity program, group 1 (group exercise program) demonstrated a significant positive shift in self-reported health status and in participation in social life. The total score of positively oriented questions changed significantly in both experimental groups (p<0.001 in group 1, p<0.05 in group 2) whilst the total score of negatively oriented questions was equal in both experimental groups (p<0.05). It seems that regular, long-term and, most importantly, instructed physical activity, despite its low volume and intensity, can have beneficial effect not only on disease prevention but also on self-reported health status and quality of life., Dana Fialová, Věra Vlastníková, and Literatura
Cíl: Porovnat zdravotní stav, nemocnost, pohodu a zdravím podmíněnou kvalitu života starší městské populace ve staré zemi EU (Finsko) a v nové zemi EU (Estonsko). Typ studie: Populační kohortová studie využívající dotazníků rozesílaných poštou. Umístění: Helsinky, Finsko, Tallin, Estonsko. Osoby zahrnuté do studie: Náhodně vybraná populace mužů a žen ve věku 80?86 let žijících v Helsinkách (n = 969) a v Tallinu (n = 289). Hlavní výsledné ukazatele: Subjektivní hodnocení fyzické a psychické pohody, uváděné nemoci, zdravím podmíněná kvalita života měřená nástrojem 15D (skóre 15D na stupnici 0?1 a profil o 15 dimenzích). Výsledky: Vzorky byly srovnatelné z hlediska věku, pohlaví, vzdělání a nikotinové závislosti. Procento sledované populace, které žilo v jednočlenné domácnosti, bylo podstatně vyšší v Helsinkách než v Tallinu. Obyvatelé Tallinu uváděli podstatně častější výskyt kardiovaskulárních nemocí; v prevalenci diabetu, plicních onemocnění a rakoviny nebyly významné rozdíly. Subjektivní hodnocení fyzické a psychické pohody bylo podstatně lepší v Helsinkách, stejně jako zdravím podmíněná kvalita života měřená nástrojem 15D. Skóre 15D bylo 0,812 (95 % CI 0,804?0,821) v Helsinkách a 0,767 (95 % CI 0,749?0,785) v Tallinu (p < 0,0001), rozdíl byl klinicky významný. Nejzřetelnější rozdíly v profilu 15D se týkaly těchto dimenzí: deprese, smutek, vitalita, sexuální a vyměšovací funkce, zrak a sluch. Rozdíly se prakticky nezměnily ani při porovnání etnických Estonců (s vyloučením estonských Rusů) s účastníky studie z Helsinek. Závěr: Výsledky studie ukazují jasné rozdíly mezi zdravotním stavem a zdravím podmíněnou kvalitou života starší populace ve staré a v nové zemi EU. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny zdravotní zátěží, psychologickými a socioekonomickými omezeními za sovětské éry v Estonsku., Objective: To compare health, diseases, wellbeing and health related quality of life of urban community-dwelling elderly in an old EU country (Finland) and a new EU country (Estonia). Design: A population based cohort study with postal survey. Setting: Helsinki, Finland, and Tallinn, Estonia. Subjects: 80-86 year old randomly selected community dwelling men and women in Helsinki (n = 969) and Tallinn (n = 289). Main outcome measures: Self reported health and psychological wellbeing, reported diseases, health related quality of life measured by the 15D instrument (both 15D score on a 0-1 scale and profile with 15 dimensions). Results: The samples were comparable as to age, sex, education, and smoking status. A significantly greater proportion lived alone in Helsinki than in Tallinn. The inhabitants of Tallinn reported significantly more cardiovascular diseases, whereas the prevalencies of diabetes, pulmonary diseases and cancer were not significantly different. The self reported health and psychological wellbeing were significantly better in Helsinki, as was the health-related quality of life measured by the 15D instrument. 15D score was 0.812 (95 % CI 0.804?0.821) and 0.767 (95 % CI 0.749?0.785) in Helsinki and Tallinn, respectively (p < 0.0001), the difference was clinically important. In the 15D profile clearest differences were observed in the following dimensions: depression, distress, vitality, sexual and elimination functions, seeing and hearing. The differences remained virtually unchanged when comparing only ethnic Estonians (excluding Estonian Russians) with participants in Helsinki. Conclusion: The findings demonstrate clear differences in elderly health and health related quality of life between an old and new EU country. These differences are probably due to both disease burden, and psychological and socioeconomic constraints during the Soviet era in Estonia., and T. E. Strandberg, K. Saks, A. Soots, K. H. Pitkälä, H. Sintonen, T. Huusko, R. S. Tilvis
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit míru subjektivně vnímaných potíží osob s poruchou čichu. Výsledky porovnat s 2 standardizovanými olfaktometrickými testy. Materiál: Celkem bylo vyšetřeno 134 osob (59 mužů a 75 žen) průměrného věku 53 let. Se sinonazální poruchou čichu bylo vyšetřeno 58 osob (průměrný věk 50 let). 21 osob s poúrazovou poruchou čichu (průměrný věk 39 let), 19 osob s povirovou poruchou čichu (průměrný věk 58 let) a 36 osob s jinou etiologií poruchy čichu (průměrný věk 54 let). Metodika: Subjektivní hodnocení závažnosti čichové poruchy a její vnímání v každodenním životě bylo zjišťováno formou dotazníku. K vyšetření čichu byl použit Test parfémovaných fi xů (Odorized Markers Test – OMT) a Sniffi n’Sticks test (16 složkový identifi kační test). Výsledky: Subjektivně udalo potíže s čichem 134 osob, které byly zařazeny do studie. Potíže s čichem trápí pacienty ve 42 % výrazně, ve 43 % mírně a 15 % osob poruchu čichu nevnímá vůbec. V každodenním životě vnímá poruchu čichu 62 % respondentů. Závěr: Ženy trápí potíže s čichem výrazněji než muže. Souvislost mezi mírou vnímání tíže poruchy čichu a vlivem na kvalitu života nebyla zjištěna. Výstup studie bude sloužit k vytvoření dotazníku pro hodnocení kvality života osob s poruchou čichu., Aim: Th e aim of study was to determine the degree of subjectively perceived problems in people with smell disorders. Th e results were compared with two standardized smell identifi cation tests. Methods: Th e total of 134 persons (59 men and 75 women) aged 53 years on average were examined. 58 persons with sinonasal disease (aged 50 years on average), 21 persons aft er head trauma (aged 39 years on average), 19 persons with smell loss due to upper respiratory tract infection (aged 58 years on average), and 36 persons with other etiology of smell disorders (aged 54 years on average). Subjective assessment of severity of olfactory disorders and its perception in daily life was examined by questionnaire. Th e sense of smell was tested by Odorized Markers Test (OMT) and Sniffi n’Sticks test (16 – items identifi cation test). Results: All 134 persons who were included to the study reported diffi culty with smell. Th e problems with smell were perceived in 42 % of patients strongly, 43 % mildly and 15 % of patients did not smell anything at all. 62 % of respondents realized their smell disorder in everyday life. Conclusion: Women suff ered from problems with smell more strongly compared to men. Th e relationship between the level of perception of severity of smell disorders and the eff ect on life was not confi rmed. Th e output of the study will be used to create a questionnaire for assessing the quality of life for patients with smell disorders., Pavlína Brothánková,Tereza Fuksová, Jan Vodička, and Literatura
Spinální trauma je silným negativním inzultem postihujícím všechny orgánové soustavy a má komplexní dopad. Sexuální dysfunkce jsou výrazným elementem snižujícím kvalitu života. Význam sexuálních dysfunkcí v celém spektru trvalých následků po poranění míchy vyzdvihuje zejména věk, ve kterém nejčastěji ke spinální lézi dochází. Jsou limitujícím faktorem při plánování rodiny a rodičovství. Bez lékařské asistence nejsou mnozí muži schopni mít biologického potomka. Práce mapuje rozsah sexuálních dysfunkcí (kromě erektilních) u mužů po poranění míchy, jako jsou změny v oblasti libida, ejakulace, orgazmu, senzitivity genitálu, a to obecně a v závislosti na rozsahu míšní léze. Soubor tvořilo 93 pacientů po spinálním traumatu dispenzarizovaných v urologické ambulanci FN u sv. Anny v Brně. Byla použita anonymní dotazníková metoda s dotazníkem vlastní konstrukce. Vyhodnocením dat bylo konstatováno, že trauma míchy ovlivňuje celé spektrum sexuálních funkcí. Hyposenzibilita genitálu, anejakulace, anorgazmie a snížení libida jsou běžným symptomem. Byla prokázána statisticky významná závislost rozsahu poranění míchy a míry sexuálních dysfunkcí v oblastech ejakulace, orgazmu a senzitivity genitálu. Signifikantní závislost mezi snížením sexuální apetence a rozsahem spinální léze nebyla v našem souboru vyjádřena., Spinal trauma is a strong negative insult affecting all organ systems which has a complex impact. Sexual dysfunction is a significant element reducing the quality of life. The importance of sexual dysfunction in the entire spectrum of permanent consequences after spinal cord injury highlights in particular the age at which the spinal lesion occurs most often. It represents a limiting factor for family planning and parenting. A lot of men are not able to have a biological child without medical assistance. This study monitors the entire range of sexual dysfunctions (with the exception of erectile dysfunction) in men after spinal cord injury, such as changes in libido, ejaculation, orgasm, genital sensitivity - bothgenerally and specifically depending on the extent of spinal cord lesions. The sample group consisted of 93 patients after spinal trauma monitored at the Urological Clinic of the St. Anna University Hospital in Brno. We used an anonymous questionnaire method using non-standardized questionnaire of our own design. By evaluating the data it has been concluded that spinal cord trauma affects the entire spectrum of sexual functions. Reduced genital sensitivity, anejaculation, anorgasmia and decreased libido are the common symptoms. A statistically significant correlation between the extent of spinal cord injury and the degree of sexual dysfunction in the areas of ejaculation, orgasm and genital sensitivity has been shown. Significant correlation between the reduction of sexual desire and the extent of the spinal lesion was not expressed in our group. Key word: transversal and non-transversal, spinal cord injury, sexual dysfunction, and Dolan I., Šrámková T., Filipenský P.
Cíl: Hodnocení komunikačních a vybraných psychických oblastí (napětí, obavy, podráždění, deprimace) dispenzarizovaných nemocných se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz, pomocí standardizovaných dotazníků kvality života. Východiska: Zhoubná nádorová onemocnění hlavy a krku se v četnosti výskytu řadí na šesté místo mezi zhoubnými nádory na celém světě. Otázka léčby a následné péče je velmi aktuální zvláště z hlediska rizika mutilujících léčebných výkonů a jejich vlivu na kvalitu života. Metody: Do výzkumu byli zařazeni aktivně dispenzarizovaní nemocní ORL kliniky se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz. Vlastní šetření absolvovalo 113 respondentů, výzkum probíhal od ledna do prosince 2011. Pro sběr dat byly využity dva standardizované dotazníky kvality života (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35). Dále informace z nestandardizovaného dotazníku a zdravotnické dokumentace. Použité statistické metody – dvouvýběrový Wilcoxonův test a analýza rozptylu. Výsledky: U pacientů s nádorovým onemocněním hrtanu s tracheostomickou kanylou a bez ní byl statisticky významný rozdíl v komunikaci. Stádium nemoci dle klasifi kace TNM nemělo vliv na vybrané psychické oblasti u respondentů s nádorovým onemocněním hrtanu a slinných žláz. Závěry: Závažnost obtíží u dispenzarizovaných respondentů závisí na lokalizaci a velikosti nádoru, terapeutické strategii, věku pacienta, polymorbiditě a dalších faktorech. Trvalá tracheostomická kanyla má vliv na komunikaci respondentů s nádory hrtanu. V našem souboru respondentů jsme neprokázali vliv stádia nemoci dle klasifi kace zhoubných novotvarů TNM, na vybrané oblasti psychiky (napětí, obavy, podráždění, deprimace)., Aim: Assessment of communication and selected psychological areas (e. g. tension, concerns, irritation, depression) related to the dispensarized patients with malignant laryngeal and salivary glands tumors using standardized questionnaires assessing quality of life. Background: The head and neck malignant tumors rank sixth in frequency among malignant tumors worldwide. The question of treatment and follow-up care is very current especially in terms of the risk of mutilating surgical procedures and their impact on quality of life. Methods: In the research actively dispensarized patients of ENT clinic with malignant tumors of the larynx and salivary glands were included. 113 respondents took part in the research, which was conducted from January to December 2011. Standardized (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35) and non-standardized questionnaires assessing quality of life and medical records were used for data collection. Statistical methods such as double selection Wilcoxon test and analysis of dispersion were used. Results: There was a statistically signifi cant diff erence in communication between patients with tracheostomy cannula and without it. Stage of the illness according to TNM classifi cation did not infl uence selected psychological areas of the respondents with cancer of the larynx and salivary glands. Conclusions: The seriousness of the diffi culties of the dispensarized patients depends on localization and size of the tumor, therapeutic strategy, age of the patient, polymorbidity and other factors. Permanent tracheostomy cannula has an impact on communication of the respondents with laryngeal tumors. In our set of respondents, stage of the disease according to the TNM classifi cation had not an impact on selected areas of psychological state (e. g. tension, concerns, irritation, depression)., Marie Skládalová, Jana Škvrňáková, Roman Michálek, and Literatura
V okamžiku, kdy dítě onemocní onkologickým onemocněním, potřeby a priority rodičů se jistým způsobem transformují – středem pozornosti se stává nemocné dítě. Cílem šetření byla identifikace potřeb rodičů dětí s onkologickým onemocněním a vnímání těchto potřeb zdravotními sestrami. Výzkumný soubor zahrnoval 100 rodičů onkologicky nemocných dětí, kteří byli hospitalizováni společně s dítětem ve Fakultní nemocnici v Ostravě nebo ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Druhý soubor byl tvořen 70 sestrami pracujícími ve stejných zařízeních s onkologicky nemocnými dětmi a jejich rodiči. Byl použit standardizovaný dotazník Needs of Parents Questionnaire (NPQ). Statistické vyhodnocení se uskutečnilo prostřednictvím mediánového testu, chí-testu a Fisherova exaktního testu. Ve výsledcích je patrná rozdílnost ve vnímání potřeb mezi rodiči onkologicky nemocných dětí a zdravotními sestrami. Na rozdíl od sester je pro rodiče důležitá psychická podpora rodičů ze strany sester, vyjádření naděje, včasná informovanost o vyšetřeních a kvalitní vzdělávání dítěte. Výsledky by měly vést sestry k dominantnímu uspokojování právě těchto potřeb rodičů onkologicky nemocných dětí., The moment a child becomes ill with cancer, the needs and priorities of parents are in some way transformed, and the ill child becomes the focus of the attention. The aim of this research was to identify the needs of parents of children with cancer and perception of these needs by nurses. The research sample included 100 parents of children with cancer who were hospitalized with the child in the Faculty Hospital Ostrava or in the Faculty Hospital in Prague Motol. The second sample consisted of 70 nurses working in the same facilities with cancer ill children and their parents. A standardized questionnaire Needs of Parents Questionnaire (NPQ) was used. Statistical evaluation was carried out by median test, chi-test and Fisher‘s exact test. In the results are evident differences in perception between the needs of parents of children with cancer and nurses. Unlike for nurses, for parents is important the psychological support of parents by nurses, expressing hope, timely information on screening and quality education of the child. The results should lead nurses to a dominant satisfying these very needs of parents of children with cancer., Lucie Sikorová, Andrea Filová, and Literatura
Východiska: Praxe založená na důkazech je velmi užitečná v každé profesi, v porodní asistenci nevyjímaje. Nedostatečná informovanost o využití praxe založené na důkazech může vést k nekvalitní a neplnohodnotné péči o klientku. Cíl: Hlavním cílem bylo zjistit informovanost porodních asistentek o Evidence Based Midwifery. Mezi dílčí cíle patřilo zjištění, zda porodní asistentky znají pojem Evidence Based Midwifery a zkratku EBM a zda s Evidence Based Midwifery ve své praxi pracují. Metody: Byl vytvořen nestandardizovaný dotazník. Celkem obsahoval 15 otázek. V úvodu dotazníku byly respondentky seznámeny se záměrem výzkumu a byl jim předložen informovaný souhlas. Respondentkami byly porodní asistentky z České republiky pracující na gynkologických, porodnických lůžkových a ambulantních pracovištích. Rozdáno bylo celkem 160 dotazníků. Návratnost činila 93,8 %. Celkem se pracovalo se 150 dotazníky. Výzkumné šetření probíhalo v měsících září–listopad roku 2013. Výsledky: Zkratku EBM uvedlo, že nezná celkem 100 (66,7 %) respondentek. Znalost pojmu Praxe založená na důkazech potvrdilo celkem 46 (30,7 %) respondentek. Zájem o studijní materiál věnující se praxi založené na důkazech v porodní asistenci má 93 (62,0 %) respondentek, zájem o školící kurz o EBMid uvedlo 110 (73,4 %) respondentek. Závěry: Cíle výzkumného šetření byly splněny. Úroveň informovanosti porodních asistentek o Evidence Based Midwifery jsme stanovili jako nedostatečná (méně než polovina respondentek nezná pojem EBMid). Většina respondentek s Evidence Based Midwifery ve své praxi nepracují. Bylo by vhodné informovat porodní asistentky o využití EBMid v praxi a poté provést další výzkum, díky kterému bychom mohli zhodnotit zlepšení dané situace či nikoliv., Background: Evidence-based practice is very useful in every profession, in midwifery exception. Lack of awareness about the use of evidence-based practice can lead to poor quality and fiduciary care of the client. Objective: To determine the awareness of Midwives of Evidence Based Midwifery, determine whether midwives are familiar with the concept of Evidence Based Midwifery and acronym EBM and whether they practice Evidence Based Midwifery in their work. Methods: Respondents were midwives working in the gynecological-obstetric wards and clinics in the Czech Republic selected by purposive sampling, there were 150 respondents. e research was carried out by a non-standardized questionnaire. Results: 100 respondents don´t know EBM: 93 respondents are interested in the study material about EBMid and 110 respondents are interested in a training course. Conclusions: e objectives of the research were met. e level of Midwives`awareness of Evidence Based Midwifery was detected. Most of the respondents don´t use EBMid, but their interest in cooperation is quite large., and Karolína Kutálková, Věra Vránová
Práce je zaměřena na problematiku kouření u lékařů a zdravotnických pracovníků a na názory studentů medicíny na tento problém v souvislosti s jejich budoucí intervencí k zanechání kouření u svých pacientů. Průzkum na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě byl proveden pomocí standardizovaného dotazníku mezinárodní studie GHPSS u 255 studentů všeobecného lékařství 1.–4. ročníku. U studentů bylo zjišťováno kuřáctví a to nejen cigaret, ale i doutníku, vodní dýmky nebo šňupání tabáku. Byly zjišťovány názory na současnou protikuřáckou politiku a na specifickou úlohu zdravotníků v podpoře odvykání kouření. Z výsledku průzkumu vyplývá, že kouří 25 % všech studentů. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve výskytu kuřáctví mezi jednotlivými ročníky. Studenti nižších dvou ročníků byli častějšími uživateli tabákových výrobků než studenti vyšších ročníků. Většina studentů si je vědoma, že je nutné zaznamenávat u pacientů anamnézu kouření jako součást osobní anamnézy., The paper deals with smoking among doctors and medical personnel and the opinions of medical students regarding this problem in terms of their future intervention as doctors in helping their patients to stop smoking. A questionnaire survey among 255 medical students in the 1st to 4th years of study was performed at the Faculty of Medicine, University of Ostrava using the standardised to GHPSS international study questionnaire. Consumption of cigarettes water pipes, cigars and snuff was evaluated, as well as opinions on current anti smoking policy and the specific role of doctors in prevention of smoking. Results showed that 25% of students are smokers with statistically significant differences among individual years of study. Students in the first two yars of study used tobacco product more often than the highest years. The majority of students are aware of the fact that smoking status should be included in patient anamnesis., Jana Povová, Andrea Dalecká, Hana Tomášková, Kateřina Vařechová, Vladimír Janout, and Literatura