Dyslipoproteinemie v rámci metabolického syndromu se jako jeden z klasických rizikových faktorů aterosklerotických kardiovaskulámích chorob uplatňuje i ve vyšším věku. Prediktivní význam zvýšených koncentrací celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triacylglycerolů je u geriatrických jedinců zachován. Doporučení k léčbě nejsou jednotná, ale shodně zdůrazňují individuální přístup. Kandidáty léčby jsou zejména nemocní s diagnózou ischemické choroby srdeční (ICHS) a se subklinickými formami iCHS, kde má léčba prokazatelný efekt do dvou let od zahájení a kde vede ke snížení rizika budoučí koronárni příhody až o 45 %. Méně často budeme léčit jedince s absencí ICHS a ostatních rizikových faktorů. Základem hypolipidemické intervence u pacientů vyššího věku je dieta. Nezapomínáme na pohybový režim. Farmakoterapie dyslipidemil je určena pro jedince s vysokým rizikem. Zahajujeme nižší dávkou obvykle fibrátů, při převažujícím zvýšení LDL-cholesterolu podáváme statiny a monitorujeme nežádoucí účinky léčby., Dyslipoproteinemia of metabolic syndrom as one among classical risk faaors of atherosclerotic cardiovascular diseases has been involved also in the aged. The prediaive value of total cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol and triacylglycerols is preserved. The therapeutic guidelines are not unique, but they stress an individual approach. Candidates of treatment are mainly the patients with diagnose of coronary heart disease (CHD) and sublinic form of CHD, where the treatment has been effeaive within two years and lead to decrease of CHD risk up to 45%. The individuals with CHD and other CHD risk faaors absent would be treated less ofl:en. The diet is an basic treatment option of hypolipidemic intervention in the elderly. We do not omit exercise. The pharmacotherapy of dyslipidaemia is used for the individuals with high risk. We usually start with lower dose of fibrates and/or statins in prevailing LDL-hypercholesterolemia, and monitor for adverse effects of such therapy., Vladimír Bláha, Dagmar Solichová, Zdeněk Zadák, Lit: 8, and Souhrn: eng
Na interním oddělení naší nemocnice jsme retrospektivně hodnotili věkově zastoupení pacientů, kteří podstoupili vyšetření endoskopickou retrográdni cholangiopankreatikografíí (dále jen ERCP) v letech 1995,1998 a 2001. Věkový průměr nemocných se pohyboval mezi 61 až 70 lety. Nejvyšší počet ERCP i počet terapeutických zákroků prováděných během ERCP absolvovali nemocní ve věku 71-80 let. Dále jsme se zaměřili na výskyt komplikací po ERCP u pacientů ve ěku 85 a více let oproti skupině 60 - 70 let. Komplikace u velmi starých nemocných nebyly četnější než v kontrolní skupině. Metodu tak lze považovat za bezpečnou i pro nejstarší věkové kategorie. Z naší zkušenosti se dále jako důležitý jeví fakt, že ERCP je významnou terapeutickou metodou, kdežto v oblasti diagnostiky poněkud ustupuje jiným vyšetřovacím metodám. Tento trend je zvláště patrný právě u velmi starých nemocných., In the internal department of our hospital, there was pursued a retrospective analysis of age structure of patients who jnderwent an endoscopic retrograde cholangiopancreatography examination (ERCP) in 1995,1998, 2001. The mean age of patients was 61-70 years. 71-80-year-old patients had the highest number of ERCP and therapeutic treatments during ERCP. Futhermore we concentrated on incidence of post ERCP complications in the age group of 85-year-old (and Older) patients, compared to the age group of 60-70-year-old patients. The complications in the wery old age group were not more frequent than in the control group. Hence the method seems to be safed even for the oldest age groups. According to our personal experience, ERCP is an important therapeutic method but in the sphere of diagnosis other methods of examination are preferred. This tendency is distinctive above all in group of old patients., Zuzana Šnajdrová, Josef Doseděl, Lit: 6, and Souhrn: eng