The aim of this document collection is to present heretofore unpublished documents describing the situation of the young men who decided to leave the Czech lands for Bulgaria in the late 19th century. These materials concern the Czech teachers active in Bulgaria in this period; there were over 30 such teachers. Meanwhile, the demand for work in Bulgaria exceeded the actual supply; not all of the candidates were ultimately accepted. From these documents we can also learn the reasons for their departure to the Balkans and the process they had to undergo in departing. and Cílem této edice je představit dosud nepublikované dokumenty, které přibližují situaci mladých mužů, kteří se v na sklonku 19. století rozhodli odejít za prací do Bulharska. Materiály se týkají českých středoškolských učitelů, kterých bychom zde v tomto období napočítali více než 30. Poptávka po práci v Bulharsku přitom převyšovala skutečnou nabídku, ne všichni kandidáti byli nakonec přijati. Mimo jiné se tak dozvídáme příčiny jejich odchodu na Balkán a proces, jakým při tom museli projít.
Management třídy lze nahlížet jako systém strategií, které používá učitel s cílem ovlivnit sociální prostředí třídy tak, aby byly posíleny učební podmínky. Efektivní management třídy vede k lepším vzdělávacím výsledkům žáků a přispívá u učitelů k setrvání v profesi. Rozlišovány bývají dvě oblasti managementu třídy: (a) management chování, který se týká jak prevence nevhodného chování stanovením pravidel apod., tak reakcí na nevhodné chování; (b) management výuky, který je zaměřen na plánování hodin, stanovování výukových cílů, používání výukových metod či podporu samostatné práce žáků. Tyto dvě oblasti managementu třídy lze měřit dvanáctipoložkovou Škálou managementu chování a výuky (Behavior and Instructional Management Scale – BIMS) (Martin & Sass, 2010), jejíž adaptaci do českého prostředí popisuje prezentovaná studie. Rozšířená sada 24 položek BIMS (publikovaná autory BIMS jako základ pro tvorbu dotazníku) byla administrována 123 učitelům z druhého stupně základního vzdělávání v Brně a okolí. Na dvanácti položkách vybraných pro finální verzi původní anglické verze BIMS byla provedena konfirmační faktorová analýza, přičemž dvoufaktorový model managementu chování a výuky odpovídal datům přibližně stejně jako u autorů originální metody. Na rozšířené sadě položek byla provedena explorační faktorová analýza a navržena modifikovaná sada dvanácti položek vhodnějších pro české prostředí. Pro obě verze byla z jištěna vnitřní konzistence na přijatelné úrovni. Originální verzi BIMS lze doporučit pro výzkumné použití v případech, kdy je cílem mezinárodní srovnávání. Námi navržená modifikovaná verze vyžaduje následné potvrzení v navazujících studiích, což je v příspěvku dále diskutováno, včetně možných aplikací pro výzkum. and Classroom management can be viewed as a system of strategies employed by a teacher to influence the social space of the classroom to foster an environment where learning can occur. Teachers' effective classroom management leads to high student achievement and contributes to teachers remaining in the profession. Two basic dimensions of classroom management can be distinguished: (a) behaviour management, which is directed at both preventing misbehaviour by setting rules and so on and reacting to misbehaviour; and (b) instructional management, which is aimed at well-planned lessons and includes aspects of classroom life such as establishing teaching goals, using instructional methods, and monitoring independent student work. These two dimensions of classroom management can be measured by 12 items on the Behavior and Instructional Management Scale (BIMS; Martin & Sass, 2010), the adaptation to Czech conditions of which we describe in this study. The longer 24-item Czech version of the BIMS (published by the BIMS authors as the basis for questionnaire development) was administered to 123 teachers in lower secondary schools in the city of Brno and its surroundings. Confirmatory factor analysis was conducted for the 12-item scale selected from the final version of the original English BIMS version. The two-factor model of behaviour and instructional management fitted to the data in approximately a similar degree as was the case for the authors of the original method. Exploratory factor analysis was conducted for the longer item set. The modified set of 12 items was suggested as a more suitable version for Czech conditions. For both instrument versions, the internal consistency was found to be of an acceptable level. The original version of the BIMS can be recommended for research purposes if the aim is an international comparison. The modified version suggested by us requires further validation in follow-up studies, as we discuss in this study along with further possible research applications.
Z literatury o rozvoji a zdokonalení školy plyne, že zvýšená kvalita se dostaví jedině na základě skutečně participativního procesu. Znamená to, že nejen ředitel nebo rada školy jsou povoláni k tvorbě vize školy, identifikaci problémů a plánování rozvoje. Odpovědnost za rozvoj a zdokonalení práce školy a její vedení se dělí mezi různé další lidi ve škole i mimo ni. Úroveň zapojení učitelů do procesů rozvoje školy je dána různými podmínkami – od stabilnějších faktorů, jako jsou osobnostní charakteristiky, ke kontextuálním proměnným, jako jsou normy spolupráce mezi učiteli. Provedli jsme výzkum v 51 základních školách v Srbsku za účasti 385 učitelů s cílem identifikovat faktory a cesty individuálních preferencí při plánování rozvoje školy. Analýza shromážděných dat ukazuje, že vazby mezi učiteli mohou projektům ke zdokonalení práce školy překážet, nebo mohou v průběhu jejich realizace naopak zvyšovat jejich význam a naději na úspěch. Podle výpovědí učitelů tyto projekty především prospěly rozvoji spolupráce a týmové práce, zatímco náznaků, že vedly k další separaci a fragmentaci, bylo relativně málo. and It seems well established in the school development/improvement literature that improvement may only take place if based on a truly participative process. It means that not only the headteacher or the school boards are entitled to create the school vision, identify problems and plan the development, but that responsibility is distributed to many more people within and beyond the school. Teacher participation in school development is determined by multiple conditions from rather stable factors, like personal characteristics, to contextual variables, such as the norms of teacher collaboration. A research was carried out in 51 basic schools in Serbia, involving 385 teachers, in order to identify the background of individual preferences of those who participate in school development planning. The analysis shows that relations among teachers may be a burden to improvement projects once they are in progress, or, on the other hand, may increase their importance and the chances of success. Yet, most school improvement projects have improved collaboration and team work in schools, while indications that they led to further fragmentation of the staff were sporadic.
Cílem studie je provést sondu do procesu skríningu intelektového nadání žáků v běžné základní škole. Předmětem této sondy je srovnat dva typy postupů pro identifikaci potenciálně intelektově nadaných žáků – nominace pedagogů (včetně seřazení žáků dle míry domnělého nadání) a výsledků skupinově administrovaného testu fluidní inteligence (CFT 20-R). Současně byla zhodnocena délka praxe pedagogů jakožto faktoru, který může ovlivňovat souvislost nominace učitele a výsledků inteligenčního testu. Výzkumu se zúčastnilo 6 třídních učitelů vybrané základní školy, kteří posuzovali celkem 106 žáků ze čtvrtých a pátých tříd. Míra shody mezi oběma postupy je spíše nízká a není ovlivněna délkou praxe zapojených pedagogů. Byl však nalezen slabý vztah mezi pořadím vybraných žáků stanoveným pedagogem v rámci nominace a fluidní inteligencí měřenou testem. Tato z jištění a jejich možné příčiny jsou diskutovány společně s doporučeními pro další směřování v rámci identifikace nadaných dětí a s ním souvisejícím vzděláváním pedagogů. and The aim of this pilot study was to describe the process of screening children for intellectual giftedness in a Czech school. The main topic of this study was to compare two procedures for identifying gifted pupils: teacher nomination (including the ranking of children by their assumed level of giftedness) and the results of a groupadministered fluid intelligence test (CFT 20-R). In addition, the length of the teachers' experience was considered as a factor that might influence the relationship between teacher nominations and CFT 20-R results. The sample consisted of 6 form teachers from a selected primary school who evaluated 106 pupils from the 4th and 5th grades. The level of agreement between the two procedures was quite low and was not influenced by the length of experience in our sample of teachers. However, our study found a weak relationship between the teachers' ranking of nominated pupils and the pupils' fluid intelligence as measured by the test. The discussion section of this paper examines these findings and gives possible recommendations for future directions regarding the identification of giftedness and related training of teachers.
Učitelství je označováno za povolání se zvýšenou mírou stresu, jenž může vést až k syndromu vyhoření. Aby bylo možno předcházet vyhoření učitelů, je nutné analyzovat, co zvyšuje/snižuje míru stresu. Prezentovaná studie je součástí rozsáhlejšího výzkumu vyhoření mezi vyučujícími na základních školách. Ten měl dvě části: (1) dotazníkové šetření (n = 2394) a (2) sérii případových studií na 12 školách. Cílem prezentované studie je prozkoumat, jaká je souvislost mezi vnímanou kvalitou profesních vztahů v pedagogických týmech a syndromem vyhoření na českých základních školách. Studie porovnává data z Shirom-Melamedovy škály vyhoření, z dotazníku na kvalitu vztahů ve škole a z tematické analýz y polostrukturovaných rozhovorů. Ukazuje se, že vyučující vnímají vztahy ve svých školách spíše pozitivně a ve vztazích se cítí spokojeni. Souvislost mezi vnímanou kvalitou vztahů a syndromem vyhoření se potvrdila jako statisticky významná. Současně byly rozlišeny dvě podoby kolegiálních vztahů ve škole: vztahy pracovní a osobní; přičemž pracovní vztahy se ukazují pro celkovou spokojenost jako důležitější. and Teaching is considered to be a profession with elevated stress, which can lead to burnout. To prevent burnout, it is necessary to analyze what increases the level of stress and what, on the other hand, decreases it. The presented study is part of extensive research of burnout among primary school teachers. It had two parts: (1) a questionnaire (n = 2,394) and (2) a series of case studies at 12 primary schools. The aim of the study was to explore the connection between the perceived quality of professional relationships in teaching teams and burnout syndrome at Czech primary schools. The study compared data from the Shirom-Melamed Burnout Questionnaire, a questionnaire on the quality of school relationships, and the thematic analysis of semistructured interviews. It turns out that teachers perceive the relationships at their schools rather positively and feel satisfied in their relationships. The link between the perceived quality of relationships and burnout was confirmed as statistically significant. At the same time, two forms of collegial relationships in schools were distinguished: professional and personal relationships, with the former being more important for job satisfaction.
Studií, které se věnují vyhoření u pedagogických profesí, existuje velké množství, ale žádná dosud nezkoumala tento syndrom mezi učiteli arabské národnosti v Izraeli. Účelem naší studie bylo z jistit, nakolik souvisí vyhoření s různými organizačními proměnnými, jako je pracovní zátěž, kontrola, spolupracující vedení, kolegiální podpora a podobně. Dotazník vyhoření podle Maslachové, který jsme pro měření dimenzí vyhoření použili, sestává z trojice dílčích škál: emočního vyčerpání, depersonalizace a osobní výkonnosti. Dotazník vyplnilo 372 učitelek a lze konstatovat, že vykazovaly relativně vysokou míru vyhoření. Výsledky ukazují, že všechny dimenze vyhoření souvisejí se zmíněnými nezávislými proměnnými, ať pozitivně nebo negativně. Vícenásobná regresní analýza potvrdila, že dimenze vyhoření jsou proměnnými ovlivněny různě – pro emoční vyčerpání byly významnými prediktory zátěž, podíl na vedení a vztahy se žáky; pro depersonalizaci byly z jištěny jako signifikantní prediktory pouze vztahy se žáky; pro osobní výkonnost pak kontrola a vztahy se žáky. and Despite the enormous amount of studies on burnout in educational professions, there are still no studies on burnout among Israeli–Arab elementary teachers. The purpose of this study was to examine how teacher burnout is related to different organizational variables such as workload, control, leadership collaboration, and collegial support. The Maslach Burnout Inventory that was used to measure the dimensions of teacher burnout consisted of three subscales: emotional exhaustion, personal accomplishment, and depersonalization. The inventory was completed by 372 (all female) teachers. The findings showed that all burnout dimensions were either positively or negatively related to independent variables. The results of multiple regression analysis indicated that the three dimensions of teacher burnout were affected differently by four predictor variables. The findings showed that workload, leadership collaboration, and student relations were significant predictors for emotional exhaustion; student relations significantly predicted burnout in depersonalization; and, finally, control and student relations were significant predictors for personal accomplishment.
Cílem studie je identifikovat faktory spojené se školou (a aktivitami jejích pracovníků), u nichž byla dosavadním empirickým výzkumem prokázána souvislost s vytvářením či snižováním poptávky žáků po soukromém doučování, a popsat mechanismy jejich působení. Analýzou dostupných empirických dokladů byly identifikovány následující proměnné: z působy jednání učitelů (zejména doporučování žákům využít soukromé doučování), kvalita školy/výuky, realizované kurikulum, velikost tříd, dostupnost bez platného doučování, partnerství školy a poskytovatelů soukromého doučování, diferenciace a socioekonomické složení žáků, další kontextuální charakteristiky školy. Výstupem studie je schematický diagram, který systematizuje identifikované faktory v dimenzích míry jejich ovlivnitelnosti školou (resp. učiteli) a (ne)přímostí vlivu na rozhodnutí využít soukromé doučování. and The objective of this study is to identify those factors related to school (and the activities of its employees) that previous empirical research has shown to be in correlation with the stimulation or attenuation of demand for private supplementary tutoring and to describe the mechanisms of their influence. Drawing from an analysis of the available empirical evidence, the study identifies the following variables: teacher behaviour (especially encouraging students to take private tutoring), school/instruction quality, the implemented curriculum, class size, the availability of fee-free tutoring, partnerships between schools and private tutors, tracking and the socioeconomic position of students, and contextual characteristics of the school. The result of the study is a schematic diagram which systematizes the identified factors with regard to how much they can be influenced by the school (or teachers) and how (in)direct their influence is on the decision to use private tutoring.
Text příspěvku se věnuje sféře sekundárního vzdělávání, která bývá nezřídka odbornou veřejností marginalizována. V rámci výzkumného projektu, který byl realizován na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, proběhlo diagnostické měření bezmála pěti set žáků několika středních škol a jejich učitelů. Jednou ze zvolených metod byl také Dotazník motivace k výkonu. Při jeho administraci byla pozornost respondentů zúžena na motivaci ke školnímu vzdělávání ve skupině žáků a na motivaci k pedagogické činnosti ve skupině učitelů. Výsledky ukazují pozoruhodné rozpory mezi oběma sledovanými skupinami. Současně naznačují, v čem mohou spočívat možnosti učitelů pro další rozvoj žáků a jejich podporu při studiu ve vývojovém období, v němž z pravidla studijní motivace výrazně klesá. V rámci diagnostického měření byl rovněž využit původní dotazník edukačních stylů I. Gillernové, který zjišťuje míru emočního vztahu a požadavků, resp. volnosti vůči žákům. Třetí použitou metodou byl Osgoodův sémantický diferenciál, jímž byly zjišťovány reflektované charakteristiky školního prostředí a školní atmosféry. Výsledky použitých metod byly vzájemně korelovány a jednoznačně poukazují na souvislost mezi motivací ke školní práci a edukačním stylem učitelů i reflektovaným prostředím školy. S ohledem na výzkumnou studii je příspěvek zaměřen především na význam učitelů a kvality školy pro motivaci dospívajících ke středoškolskému studiu. Nebude však opominut ani vliv dalších faktorů na jejich školní motivaci – mj. důležitost vrstevnické skupiny a rodinného zázemí. and The paper deals with secondary education, one that is often marginalized by experts in the field. A research project undertaken at the Psychology Department of Faculty of Arts, Charles University included diagnostic testing of nearly five hundred secondary school students and their teachers. The Motivation and Performance Questionnaire was among the methods used. It was used specifically for collecting data on motivation for learning in formal education among the students and motivation for teaching among the teachers. The results suggest remarkable difference between the two groups, pointing to areas to seek for opportunities for developing the potential of students and motivating them for study during a stage when motivation of students to learn in formal setting generally drops significantly. The diagnostics also relied on an original Education Style Questionnaire developed by I. Gillernova, focusing on the degree of emotional involvement and requirements on/freedom given to students. A third method applied was semantic differential by Osgood, used to test relevant characteristics of school environment and school atmospere [i.e. atmosphere]. The results were tested for correlation and found to clearly suggest a connection between motivation for study at school on the one hand and educational style of teachers and perceived school environment on the other. The main focus of the paper is on the importance of teachers and school quality in motivating adolescents for school study. The effect of other factors – such as the importance of peer groups and family background – is considered, too.