Cieľom tejto štúdie bolo zistiť súvislosť medzi osobnosťou typu D a syndrómom vyhorenia u študentov pomáhajúcich profesií. Z teoretických východísk vyplýva, že osobnosť typu D je možné považovať za rizikovú z hľadiska rozvoja syndrómu vyhorenia, vzhľadom na negatívnu afektivitu a problémy v sociálnych interakciách typické pre tento typ osobnosti.
Výskumný súbor zahŕňal 97 vysokoškolských študentov a študentiek psychológie, ošetrovateľstva a pôrodnej asistencie (95,9 % žien; priemerný vek 20,2±1,49). Ako výskumný nástroj bol použitý dotazník NS 14 (Type D Personality Subscale) pre zistenie osobnosti typu D a dotazník SBI (School Burnout Inventory) na meranie syndrómu vyhorenia v škole. Výsledky boli štatisticky spracované za pomoci lineárneho regresného modelu a Studentovho t- testu. Subškála Negatívna afektivita dotazníka NS 14významne predikovala úroveň syndrómu vyhorenia vo výskumnom súbore (β = 0,53; 95 % CI: 0,41;0,92), avšak subškála Sociálna inhibícia nebola preukázaná ako významný prediktor vyhorenia. Celková vysvetlená variancia v lineárnom regresnom modeli bola 26,9 %. Študenti, ktorí boli identifikovaní ako osobnosť typu D, skórovali výrazne vyššie v syndróme vyhorenia v porovnaní so študentmi bez charakteristík osobnosti typu D (t = -2,58; p<0,01). Výsledky štúdie ukazujú, že u jedincov s vysokým skóre v škále osobnosti typu D sú prítomné tiež zvýšené hladiny syndrómu vyhorenia. Osobnosť typu D sa vyznačuje použitím maladaptívnych stratégií zvládania v stresových situáciách, preto by mali byť do programov prevencie syndrómu vyhorenia zahrnuté špecializované intervenčné postupy zamerané na zvyšovanie sociálnych zručností, a to najmä pre ľudí so zvýšeným rizikom rozvoja vyhorenia. and Aim of this study was to examine the association between Type D personality and burnout syndrome among students of healthcare professions. In this context, Type D personality is considered as negative factor with regard to burnout syndrome due to negative affectivity and problematic social interactions typical for this type of personality.
The research sample included 97 university students of psychology, nursing and midwifery (95.9 % females; age 20.2±1.49). Type D Personality Subscale (NS 14), and School Burnout Inventory (SBI) were used. Linear regression models and Student’s t-test were employed as statistical methods.
Negative affectivity subscale of Type D questionnaire significantly predicted the burnout syndrome in our sample (β = 0,53; 95 % CI: 0,41;0,92), however, social inhibition subscale was not found to be significant burnout predictor. Total explained variance in the linear regression model was 26.9 %. Students who were identified as Type D personality scored significantly higher in burnout syndrome questionnaire (t= -2.58 p<0,01).
A study results indicate that individuals with the Type D personality are at elevated risk for burnout syndrome. Type D personality is characterized by using maladaptive coping strategies in stress situations, thus specialized intervention programs targeted on increasing the social skills including positive coping strategies should be included in burnout prevention programs, especially for those who are at higher risk of burnout development.
Negativní vliv tíživé prosociální aktivity, byl předmětem řady psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné, umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého, imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta, práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv, různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně.
Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad, onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je syndrom vyhoření. and The negative impact of the onerous prosocial activity has been examined in a great bulk of psychological research studies. Under certain conditions, taking care of the elderly, terminally ill, and the death ward might be quite a demanding activity. Its consequences may be reflected in the health condition of the care provider. Caring for a dying or an immobile elderly person, often with a progressive dementia, is very challenging for the provider. Servicing a chronically ill or terminally ill people might become a long-term burden. Servicing a dying person and working with his or her family relatives is an extremely burdening situation. The extreme emotional reactions, primarily anger and various kinds of rage, are unusually thorny to manage.
Consequently, people that are engaged in helping these people are generally endangered in all spheres of their health, i.e. physical, mental and social. Providing care to terminally ill is burdensome in the long run. It is known as chronic stress. Any kind of chronic stress has a potentially negative impact on human beings. Previous research indicates that long-term chronic burden might cause cardiovascular diseases, disorders of immunity, non-specific backaches, and digestive disorders. The special issue is a burnout syndrome.
Stať přináší přehled nejnovějších poznatků publikovaných ve výzkumu syndromu vyhoření a souvisejících konstruktů. Věnuje se souvislostem syndromu vyhoření se sociálně ekonomickým kontextem. Zaměřuje se zejména na související poznatky z oblasti psychologie práce, pracovního stresu a psychologie organizace. Pojednává o nejnovějších výzkumných poznatcích o zapálenosti (engagement) a klíčových otázkách, které by měly být podle předních světových odborníků zkoumány v budoucnu., The paper brings the overview of latest knowledge published in studies on burnout syndrome and related constructs. It deals with links between burnout syndrome and socio-economic context. The study focuses especially on related knowledge from the field of work, work stress, and organizational psychology. It discusses the latest research results concerning engagement and key issues that should be – according to the leading world experts – studied in the future., Vladimír Kebza, Iva Šolcová., and Obsahuje seznam literatury
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují. and Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.