Temperová malba na plátně, vsazená do stropu. Figurální scéna v architektuře města, v popředí vpravo voják unášející ženu (na hlavě koruna), kolem skupina žen a vojáků., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Výjev z příběhu o Trojské válce. Výjev dříve považován za Únos Heleny, podle dřevorytu Virgila Solise (+1562). Solisovu ilustraci (Ov. met., lib. 13) však doprovází latinský text "Graeci Hecubam raptant". Pokud bychom inspiraci v Solisově dřevorytu přijali, pak by výjev odkazoval na únos Priamovi choti Hekuby. Toto čtení podporuje i koruna na hlavě unášené ženy.
Nástěnná malba: malovaná římsa s postavou sedícího Jupitera, v pravé ruce drží žezlo, v levé ruce blesky a feston, pod jeho nohama sedí orel., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Vlček 1999#, 445-448.
Jeden kus ze série tapiserií s námětem Trojské války, Trójané přicházejí pro Helenu, podle příběhu Parida a Heleny. Figurální scéna v interiéru paláce. Vlevo skupina mužských a ženských postav, ústředními postavami jsou Helena s korunou na hlavě a Paris ve zbroji s olivovou ratolestí v levé ruce. Kolem nich fvě dvorní dámy a mužské postavy - Menelaos s korunou na hlavě a míroví vyslanci Odysseus a Diomedes ve zbroji. Za skupinou na schodech pes, v pozadí vpravo průhled do paláce se skupinou postav před trůnem., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Tapiserie byla utkána ve francouzské dílně v Aubussonu podle kartonu Isaaca Moillona (1614–1663). Podle tohoto kartonu bylo od roku 1652 utkáno více kusů, které mají několik typů bordury, nejblíže je bordura ze stejné série (l’Histoire de Pâris et d’Hélene) uložené ve sbírkách Musée des beaux-arts de Clermont-Ferrand (Les Grecs venant réclamer Hélene).
Čtyři pískovcové plastiky z atiky. Muž s turbanem: Ninus jako Babylonie a Persie (605-539 př. Kr., Zlatý věk), muž s korunou: Kýros II. Veliký jako Médská Persie (539-330 př. Kr., Stříbrný věk), muž ve zbroji s helmou na hlavě: Alexandr Veliký jako Řecko (330-63 př. Kr., Bronzový věk) a muž s vavřínovým věncem a svitkem: Caesar jako Řím (63 př. Kr. - 1453, Železný věk)., Poche 1963#, 210., Poche, Preiss 1973#, 43-46, 165., Vlček 1999#, 445-448., and Sochy vládců, představující v podobě panovníků čtyři historické světové říše, odkazují na čtyři říše, které jsou popsány bibli, v knize Daniel - 2:31-45; 7:17, 7:23, 8:22, 2, 7, 8,11: babylonská (asyrská), perská, makedonská a římská říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko a šelma s deseti rohy jako Řím (srov. titulní list "Egesippi, des Hochberühmten Fürtrefflichen Christlichen Geschichtschribers…", Theodosius Rihel 1590). Podle snu Nabuchadnesara mohou personifikace označovat také věk Zlatý, Stříbrný, Bronzový a Železný. Zobrazováni byli také vládcové těchto říší NINUS (Nimrod) vládce Asyrie, KÝROS vládece Persie, ALEXANDR VELIKÝ vládce Makedonie a JULIUS CAESAR vládce Říma. Takto téma zpracoval Maerten de Vos (publikoval Adriaen Collaert, 1575-1618, série čtyř grafických listů: Čtyři slavní vládcové starověku), jsou zde uvedení Ninus, Kýros, Alexandr Veliký a Julius Caesar. Zobrazení panovníků čtyř antických říší v umění 18. století:1. fresková výzdoba všech čtyř stran na stropě audienčního sálu v augustiniánském klášteře Markt Sankt Florian, Michael Wenzel Halbax, Daniel und seine Vision der vier Weltreiche, 1712 (http://www.bildindex.de/?+pgesamt:%27Georg%27%20+pgesamt:%27Fischer%27#|6)2. štukové reliéfy na stropě radnice Schwäbisch Hall (Großer Ratssaal), Maximilian Josef Pöckhl , kol. 1735: http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_33c.jpg; http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_34c.jpg)
Na atice paláce, po obou stranách fasády, alegorické sochy čtyř světadílů. Žena, na hlavě koruna (Evropa), drží štít se znamením koně u pravé nohy, v levé ruce drží koruny a tiáru, které podpírá putto. Mouřenínka (Afrika), nahá s pérovou čelenkou na hlavě, v pravici drží papouška, u nohou krokodýl. Žena (Amerika) ozdobená šňůrou perel, v levé ruce drží škebli?, u nohou lev. Žena v kaftanu, na hlavě vysoký homolovitý turban s půlměsícem, v pravé ruce štít se znamením velblouda., Blažíček 1976#, 104-105., and Sochy světadílů jsou inspirovány Ikonologií C. Ripy.
Štukový medailon: hlava císaře z profilu, na hlavě má vavřínový věnec, hledí doleva., Vlček 1999#, 538-542., and Suprafenestry se štukovou výzdobou vznikly v době přestavby paláce architektem A. Haffeneckerem (†1789).