Kresba tužkou (388 x 262 mm). Sudie pěti Amorků - sedí na oblaku, letí s lukem a šípem, s drapérií, střílí z luku atd. Na zadní straně letící Kupido., Zlatohlávek 1997#, 316, č. LX., and Ve sbírce NG od roku 1956.
Olej na plátně (221,5 x 92,5 cm): Psyche s Amorem před Iupiterem, okolo olympští bohové., Pujmanová 2008#, 176-177., and Obraz se do galerie dostal v roce 1945 ze sbírky Erwina Nostitze-Rienecka v Praze.
Mědiryt (434 x 328 mm). Uprostřed listu Neptun na voze taženém mořskými oři, uklidňuje bouři. V pozadí na vlnách lodě, v oblacích hlavy dujících větrů. Kolem středového výjevu další příběhy z Vergiliovy Aeineidy doprovázené nápisy. Nahoře nad výjevem s Neptunem, uprostřed zodiak (uprostřed Jupiter, Merkur (caduceus, okřídlený klobouk) a Venuše s Amorem orodující za Aenea u Jupitera). Vlevo Juno na voze taženém pávy a před ní Aeneas s vavřínovým věncem na hlavě, vpravo Venuše na voze taženém holubicemi, před ní Amor (toulec), kolem putti., Zlatohlávek 1997#, 39, č. 12., and Dílo převedeno do sbírek NG roku 1949 ze sbírek NM v Praze. Název Quos Ego je doslovnou citací z Vergilia. List je ilustrací jedné epizody z Aeineidy, příběh Aenea a Dídó, graficky zpracovaný podle malby Raffaela (nedochovala se). Zobrazení Neptuna tišícího bouři bylo velmi oblíbeným ikonografickým typem, jeho smyslem je alegorické vyjádření trestu za neposlušnost větrům, kteří bouři vyvolaly bez jeho svolení.
Mědiryt (387 x 570 mm). Figurální scéna v lesní krajině s průhledem na vesnici s mlýnem. Vpravo skupina figur - Amor (křídla, šíp), za ním sedící muž a dívka, (která umírá ?), Satyr a tři ženy (jedna z nich sedí na stromě), před skupinou leží pes. Vlevo v popředí skupina Satyrů a nymf s dětmi, na které se dívá Amor. Za nimi na skále nymfa (?) leží a opírá se o nádobu s vytékající vodou, za ní za kamenem žena která si drží pravou rukou pramen vlasů, a koza (?). Uprostřed v průhledu Helios na slunečním voze taženém dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 171, č. 94., and Ve sbíkách NG od roku 1952 (zakoupeno ze soukromého majetku). Rytina podle Giulia Romana.
Olej na plátně (44 x 53 cm). Scéna v interiéru, pod drapérií na lůžku leží spící Venuše, u její hlavy za závěsem Amor s pozdviženým ukazováčkem a sešpulenými rty., Slavíček 1993#, 249., and Před rokem 1717 ve sbírce Mathea van den Broucke, Dordrecht, potom v nostické sbírce (poprvé doloženo 1738), do NG přebvedeno v roce 1945.
Mědiryt (37, 6 x 25 cm): Amor svazuje provazem klečícího nahého Merkura (okřídlené boty). Před Merkurem leží na zemi jeho okřídlená čapka a caduceus, vedle leží atributy Amorovy - luk a toulec se šípy. Napravo stojí nahá Venuše (draperie přes ruku) a ukazuje pravicí na Merkura. V pozadí vlevo kruhový chránek se sochou Merkura, k níž se vkleče modlí dvě postavy. Před chrámkem zapálený oltář, u něhož obětuje kněžka (plášť přetažený přes hlavu)., Fučíková 1997#, I/324, and Podle doprovodného textu byl mědiryt zhotoven podle ztraceného obrazu Bartholomea Sprangera, podle něhož byla později zhotovena kopie (Rossacher 1981). Pod obrazem je vysvětlující text, jehož první řádka je parafrází Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori (Verg. ecl. 10, 69). Jelikož se v textu výslovně píše, že Amorovi ustupuje Moudrost (Sapientia), nelze smysl obrazu omezovat na výmluvnost (Kaufmann 1988, 20.77; Fučíková 1997, I/324). Doprovodný text se velmi těsně váže k obrazu a jeho poslední dvouverší vysvětlují scénu s obětníky a Merkurovým chrámem, která je v pozadí: i když se chceme chovat moudře, nakonec stejně podlehneme Amorovi. Kdybychom Merkura chápali výlučně jako ztělesněnou výmluvnost, výjev v pozadí by nedával smysl.
Olej na plátně (221,5 x 92,5 cm): Amor a Psyche v čele svatební tabule, u níž jsou rozesazeni olympští bohové., Pujmanová 2008#, 176-177., and Obraz se do galerie dostal v roce 1945 ze sbírky Erwina Nostitze-Rienecka v Praze.
Mědiryt (324 x 225 cm). Výjev v lesní krajině s tůní, v popředí putto hrající si se zajícem, za ním dvojice milenců sedích pod baldachýnem, který přidržuje putto (Amor ?) s toulcem a šípy přes rameno - Venuše (obrácená k divákovi zády), chystá se políbit Adonida, který drží v levé ruce kopí, u jeho levé nohy pes, který pije z tůně. Vedle lovce ulovené trofeje (hlavy)., Zlatohlávek 1997#, 175, č.k. 98., and Ve sbírce NG od roku 1958 (GSPR: z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Podle Theodora Ghisiho, mladšího bratra Giorgia (Musée de Nantes).
Olej na dubovém dřevě (51 x 75, 5 cm). Adonis a Venuše jako milenci v lese., Vacková 1989#, 365, 378., and Obraz je v nostické sbírce doložen roku 1819.
Kresba (9, 1 x 7, 6 cm): sedící nahá Venuše, plášť přes její pravou ruku zdviženou nahoru, je obrácená doleva nahoru. Zprava k ní přistupuje nahý Amor bodá ji šípem do palce její pravice. and Póza Venuše kopíruje Venuši na kresbě Hanse von Aachen (Michigan, Aachen, Venuše a dva putti).