Dole jsou oba defendenti s personifikacemi Filosofie a Historie, za nimi personifikace sedmera svobodných umění. Historie ukazuje na oblak, pod nímž Fama se dvěma trubkami. Uprostřed oblaku císař Leopold II. jako Apollón-Foibos (antikizující zbroj, vavřínový věnec na hlavě, okolo hlavy záře) na voze taženém čtyřspřežím koní. Zatímco vůz Leopolda-Apollóna stojí, okolo obíhají personifikace planet, panovníci na vozech. Nalevo Rudolf II. (Měsíc), Victoria s palmovou ratolestí mu drží nad hlavou věnec, jede na voze taženém lvem. Napravo Ladislav Pohrobek (Merkur) na voze taženém párem holubic. Uprostřed nalevo Zikmund (Venuše) na voze taženém labutěmi, napravo Ferdinand I. (Mars) na voze taženém párem lvů. Nahoře nalevo Karel IV. (Jupiter) na voze taženém orly a napravo Václav I. (Saturn) na voze taženém draky. Okolo panovníků osmicépé šternberské hvězdy se slavnými příslušníky rodu., Vlnas 2001#, 128 č. I/3.36B., and Císař jako nehybné slunce a knížata obíhající okolo něj jako planety bylo oblíbené téma oslavy císaře..
Freska: Apollón-Hélios (vavřínový věnec, paprsky okolo hlavy, vlající červený plášť) jede na bílém voze bohatě zdobeném zlacenými reliéfy, vůz táhne čtyřspřeží hnědáků. Před vozem letí Aurora, po obou stranách vozu kráčejí Hory s vavřínovými věnci. Dole se skrývá pod červený plášť okřídlená Noc (bílé vlasy a vousy), vedle je další mužská postava (žluté vlasy, zelený plášť) zobrazená zezadu. Při restaurování v 19. a na začátku 20. století mohla být freska pozměněna. and Karner 2007#, 139
Freska: Venuše (žluté šaty, pás), u jejího boku Amors (toulec), Apollón (červená tunika, zelený plášť) s lukem v levici, toulec zavěšený na zádech, Mars (vousy, brnění) s kopím, Diana (srpek nad čelem, závoj, bílá tunika, zelený kabátek, červená sukně) s lukem v levici, Xanthos/ Skamandros (nahý, vousy, s travinami ve vlasech) s pádlem v ruce., Konečný 2007#, and VVyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneidy. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).
Bronz statue: Apollo (naked) holds a bow in his outstretched left hand, with his right hand he reaches for an arrow in quiver on his back., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and The statue of Apollo, an echo of the famous Apollo Belvedere, is not dated and in Wallenstein's time probably it was never exhibited because in 1634 a white box was found in Wallenstein palace which contained a metal statue of Apollo, presumably the bronze Apollo mentioned in the letters of 1624 and 1625, today in Drottningholm. All statues which presumably stood between Sala Terrena and the fountain (or around it) were groups, while Apollo is represented alone and thus would not fit into the series.
Dnes je na vrcholu tympanonu umístěna kopie sochy Jupitera s doplněným měděným žezlem, okolo něj bylo umístěn dalších šest kopií (od severu k jihu): Minerva, Mars, Apollón, Merkur, Venuše a Vulkán (originály jsou v Národní galerii v Praze)., Vlček 1996#, 185-188., and Braunovy sochy stály na attice Clam-Gallasova paláce do roku 1880, kdy byly pro špatný stav sneseny. Dochovaly se sochy Jupitera, Merkura, Venuše, Vulkána a fragmenty dalších postav (dnes v Národní galerii v Praze). Původní stav (včetně antikizující výzdoby štítu) se dochoval na dvou rytinách: Delsenbachovy z roku 1721 (Fischer 1721, tab. 8) a o něco pozdější rytiny Wernerovy (Engelbrecht 1734-1740, II, obr. 12). Z rytin vyplývá, že na atice stálo celkem 17 soch, po čtyřech na rozích balustrád nárožních risalitů, pět na středovém risalitu (čtyři na rozích a pátá na vrcholu štítu) a po dvou na obou spojujících balustrádách. Zobrazení soch na rytinách je pouze schematické, ale obě se schodují v zobrazení postavy na štítu středového risalitu, kde byla postava se žezlem. Této postavě odpovídá dochovaná socha Jupitera, jež má stejný postoj i asymetrickou siluetu danou orlem na pravé straně.
Štukový reliéf: nalevo polonahá Koronis, drží se koruny stromu a otáčí se dozadu, na Apollóna (plášť, luk, toulec, boty), který k ní přichází., Vlček 1996#, 185-188., and Pojetí mýtu se liší od kanonického typu v tom, že se Dafné nemění ve strom, ale pouze se drží jeho větví.
Štukový reliéf: Apollón (plášť) jede na obloze na čtyřkolovém voze taženém koňským spřežením., Vlček 1996#, 185-188., and Apollón jede doleva, takže lze reliéf spojit s reliéfem, který je umístěn nalevo, na němž je Apollón a Dafné.
Ve štítě budovy tympanon s figurální štukovou výzdobou: souboj Apollóna s Pythónem. Vlevo Apollón s lukem a šípem, proti němu Pythón, nad Apollónem se vznáší Amor s napřaženým lukem, chystá se na něho vystřelit šíp., Šámal#, II (2007), 329-330., and Budova byla sídlem Pražských ostrostřelců, Ovidiovo líčení souboje Apollóna s drakem pomocí "tisíce střel" je narážkou na střelecké dovednosti investorů.
Tapiserie. Figurální scéna ve volné krajině s vrcholky hor na obzoru. V popředí uprostřed scény mladík na vzpínajícím se koni - Ilioneus, na levé straně obrazu jeho bratři, ležící kůň se zraněným jezdcem. Vpravo klečící Niobé s dalšími dětmi. V levé polovině obrazu, na oblaku Apollón a Diana střílící z luků na skupinu lidí pod sebou.