Kresba: na oblacích sedí (zleva doprava, počínaje vlevo dole) nahý Apollón (luk, toulec se šípy, lyra), oblečená Juno (koruna), polonahý Jupiter (okřídlené blesky), Minerva (přilba, zbroj, kopí, štít), nahý Merkur (caduceus), nahá Venuše s Amorem, u jejího kolene želva., Lietzmann 1987#, 152nn., Fučíková 1997#, I/270., and Olympané v oblacích byly patrně přípravnou kresbou k výzdově vídeňské vily císaře Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách). Podle Lietzmanna byla tato nástropní malba ve Velkém sále nad grottou v západním rohovém rizalitu, jehož stěny byly vyzdobeny podobiznami slavných mužů a výjevy z historie habsburského rodu.
Tempera na pergamenu (13, 5 x 8, 6 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, křídla na patách, caduceus) unáší Mír (plášť na ramenou, olivová snítka) na nebesa. Dole je krajina, na obzoru město připomínající Prahu. and Kaufmann 1988#, 3.5.
Achátová kamej: napravo Jupiter (koruna) sedí pod stromem, nad ním v oblacích přijíždí Juno na voze taženém labutěmi. Uprostřed obrazu Jupiterova milenka Ió, kterou duchapřítomně proměnil v bílou krávu. Vlevo v pozadí pokračování příběhu: pod stromem sedí Argus, kterého Juno pověřila hlídáním krávy. Vedle něj Merkur, který Arga uspává hrou na píšťalu., Fučíková 1997#, II/51., and podobně jako v Ovidiových Proměnách i na kameji jsou ústředním motivem příběhu oblaka, pod nimiž chtěl Jupiter skrýt své milostné dobrodružství.
Bronz (62, 7 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty) letí a ukauje vzhůru, v ruce původně držel caduceus., Fučíková 1997#, I/115., and Toto dílo existuje v mnoha verzích a různých velikostech.
Bronzová soška (53 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus)., Prag um 1600#, II, č. 518 s. 46-48., and Postoj sochy je variací na téma Apollóna Belvedérského. Ve Stuttgartu je replika této sošky. Patrně protějšek k sošce Minervy v soukromé sbírce v USA.
Pozlacený stříbrný reliéf na dně mísy (délka 64, 7 cm): dole dva putti bez křídel napínají luk, okolo jsou sedící a stojící polonahé ženy v přírodním rámci. Symbolický význam činnnosti putti a identita žen jakožto družek Európy vyplývá z výjevů v pozadí. Nalevo v pozadí nahý Merkur (křžídlená čapka) s pastýřskou holí žene stádo, do něhož se vmísil Jupiter proměněný v býka. Nalevo v pozadí Jupiter v podobě býka unáší Európu, uúrosžed nahoř napravo nahoře Jupiter objímá Európu na obblaku, vedle orel. Na okraji mísy se čtyřikrát opakuje emblém s labutí bojující s hadem. and Fučíková 1997#, II/209
Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): alegorická oslava vítězství císařských vojsk nad Turky v Uhersku. V popředí jsou antikizujuící personifikace řek Dunaje a Savy, na nebi uprostřed hvězda, napravo kozoroh, nad nímž monogram císaře Rudolfa II. Vedle kozoroha je Jupiter s orlem a Fama troubící na jednu ze svých dvou trub. Na levé straně je Merkur (caduceus), pod ním orel, vedle je Juno (páv) zakrývající Lunu, která má velký měsíční srpek v pozdvižené ruce., Prag um 1600#, I, č. 58., and Jupiter a další olympská božstva na nebi demonstrují, že Rudolf II. bojuje z Turky z vůle boží. Olympští bozi Rudolfa II. nejen chrání, ale po vzoru homérské Iliady a Vergiliovy Aeneidy také aktivně zasahují do boje v jeho prospěch. Demonstruje to Juno zakrývající měsíc, aby císařské oddíly nebyly předčasně odhaleny při nočním útoku na Raab, který je zobrazen dole. Hvězda a Kozoroh byly atributy antického císaře Augusta, k němuž se Rudolf II. tímto způsobem připodobnil. Hlavním pramenem pro spojení Augusta se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil. Reliéf byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Uprostřed mohl být císařův reliéfní portrét (1609, Londýn, VA), po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).
V popředí stojí tři nahé bohyně, nalevo Venuše s jablkem, napravo Juno a Minerva, uprostřed sedí Paris v soudobém oděvu, vzadu vlevo přihlíží Merkur s caduceem. Vyjev je zasazen do severské horské krajiby, na kopci napravo městské hradby. and Fučíková 1997#, II/233.
Stříbrná medaile: Na reverzu Paris (frygická čapka) předává jablko nahé Venuši, u jejích nohou stojí Amor. Nad Venuší ve vzduchu putto, který ji korunuje vítězným věncem. Napravo nahá Juno (čelenka) s pávem u nohou, a téměř nahá Minerva (přilba, oděv pod ňadry a přes boky) se sovou u nohou. V popředí říční bůh, za ním Merkur (okřídlená čapka, caduceus). Výjev se odehrává v otevřené krajině, na obzoru kopec s tvrzí na vrcholu, na nebi Sol se slunečním vozem., Fučíková 1997#, II/55, and Na averzu Jupiter s orlem a bleskem sestupuje k ležící Danaé, služebná sbírá zlaté mince padající z nebes. Antický mýtus je i na reverzu prostředkem k moralizující poselství. Po formální stránce se Vermeyen inspiroval Paridovým soudem Hanse von Aachena z roku 1585 (Douai), k jehož popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589.
Bronz (112 cm): Rudolf II. je zobrazen v pancíři, nalevo Victoria (palmová ratolest a věnec), napravo Fama troubí na dvě trubky, obě nahé. Na podstavci orel, Kozoroh, Jupiter a Merkur., Fučíková 1997#, I/122, and Inspirováno bustou Karla V. (Leone Leoni), kde také podstavec podle antických vzorů. Postavy na podstavci mají symbolický význam: orel = antické císařství, Kozoroh = císař Augustus, Jupiter = císařský majestát, Merkur = moudrost. Hlavním pramenem pro Augustovo spojení se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil.