Olej na plátně (54 x 67 cm): poprsí Athény (přilba), Venuše (oděv s odhalenými ňadry) s jablkem v ruce a Juno., Kaufmann 1988#, I/1., and Hlavním zdrojem poučení o Paridově soudu bylo shrnutí příběhu v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92) a podrobné Ovidiovo vylíčení Paridova setkáni s bohyněmi v Ovidiových Listech milostných (her. 6, 53-88). Na alegorický výklad Aacehnova obrazu ukazuje skutečnost, že zobrazil pouze polopostavy tří bohyň s jablkem.
Olej na dřevě (34,9 x 28,6 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů. Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II., zjednodušená varianta obrazu v Münsteru (Münster, Van Ravesteyn, Tři Grácie), větší varianta je v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349, 151, 7 x 101, 7 cm). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise.
Kresba: Danaé leží na posteli a odhaluje svůj klín, nad ní Jupiterova ruka, z níž směřují dolů paprsky. Napravo gestikulující služebná, nalevo putto., Kaufmann 1988#, 7.25., and Patrně přípravná kresba k obrazu, který byl v Rudolfově sbírce. Heintz se mohl inspirovat vídeňským Tizianovým obrazem na stejné téma, které bylo v pražské Rudolfově sbírce od roku 1600. Blíže než k Tizianově vídeňské Danaé však má Heintzova kresba k Tzianově variantě v Pradu, kde najdeme také Jupiterovu ruku v oblacích a akce služebné je obdobná (napíná oděv, aby do něj zachytila padající zlaté mince).
Kresba: nahá Venuše (plášť na zádech) sedí v lese pod improvozovaným stanem u nádoby s ohněm, vedle ní Amor (luk). Bohyně vztahuje ruku k Ceres (cornucopia) a Bacchovi (věnec), kteří odcházejí., Kaufmann 1988#, 7.26., and Přípravná kresba (další verze je ve švýcarské soukromé sbírce) k obrazu, který byl patrně v Rudolfově pražské sbírce. Doslovná ilustrace rčení "Sine Cerere et Baccho friget Venus/ Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla). Předlohou byla rytina G. de Jode (Haechtanus 1579, s. 15), která mohla být zprostředkována pražskými obrazy na stejné téma od Bartolomea Sprangera, Hanse von Aachena nebo rytinami Jana Mullera.
Bronzový reliéf (47 x 56, 5 cm): Vulkán a jeho čtyři pomocníci, kyklópové, buší kladivy do plátu železa na kovadlině, všichni jsou nazí, nebo s bederními rouškami. Nalevo je kovářská výheň s ohněm. Napravo přichází nahá Venuše se služebnicí, takže se jedná o ilustraci k Vergiliově Aeneidě a železo je nový Aineiův štít. and Fučíková 1997#, 49, I/130
Olej na plátně (197 x 126 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech, nad ní se vznáší putto s květy. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů, nad ní je putto s třešňovou větvičkou (třešně, latinsky cerasus, evokují bohyni Ceres i Charitky). Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem, nad ní je putto s hroznem vína., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II. Gracie Thalló (nebo Thaleia)/ Květinová, Karpó/ Plodivá (zvaná také Kale/ Krásná), a Auxó/ Zmnožující, byly ztotožňovány s Hórami (Hodinami). Již v Hésiodově Theogonii (Zrození bohů, c. 700 př. Kr.) byly identifikovány se Zákonností (Eunomia), Spravedlností (Dike) a Mírem (Eirene). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Varianta obrazu bez putti je v Baltimore (Baltimore, Van Ravesteyn, Tři Grácie) a v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349).
Olej na plátně (131 x 108 cm): sedící nahá Venuše (látka na klíně, náhrdelník, náušnice, přes rameno zlatý pás s drahokamy) se snaží zadržet odcházejícho Adónida (drží ho za spodní okraj tuniky). Adónis (tunika, plášť, zlatý pás a drahokamy přes rameno a okolo pasu, šavle u pasu) drží ve zdvižené ruce oštěp (velký šíp), ve druhé ruce svírá vodítka dvou loveckých psů před ním. Nad Venuší stojí Amor s lukem a toulcem přes rameno. Výjev je zasazen do lesa., Fučíková 1997#, 1997, I/55, and Ve Van Ravenssteynově díle výjimečné téma z antické mytologie (Ovidius, Proměny 10, 543-552), ikonografie i styl ovlivněny pražským dvorským uměním Rudolfa II.
Olej na plátně: dole vlevo Neptun ? (přilba), napravo Plúto (přilba) s klíčem (od podsvětí ?), mezi nimi padají hlavou dolů Chronos? (s kosou) a dvě ženské postavy, nahoře dvě ženské postavy letí k světelné záři (Iustitia a Veritas?)., Fučíková 1997#, I/23., and Patrně z pražské sbírky císaře Rudolfa II.
Olejomalba na mědi (47 x 32 cm): polonahá Diana (náramek na paži) sedí se zdviženou rukou, před ní leží Kallistó, jejíž břicho odkrývá vedle ní stojící nahá Nymfa, ostatní Nymfy přihlížejí. Výjev se odehrává u potoka v jeskyni s průhledem do horské krajiny. U vchodu je Faun a tři Nymfy., Kaufmann 1988#, 7.29., and V pražských císařských sbírkách byl Tizianův obraz Diana a Kallistó (Wien, Kunsthistorisches Museum GG 71) z roku 1566, který mohl Heintzovi posloužit jako podnět. K obrazu se dochovala kresba (Berlin, Staatliche Museen Preussischer Kulturbesitz, Kupferstichkabinett. K.d. Z. Nr. 10476, Prag um 1600, I, č. 207 obr. s. 349), na níž je vidět v pozadí vlevo kašna s postavou v kapuci uprostřed, před kašnou je postava vylévající vodu z nádoby. Před Kallistó leží na zemi luk a toulec, zcela vlevo je pes.
Tempera na pergamenu (13, 5 x 8, 6 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, křídla na patách, caduceus) unáší Mír (plášť na ramenou, olivová snítka) na nebesa. Dole je krajina, na obzoru město připomínající Prahu. and Kaufmann 1988#, 3.5.