Olejomalba na mědi (23 x 17 cm): uprostřed sedí Roma nebo Svatá říše římská (přilba, brnění, kopí, plášť) v ruce drží sošku bohyně vítězství. Nalevo sedí nahá Venuše objímající se s nahým Bakchem (číše), u Venušiných nohou Amor, u jehož nohou luk a toulec. Napravo sedí Blahobyt (polonahá, věnec z obilí na hlavě), v rukou roh hojnosti a snop se srpem. Dole je personifikace řeky s nádobou s vytékající vodou, vedle níž je medvěd (Sáva ?). Nahoře je napravo Moudrost (přilba, štít, kopí) a žena s odhaleným ňadrem vzhlížející vzhůru. Nahoře se vznáší Fama se dvěma troubami. Výjev je zasazen do přímořské krajiny. and Kaufmann 1988#, 20.54
Pozlacený stříbrný reliéf na dně mísy (délka 64, 7 cm): dole dva putti bez křídel napínají luk, okolo jsou sedící a stojící polonahé ženy v přírodním rámci. Symbolický význam činnnosti putti a identita žen jakožto družek Európy vyplývá z výjevů v pozadí. Nalevo v pozadí nahý Merkur (křžídlená čapka) s pastýřskou holí žene stádo, do něhož se vmísil Jupiter proměněný v býka. Nalevo v pozadí Jupiter v podobě býka unáší Európu, uúrosžed nahoř napravo nahoře Jupiter objímá Európu na obblaku, vedle orel. Na okraji mísy se čtyřikrát opakuje emblém s labutí bojující s hadem. and Fučíková 1997#, II/209
Olejomalba na dřevě (46, 8 x 70 cm): v popředí tančící oblečené Nymfy, vedou ověnčeného mladíka ke schodům vedoucím k moři, po stranách skupinky putti s košemi s květy. Za tanečnicemi Nymfy nesoucí nádoby k novomanželům. Novomanžel (totožný s mladíkem u moře?) sedí na podiu na křesle před stojící polonahou novomaželkou, za níž putto s košíkem ovoce. Za podiem dvě postele s nebesy, vedle podia a před podiem stoly s nádobami. Výjev se odehrává v architektuře na břehu moře, do kterého vedou schody, pozadí tvoří budova s edikulami, v nichž socha Venuše s Amorem a Diany s lukem. V moři delfín a předek loďky tažené holubicemi, kterou drží na oprati putto. Nahoře orel s Jupiterovými blesky unáší Ganymeda s miskou (nebo mladíka, který s novomanželkou a s nymfami u moře) , vedle poletují tři putti trhající větvičky z olivy. Do přístavu připlouvá loďka., Kaufamnn 1988#, 7.57., Stolárová, Vlnas 2010#, III.11, and Předlohou byly dvě kresby: Albertina, Wien, SR 280, inv. n. 232 (celková kompozice, pár novomanželů, ženy s nádobami a Ganymedes s orlem), Stockholm, Nationalmuseum inv. n. NMH 350/183 (skupina pěti tančících Nymf). Obě kresby byly připsané G. E. Peni, ale v Heintzově době byly považovány za dílo Raffaelovo.
Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): alegorická oslava vítězství císařských vojsk nad Turky v Uhersku. V popředí jsou antikizujuící personifikace řek Dunaje a Savy, na nebi uprostřed hvězda, napravo kozoroh, nad nímž monogram císaře Rudolfa II. Vedle kozoroha je Jupiter s orlem a Fama troubící na jednu ze svých dvou trub. Na levé straně je Merkur (caduceus), pod ním orel, vedle je Juno (páv) zakrývající Lunu, která má velký měsíční srpek v pozdvižené ruce., Prag um 1600#, I, č. 58., and Jupiter a další olympská božstva na nebi demonstrují, že Rudolf II. bojuje z Turky z vůle boží. Olympští bozi Rudolfa II. nejen chrání, ale po vzoru homérské Iliady a Vergiliovy Aeneidy také aktivně zasahují do boje v jeho prospěch. Demonstruje to Juno zakrývající měsíc, aby císařské oddíly nebyly předčasně odhaleny při nočním útoku na Raab, který je zobrazen dole. Hvězda a Kozoroh byly atributy antického císaře Augusta, k němuž se Rudolf II. tímto způsobem připodobnil. Hlavním pramenem pro spojení Augusta se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil. Reliéf byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Uprostřed mohl být císařův reliéfní portrét (1609, Londýn, VA), po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).
Bronz: Rudolf II. je zobrazen v pancíři, na němž nalevo Victoria (křídla, nahá, věnec a palmová ratolest) a napravo Fama (křídla, nahá), troubí na trumpetu, druhou má v levé ruce. Obě personificace jsou zobrazeny nad trofejemi., Fučíková 1988#, s. 126, and Jednodušší než busta z roku 1603 (viz: Wien, KM, Vries, Poprsí Rudolfa II.), ale portrét realističtější.
Tableau z ebenového dřeva s rytinami na slonovině (48, 5 x 62, 7): uprostřed dole znak habsburského císaře, nahoře říšské jablko a zkřížený meč se žezlem. Uprostřed desky je oválný výjev z Helikónu. Pod kašnou s Pégasem na vrcholu skupina Múz hrajících na hudební nástroje, ke kašně přistupuje Minerva (přilba, štít, kopí, dlouhé šaty) a Juno (žezlo, dlouhé šaty). Napravo pavilon, v němž Múzy s globem, v pozadí průhled do krajiny s horami v pozadí. Nalevo deska s Martem (zbroj, meč. štít, u nohou kohout), napravo Mír (věnec na hlavě, v pozdviženépravici palmová ratolest, v pravizi pochodeň, zapaluje na zemi ležící zbraně a zbroj). V rozích desky s alegoriem živlů. Vlevo nahoře je Oheň: nahý Vulkán sedí na kovadlině s kladivem v ruce, obklopený děly a dělovými koulemi, před ním letí Amor (luk, šíp, toulec), na obloze Hélios na voze. Napravo nahoře Vzduch: nahý Merkur (okřídlená čapka, caduceus), troubí na trumpetu, okolo dechové nástroje, před Merkurem "Hommo Bulla", putto sedí na kouli a fouká mýdlové bubliny, v pozadí jeskyně, v níž ženy foukají sklo, nahoře nahá Juno (žezlo) na voze taženém pávy. Vlevo dole Voda: nahý Neptun (vousy, trojzubec) sedí na břehu moře, před ním ve vodě Amfitrité Tritón troubící na mušli. Vpravo dole: Země. Nahá žena sedí na hromadě plodů, před ní zemědělské náčiní, v pozadí pole, nad ním kopec s rotundou., Prag um 1600#, II, č. 739 s. 255-257., and Desku patrně objednal bavorský vévoda Vilém V. jako dárek pro císaře Rudolfa, z jehož sbírky dílo patrně pochází. Ikonografie desky navržená Sustrisem, dvorním malířem vévody Viléma V., byla inspirována úvodními verši Hésiodovy básně Zrození bohů (Theogoniá), kde jsou představeny Múzy tančící a zpívající na Helikónu. Deska píseň Múz ilustruje: z božstev, o kterých Múzy zpívají, jsou jako první zmíněni Jupiter, Juno a Minerva. Právě Juno a Minerva jsou zobrazeny uprostřed ústředního výjevu s muzicírujícími Múzami, ačkoliv se jinak společně neobjevují a Juno nebyla, na rozdíl od Minervy, s Helikónem nijak spojována. Minerva Juno k pramenu vede, což by mohla být narážka na Ovidiovo líčení o Minervině návštěvě Helikónu v Proměnách (5, 254-268). Jupiter na desce není zobrazen, ale jsou zde odkazy na císaře Rudolfa II. (dole císařský znak a nahoře insignie), čímž mohlo být naznačeno, že Múzy císaře opěvují jako druhého Jupitera. Výjevy v rozích jsou alegoriemi živlů, ale jejich uspořádání se zčásti kryje s pořadím božstev, o nichž podle Hesiodova textu Múzy zpívaly. Na desce je dole Neptun a Země a Hésiodův výčet témat, o nichž Múzy zpívaly, končí Oceánem a Zemí. Z neobvyklých motivů je třeba zmínit "Homo Bulla" (srov. Exemplum: Homo bulla est).
Olej na plátně (163 x 117 cm): Moudrost s rysy Minervy (stylizovaná antická zbroj, přilba) má odhalená ňadra, v pravé ruce drží kopí a v levé provaz, kterým spoutala Nevědomost (nahý muž) ležící bezvládně pod její levou nohou. Moudrost se dívá na puto nalevo, který jí klade na hlavu vavřínový věnec. Napravo slétá putto s palmovou ratolestí. V popředí nalevo Bellona (zbroj, maršálská hůl), napravo Historia (vavřínový věnec) píšící do knihy. Za Bellonou a Historií zástup žen personifikujících vědy s atributy (sférický astroláb, svitek, kružítko)., Fučíková 1997#, no. I/84, and Výjev měl patrně politický podtext, oslava císaře Rudolfa II. a jeho vítězství nad Turky. K popularitě obrazu výrazne přispěla rytina z let 1598-1600 (Praha, NG, Sadeler, Triumf Moudrosti).
Olej na pergamenu (34 x 42 cm): v pozadí bitva mezi šiky císařské (vepředu) a turecké armády, nelevo plačící postava s korunou (personifikace Uherského království), napravo Turek přistupuje ke skupině civilního obyvatelstva, z nichž jedna postava drží hořící srdce (Caritas). Na nebu Spravedlnost s mečem a vahami., Fusenig 2010#, s. 237 č. 96., and Součást série obrazů oslavujících turecké války, které byly ve formě knihy (11-14 obrazů) součást císařské sbírky v Praze (dochovalo se 7 maleb a kresebné kopie 14 maleb).
Olej na pergamenu (34 x 42 cm): v pozadí je bitva mezi císařským vojskem a Turky na soutoku Sávy a Kupy, personifikace obou řek v popředí (nazí muži s nádobami s vytékající voou). Uprostřed na ostrově sedí personifikace Chorvatska nebo Štýrska (koruna, žezlo), které Victoria s palmovou ratolestí vkládá na hlavu vavřínový věnec. Na nebi orel podporovaný příznivým větrem (foukající obličej) vztahuje pařát na turecký půlměsíc., Fusenig 2010#, s. 237 a č. 95., and Součást série obrazů oslavujících turecké války, které byly ve formě knihy (11-14 obrazů) součást císařské sbírky v Praze (dochovalo se 7 maleb a kresebné kopie 14 maleb). Antická symbolika se na obraze objevuje v podobě personifikací řek, Viktorie s atributy a Jupiterova orla na nebi.
Olej na pergamenu (34 x 42 cm): noční scéna dobytí Rábu je zobrazena napravo, v popředí je personifikace Rábu objímající sloup, na něž sedí císařský orel. Pravicí drží za vlasy Turka, který jí odvazuje pouta. Zleva k Rábí přistupuje Victoria, v levicí drží roh hojnosti a palmovou ratolest, pravicí korunuje Ráb vavřínovým věncem. Na nebesích je Diana s měsíčním srpkem, před ní klečí Juno (páv), která svit měsíce skrývá pláštěm. Napravo na nebi světlo s nápisem "Jehael" (Jahwe) - poukaz na to, že vítězství bylo božím zásahem., Fusenig 2010#, s. 237, č. 97 a 101., and Součást série obrazů oslavujících turecké války, které byly ve formě knihy (11-14 obrazů) součást císařské sbírky v Praze (dochovalo se 7 maleb a kresebné kopie 14 maleb). Juno zaclánějící měsíční srpek připomíná, že dobytí peevnosti umožnila bezměsíční noc, znamení boží přízně. Na kresbě dochované v Berlíně (Staatliche Museen, Kupferstichkabinett inv. č. KdZ 4722) má postava u nohou Rábu podobu Occasio. Antické božstvo dobré příležitosti, Occasio (Kairos), mělo vlasy jenom na přední straně hlavy na znamení, že jakmile se k nám obrátí zády, již ji nelze chytit.