Kresba (12, 4 x 10, 3 cm): Faunka sedí a hlavou skloněnou k faunímu dítěti, kterému něco šeptá, pravou ruku má položenu na rameni Fauna (rohy, špičaté uši, bederní rouška), jenž před nimi klečí. Zprava přichází Faun (špičaté uši), na hlavě košík s ovocem. Výjev je situován do krajiny, před skálu., Fučíková 1997#, I/175, and Výjev byl vyložen také jako Jupiter v podobě satyra, který svádí Antiopé, Faunka (Fauna) by potom byla Nymfa a fauní dítě (Faunigena) by byl Amor. Pravděpodobnější výklad je, že se jedná o výjev z rodinného života Faunů.
Gyula Konkoly-Thege (1876 - 1942) byl maďarský agrární statistik a universitní profesor. Na vrcholu jeho náhrobku je umístěna dvojice stojících postav, muž a žena v objetí, jsou nazí, pouze draperie je přehozená kolem pasu., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat086.htm (13.06.2006), and Sousoší, mužská a ženská postava, patří mezi díla inspirovaná antikou především nahotou a antikizujícím oděvem. Výzdoba náhrobku však mohla být přímo inspirována některým antickým sousoším (blízká je kompozice římské mramorové kopie hellenistického sousoší z Museo Nazonale Romano (Museo delle Terme) v Římě), zobrazujícím Amora a Psyché.
Gyula Konkoly-Thege (1876 - 1942) byl maďarský agrární statistik a universitní profesor. Na vrcholu jeho náhrobku je umístěna dvojice stojících postav, muž a žena v objetí, jsou nazí, pouze draperie je přehozená kolem pasu., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat086.htm (13.06.2006), and Sousoší, mužská a ženská postava, patří mezi díla inspirovaná antikou především nahotou a antikizujícím oděvem. Výzdoba náhrobku však mohla být přímo inspirována některým antickým sousoším (blízká je kompozice římské mramorové kopie hellenistického sousoší z Museo Nazonale Romano (Museo delle Terme) v Římě), zobrazujícím Amora a Psyché.
Olej na plátně (52 x 32 cm): zříceniny antické architektury (korintské pilíře) se sochou sedícího Amora (?) na vysokém podstavci, na který ukazuje žena vedle ní stojícímu muži v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 398, č. 405., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Klenba stropu s figurální výzdobou a drobnými motivy v lunetách na fabionu stropu. Figurální scéna v plenéru. Na louce se stromy a keři čtyři figury, v pozadí průhled na oblohu. V popředí je zobrazena žena sedící na rudé drapérii. Je oblečená do modrého zlatem bohatě zdobeného šatu. Má odhalená ňadra, pravou rukou se dotýká toulce se šípy položeného na drapérii, ze zobrazení obličeje je patrné, že spí. Kolem ní jsou pohozeny růže. Ke spící ženě se sklání mužská postava, na hlavě má přilbici zdobenou chocholem. Muž k ženině hrudi přikládá olifant, spíše však picí roh. Mezi keři za oběma postavami stojí dva amoreti, jeden drží masku, druhý má na rameni přehozený luk. and Původní malby v zámku přemalovány v letech 1910-1911.
Olej na dřevě (45 x 36 cm): chlapec s iluzivně nakreslenými hrozny vína., Fučíková 1997#, I, 15., Fusenig 2010#, č. 75 s. 211., and Obraz byl patrně inspirován historkou o sporu mezi slavnými řeckými malíři Zeuxidem a Parrhasiem, kterou zaznamenal Plinius v knize Kapitoly o přírodě/ Naturalis historia (35, 65-66). Oba malíře před obrazem s chlapcem s hrozny Aachen zobrazil na kresbě z roku 1589 (Paříži). Chlapce lze na základě atributu interpretovat jako mladého Bakcha, ale lze jej chápat také jako Amora, protože je citátem z Aachenova obrazu s Bakchem a Cererou (Wien, Bakchus, Ceres a Amor). Toto srovnání osvětluje význam chlapcova pohledu, který je odvrácený od hroznů a směřuje vzhůru, k nebesům. Ideová koncepce obrazu je založena na kontrastu mezi spiritualitou tváře a zdůrazněnou materialitou vinných hroznů a listů, které jsou virtuózní imitací smyslové skutečnosti.
Olejomalba na dřevě (46, 8 x 70 cm): v popředí tančící oblečené Nymfy, vedou ověnčeného mladíka ke schodům vedoucím k moři, po stranách skupinky putti s košemi s květy. Za tanečnicemi Nymfy nesoucí nádoby k novomanželům. Novomanžel (totožný s mladíkem u moře?) sedí na podiu na křesle před stojící polonahou novomaželkou, za níž putto s košíkem ovoce. Za podiem dvě postele s nebesy, vedle podia a před podiem stoly s nádobami. Výjev se odehrává v architektuře na břehu moře, do kterého vedou schody, pozadí tvoří budova s edikulami, v nichž socha Venuše s Amorem a Diany s lukem. V moři delfín a předek loďky tažené holubicemi, kterou drží na oprati putto. Nahoře orel s Jupiterovými blesky unáší Ganymeda s miskou (nebo mladíka, který s novomanželkou a s nymfami u moře) , vedle poletují tři putti trhající větvičky z olivy. Do přístavu připlouvá loďka., Kaufamnn 1988#, 7.57., Stolárová, Vlnas 2010#, III.11, and Předlohou byly dvě kresby: Albertina, Wien, SR 280, inv. n. 232 (celková kompozice, pár novomanželů, ženy s nádobami a Ganymedes s orlem), Stockholm, Nationalmuseum inv. n. NMH 350/183 (skupina pěti tančících Nymf). Obě kresby byly připsané G. E. Peni, ale v Heintzově době byly považovány za dílo Raffaelovo.