Kresba (22, 3 x 24 cm): Rudolf II. jako Imperator Romanorum. Císař římský v antikizujícím oděvu sedí na trůnu před dvěma Herkulovými sloupy s korintskými hlavicemi spojenými draperií, což byl znak habsburského císařství od doby Karla V. Za císařem stojí Fama (dvě trubky v ruce) a klade mu na hlavu věnec, před císařem stojí vojsko, v jehož čele jsou tři personifikace. Nalevo, před praporem českého království je žena, která císaři předává českou korunu, před praporem svaté říše římské stoji muž v antické zbroji a předává mu císařskou korunu a napravo, před uherským praporem stojí muž v antické zbroji a předává mu uherskou korunu. V pozadí je antická architektura s arkádami. Na nebi je nad císařem orel na protější straně je orel zabíjející v letu draka, uprostřed sedí na oblaku Bůh., Fučíková 1997#, 57, I/157., and Návrh úvodního obrazu k sérii oslavujících turecké války.
Ve druhém patře sál s bohatou štukovou dekorací stěn a stropu: ženy a putti při sklizni ovoce, na krbech alegorické postavy, nad dveřmi busty císařů., Poche 1977#, s. 76., and Anděl 1984#, s. 43.
Mince s portrétem císaře a řecky psaným nápisem., Lutovský 2001#, 302., and Archeologický nález z lokality Mikulčice (bazilika), hrob č. 480.Doklad importu byzantských mincí, ražených v 9. století, na Velkou Moravu. Zlatá mince byla nalezena v ústech dospělého muže. Zvyk, vkládat do hrobu minci minimální hodnoty, jako drobnou odměnu Charónovi za převoz do podsvětí, je starořecký. V nejvyšších společenských vrstvách na Moravě by mohl být zaveden prostřednictvím Byzance. Přesto, že tato souvislost není jednoznačně potvrzena, v této době je to doklad velmi vzácný, každopádně by mohl tento nález souviset s těsnějším navázáním kontaktů Velkomoravské říše s Byzancí. Roku 863 vyslal na žádost Rastislava byzantský císař Michal III. (856 - 867) křesťanskou misii k moravským Slovanům (Konstantin a Metoděj).
Bronzová soška (45 cm): zmenšená kopie antické jezdecké sochy Marka Aurelia., Prag um 1600#, II, č. 509 s. 34., and Antická broznzová jezdecká socha císaře Marka Aurelia byla v Římě vždy vystavena (nejprve před papežským palácem v Lateránu, od roku 1538 na Kapitolu, Piazza del Campidoglio (dnes v Musei Capitolini). Již od roku 1500 byl jezdec správně určen jakio portrét Marca Aurelia. Byla to jednou z nejčastěji kopírovaných památek (srov. Bober, Rubinstein 1987, n. 176), nejstarší dochovaná kopie je v Drážďanech, zhotovil ji Filarete (Antonio Avelino) v roce 1465 ve Florencii, jež byla hlavním zdrojem minaturních kopií antických soch určených především pro záalpské zákazníky. Kopie vznikaly v různých uměleckých centrech (Řím, Benátky, Padova), mimo Řím byly vytvářeny také podle grafik.
Vstupní průčelí budovy je pokryto sgrafity, nad okny v přízemí lunety se čtyřmi bustami tří mužů a jedné ženy v medalonech, dále znaky a monogram "I. B.B.Z.K.+L Z W". Kolem oken grotesky, bosovaný vstupní portál se znakem Jana Blahoslava Bilského z Křístova a letopočtem 1592., Poche 1977#, s. 574., Spurný 1983#, s. 110-111., and Portrétní galerie v lunetách je považována za portréty bývalých majitelů zámku (Spurný 1983, 110-111). Vzhledem k tomu, že zobrazené figury drží žezla a na hlavách mají antikizující přilbu nebo vavřínový věnec, nelze portréty považovat za rodovou galerii, ale za galerii portrétů ideálních vládců. Tyto portréty byly tvůrci sgrafit přebírány z grafických listů (Srov. např. Gemeiner loblicher Eydgnossenschaft Stetten, Landen, und Volckeren chronikwirdiger Thaaten Beschreybung, Zürich 1548).
Průčelí zahradního traktu, vrchní terasa na severozápadě, zahrada původně se sochařskou výzdobou, na sloupech ohradního plotu čtyři busty antických císařů.
Měšťanský dům zvaný Vyletělovský. Na štítě průčelí busta Imperátora., Poche 1978#, 82-83., and Srov. Soupis památek, 01. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91.
Nástěnná malba: císař. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.