Kresba (22, 3 x 24 cm): Rudolf II. jako Imperator Romanorum. Císař římský v antikizujícím oděvu sedí na trůnu před dvěma Herkulovými sloupy s korintskými hlavicemi spojenými draperií, což byl znak habsburského císařství od doby Karla V. Za císařem stojí Fama (dvě trubky v ruce) a klade mu na hlavu věnec, před císařem stojí vojsko, v jehož čele jsou tři personifikace. Nalevo, před praporem českého království je žena, která císaři předává českou korunu, před praporem svaté říše římské stoji muž v antické zbroji a předává mu císařskou korunu a napravo, před uherským praporem stojí muž v antické zbroji a předává mu uherskou korunu. V pozadí je antická architektura s arkádami. Na nebi je nad císařem orel na protější straně je orel zabíjející v letu draka, uprostřed sedí na oblaku Bůh., Fučíková 1997#, 57, I/157., and Návrh úvodního obrazu k sérii oslavujících turecké války.
Na dvou místech severního traktu zachována sdružená renesanční okna, na východním průčelí renesanční štít (kol. 1600). Na vnější straně fasády nádvorních arkád renesanční fresky s mytologickými motivy: Den a Noc, Spes a Charitas (rest. 1960)., Poche 1977#, 49-51., and Fasáda obnovena v roce 1960.
Opuková hlava, tvář stylizovaná, naznačený knír a obočí, věnec vlasů, na krku nákrčník (torques s pečetítkovými konci). Archeologický nález z lokality Mšecké Žehrovice (Rakovník)., Jansová 1966#., Bouzek# (PDČ, 673)., and Nejstarší dochovaná kamenná socha vytvořená na území Čech podle antických předloh. Hlava patrně původně zakončovala sloup menhirového charakteru. Nález pochází z lokality, kterou lze interpretovat jako posvátný okrsek, takže se patrně jednalo o zobrazení božstva. Hypotéza o portrétních rysech (L. Jansová) nebyla všeobecně přijata.
Kresba (168 x 139 mm). Nahá mužská postava zády otočená k divákovi, sedí na hřbetě koně., Zlatohlávek 1997#, 214-215, č. XXII., and Do sbírek NG převedeno roku 1962 ze Státní banky Československé.