Portál se dvěma pískovcovými figurami nahých atlantů s plnovousem, sedí na konzolách pod římsou portálu. Na římse dvě busty císařů s vavřínovými věnci na hlavách., Blažíček 1976, 93., and Portál z bývalého domu Hopfenštoků, zakomponován roku 1927 do novostavby.
Bronzová soška (v. 38,2 cm): císař Commodus v podobě Herkula (lví kůže) s malým chlapcem v levé ruce, v pravici držel kyj., Chlíbec 2006#, 376-377, č. 182., and Získáno do galerie v roce 1945. Zmenšená kopie slavné sochy z Vatikánských muzejí.
Mědirytina (403 x 271 mm). Skupina vojáků, pěší i jezdci ve zbroji, uprostřed mezi nimi vousatý muž - Androclus, u jeho nohy lev, jdou vstříc císaři (Hadrián ?), který přijíždí na koni (na hlavě vavřínový věnec). Před císařem voják ve zbroji vztahuje ruku na krk císařova koně. Za skupinou architektura chrámu., Zlatohlávek 1997#, 123, č. 55., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Na zadní straně razítko IG v kruhu (sběratel J. Grünling) a LM-P (Landesmuseum Prag). Rytina údajně podle Raffaela (srov. Bartsch XIV, č. 196: Kaiser Hadrian schenkt dem Sclaven Androclus die Freiheit) je téměř shodná s kresbou Raimondiho školy ze sbírek MoMA (No 80.3.190).Otrok Androclus, uprchlý, avšak znovu chycený, byl odsouzen k zápasu se šelmami v aréně. Náhodou se tam však setkal se lvem, kterému kdysi v poušti vyléčil zraněnou tlapu. Když jej lev spatřil, nenapadl jej, ale vděčně se k němu lísal. Androclus získal svobodu a vděčného lva darem. Příběh zpracoval Aulus Gellius v díle Noctes Atticae, které bylo v renesanci, vedle Pliniova díla Naturalis Historia, jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o antickém Římě (vydáno latinsky např. v Benátkách 1477, 1496, 1509).
Bronzový odlitek (v. 34, 5 cm). Mužská figura v antické zbroji a plášti, na hlavě vavřínový věnec, u pasu meč (dýka?), na dlani pravé pozdvižené ruky soška? Imperátor stojí na pravé noze, levá spočívá na globu., Chlíbec 2006#, 152-153, č. 66, obr. s. 153., and Dílo získáno do sbírek NG v roce 1946, v 19. století označeno za práci Roccatagliata.
Stříbrná mince s ražbou. Na lícové straně busta panovníka z profilu, v pravici drží kříž, na rubu panovník na trůně, má vztyčenou pravici (zvýrazněn ukazovák), v levici drží misku., Kotalík 1982#, 77, č. 33., Bažant 2000#, 57, 28, 29., and V případě zobrazení trůnícího panovníka na denáru Bořivoje II. se jedná o kombinaci dvou antických motivů, které však v antice nikdy nemoly být zobrazeny současně. Antický římský císař mohl buď řečnit ((vztyčený ukazovák), nebo provádět rituální úlitbu (levice s miskou).
Dlaždice s motivy fantastických zvířat a motivem panovníka s korunou na hlavě a nápisem Nero., Bažant 2003#, 43-44., and Dlaždice byly v kostele sv. Vavřince pokládány na směs hlíny a úlomků opuky nashromážděných při výrobě kvádříků, byly tedy současné se stavbou kostela. Řada dalších dochovaných dlaždic byla nalezena na místech souvisejících s Vratislavem - v basilice sv. Vavřince na Vyšehradě, v klášterních kostelech na Sázavě, v Hradišti u Olomouce a na Ostrově u Davle a dále v kostelech ve Starém Plzenci, ve sv. Vavřinci v Plzni, v Žatci a na dalších místech. Nejkvalitnější a nejbližší antické ornamentice jsou nejstarší typy. Ikonografie dlaždic Vratislavovy doby je okázale antická, najdeme tu pro tuto stylovou normu typickou rostlinnou ornamentiku i ikonografii, jako je gryf a sfinga. Sfinga, která tu není uvedena, naznačuje kontakty se severní Itálii, kde se se sfingou často setkáváme právě od 11. století.. Nejzajímavějším ikonografickým rysem na těchto ornamentálních dlaždicích je zobrazení císaře Nera s nápisem zrcadlově obráceným, žezlo nebo kopí drží v levici, pravice (s ostrým předmětem ?) opakuje typicky antické konverzační gesto, koruna má tvar dobové císařské koruny. Dlaždice s touto ikonografií byly nalezeny pouze v knížecích sídlech - v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě, na hradě v Žatci a v Plzni a v kostelíku v Dolních Chabrech - a v Sázavském klášteře.