Stavebníkem čtyřpodlažního nájemního domu ("Wahrmann-ház") byl bohatý židovský obchodník Móric Wahrmann (1832 - 1892), vnuk prvního budapeštského rabína, Israela Wahrmanna. Nad hlavním vchodem balkon, který nesou na hlavách dvě ženské postavy v antické drapérii s perlovým náhrdelníkem na krku (Alajos Stróbl). Obě ženy stojí na soklu zdobeném ovocným festonem, v ruce svěšené podél těla drží vavřínový věnec, na hlavě stylizovaný koš., Medvey 1939, s. 59; Demsky 1999, s. 257; analogie srov.: Zatloukal 2002, s. 249 - 260., and Oblečené ženské postavy, bez atributů, nesoucí architektonický článek místo sloupů jsou jedním z nejstarších prvků antické řecké architektury (nejstarší známé sochy pocházejí z 5. století př. Kr.). Byly adoptovány do renesanční a novorenesanční architektury, kde však často zcela ztrácejí funkci opěrného architektonického článku. Nejbližší inspirací pro autora tohoto návrhu však s největší pravděpodobností byla výzdoba podjezdu Parlamentu ve Vídni (T. Hansen, 1873 - 1883). Obě Stróblovy ženy drží v jedné ruce vavřínový věnec. Podle maďarské odborné literatury, jsou sochy zobrazením Flory (Medvey 1939, s. 59). Bohyně vegetace byla nejčastěji zobrazována s věncem květinovým, zatímco zde, obě ženy drží věnec vavřínový, atribut vyjadřující spíše slávu nebo vítězství.
Nahý mladík (Apollón) se opírá o sokl, na němž spočívá lyra, vedle ní sedí malé okřídlené dítě (Kupido)., http://www.hung-art.hu/frames-e.html?/english/f/fadrusz/index.html ( 13. 09. 2006), and Plastiku autor vytvořil podle antických předloh v době svých studií ve Vídni. Později podle ní byly vytvořeny odlitky a prodávány jako kopie antické plastiky (citace podle : http://www.hung-art.hu/frames-e.html?/english/f/fadrusz/index.html ( 13. 09. 2006). Autor v letech 1879 - 1883 pobýval v Praze, byl zde ve vojenské službě, kde se stýkal se sochařem Václavem Myslbekem.The artist executed this sculpture after ancient examples during his studies at the Academy in Vienna. The rather stereotyped, conservative work was later copied in plaster and sold in antiquity shops as copy of an ancient statue. During military service in Prague (1879-83) he met Myslbek, a famous Czech sculptor (http://www.hung-art.hu/frames-e.html?/english/f/fadrusz/index.html ( 13. 09. 2006).
Tapiserie (330 x 368 cm) s námětem alegorie Rétoriky. Postava Rétoriky, žena sedící na trůně, v levé ruce drží kaduceus, je korunována vavřínovým věncem. Po její pravici stojí muž, římský voják, ukazuje na věžovitou stavbu, v pozadí průhled na architekturu města. V popředí vlevo na zemi sedí žena, kolem ní knihy, busta., Delmarcel, G., La tapisserie flamande: Du XVe au XVIIIe si?cle, Lannoo Uitgeverij, 1999, s. 300-301., Pánková, Wizovský 2011#., and Tapiserie je jedním z devíti kusů ze série "Sedm svobodných umění". Autorem kartonů byl Cornelis Schut, série byla tkána v Bruggách v Belgii. Tapiserie pochází ze sbírky Friedricha Augusta Beaufort-Spontin, který zámek zakoupil v roce 1813. Stejný kus (s poněkud odlišnou bordurou) je ve sbírkách Museo d´arti applicate v Miláně.
Dvoupodlažní řadový obytný dům. Od roku 1807 v něm žil znalec antické řecko-římské kultury, piaristický učitel József Grigely. Pod římsou pět figurálních reliéfů a pět medailonů. V medailonech portréty filosofů a básníků s nápisy. Alegorické reliéfy v obdélných zahloubených polích. První skupinka zleva - múza a Orfeus hrající zvířatům (múza v drapérii, na hlavě koruna, opírá se levou rukou o oltář s knihami, drží v ruce dvě trumpety, na pravé ruce má navlečeny dva vavřínové věnce, třetí drží v natažené ruce, na zemi kniha, Orfeus sedí, hraje na lyru, u jeho pravé nohy sedí zvíře). Druhý reliéf: žena v drapérii, v pravici drží rozvinutý svitek, opírá se o oltář s knihami, v levé ruce drží blesky, před ženou na zemi kniha a helmice, naproti ženě stojí chlapec, v natažené pravici drží svitek. Nad vchodem alegorický výjev - Athéna, ochránkyně věd a umění. Na levé straně reliéfu skupinka alegorie Umění: chlapec, drží paletu, maluje na plátno na stojanu, na zemi před ním sedí puto, maluje na papír, u jeho nohou busta, v pozadí sokl s koulí, na ní stojí nahá ženská postava s palmovou ratolestí v ruce. Další skupinku tvoří žena s knihou a zavázanýma očima, z jejích obou stran dítě (dítě po její pravici ve fraku), nad hlavou dítěte po ženině levici drží Athéna vavřínový věnec. Athéna s helmicí na hlavě, drží kopí, vedle ní kniha a hlava Jupitera. Za Athénou další skupina postav - alegorie Věd, chlapec sedí u globu, vedle něho zeď s dalekohledem, o zeď se opírá dívka v drapérii; další postavy: sedící puto s knihami, nad ním okřídlená postava s rohem hojnosti, za knihami hvězdný globus. Reliéfy pokračují na pravé straně od vchodu dvěma výjevy, patrně alegoriemi Vzdělání patrně v histoii a právu. První skupinu tvoří sedící žena, píše na rozvinutý svitek řeckými písmeny, proti ní stojí žena u tabule s řeckými písmeny. Poslední dvojicí jsou postavy stojících žen v drapérii, první stojí u oltáře, na něm přidržuje desku s písmeny AB a gama delta, v pravici drží svitek; druhá žena stojí u oltáře, nad ním drží váhy, na zemi leží knihy., Medvey 1939, s. 17; Szatmári 2001, s. 9-10., and Alegorické výjevy i fiktivní portréty v medailonech čerpají inspiraci v antické kultuře. V medailonech jsou zobrazeni významné řecké a římské historické osobnosti: řecký filosof Sókratés (asi 469 - 399 př. Kr.); římský básník Vergilius Publius Maro (70 - 19 př. Kr.); politik, spisovatel a největší římský řečník Marcus Tullius Cicero (106 - 43 př. Kr.); římský historik Titus Livius (59 př. Kr.- 17. po Kr.); slavný římský řečník, autor učebnice rétoriky Marcus Fabius Quintilianus (asi 35 - 45 Př. Kr.- 100 po Kr.); římský filosof, politik, básník a vychovatel císaře Nerona Lucius Annaeus Seneca ml. (4 př. Kr.- 65 po Kr.). Alegorické výjevy kladou důraz na hodnoty umění, vědy a vzdělání, k nimž se tímto hlásí obyvatelé domu.
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě přízemí v klenácích klenebních oblouků oken terrakotové reliéfy hlav s různými atributy: vousatý muž, pod hlavou oheň v tiglíku a vavřínové větévky (Jupiter ?), žena s holubicí (Pax nebo Ctnost ?), mladý muž s kovadlinou a plameny (Vulkán), hlava mladého muže s okřídlenou čapkou na hlavě, pod ní lodní kýl (Merkur), dívka s vavřínovým věnce na hlavě, na krku náhrdelník z mušle a perel, pod ní mořské vlny (Venuše). and Déry 1991, obr. 84-86.
Nástropní freska ve štukovém rámu (silně poškozená). Dvě ženské stojící figury, žena vlevo s vavřínovým věncemj na hlavě (Mír?), žena vpravo s korunou na hlavě, před nimi stojí Amor nebo putto., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Zeď s branami s iluzivní malbou ruin architektury a sochařskou výzdobou na stříškách bran. Pískovcová busta Na vrcholu oblouk brány busta římského imperátora, bezvousá tvář, na hlavě vavřínový věnec., Blažíček 1958#, 211., Šmahel 2011#, 34-44., and Původně barokní obvodní zeď okrasné zahrady bývalého Neuperkovského (Kuchynkovského) dvora, pozdější zahradní vily Fr. Wiesnera. Obvodní zeď zbořena roku 1956, zůstaly pouze dvě brány. Jedna z dochovaných bust je uložena v hospodářské budově vily v Chrudimi. Některé další z Rohrbachových bust jsou dnes uloženy v lapidáriu hradu Košumberk (Luže).
Budova Galerie umění (Műcsarnok) podle plánů Schickedanze a Herzoga v eklektickém neoklasicistním stylu, s fasádou ovlivněnou pozdní renesancí. Na hlavním průčelí je pod štítem bohatá malířská dekorace, několik figurálních alegorických výjevů. První zleva alegorie vzniku sochy: figurální scéna umístěná do prostoru antického chrámu, zleva dvě sedící polonahé ženy hledí na sedícího sochaře (Polykleitos) a Minervu, ochránkyni umění, která pozvihuje levici k soše mladíka uvazujícího si stužku vítězství kolem hlavy. Za sochou je Amor drží luk, na zádech má toulec se šípy. Další scénu odděluje alegorie Sochařství - chlapec se sochařskými nástroji a malou soškou v ruce. Druhá figurální scéna nad vchodem představuje Apollóna a Múzy na Helikonu. Zleva stojí polonahá žena zobrazená zezadu, v pozadí za ní antická nádoba s figurálním reliéfem, další je žena s mečem a divadelní maskou (Tragedie), další je múza s lyrou (Euterpé), múza tance, múza s palmovou ratolestí. Uprostřed sedí Apollón obklopený atributy - lyra, uk, toulec se šípy, vavřínový věnec, sluneční kotouč, Pegas. Vedle Apollóna sedí múza Historie s tabulkou a rydlem, na zemi u jejích nohou je nádoba na svitky. Za ní múza s dvojitou flétnou, múza s lyrou, Uranie s globem a kružidlem, poslední múza personifikuje Umění - opírá se o sloup s volutovou hlavicí, na něm divadelní maska, keramická nádoba zdobená meandrem. Figurální scénu od posledního výjevu odděluje postava chlapce s paletou a štetcem -alegorie Malířství. Poslední výjev je situován na pozadí antického chrámku s pramenem, u něhož sedí žena a stojí mladík, jehož stín zachycuje na plátno druhý sedící muž. Přihlížejí dvě ženy, jedna s nádobou na vodu a muž, který drží ratolest., Hájos 2001, s. 36 - 42., and První výjev ukazuje na několik antických odkazů. Je to například reliéf v pozadí scény, variace na Dexileovu stélu, také je zde socha Diadúmena, patrně Polykleitovo dílo. Prostřední výjev zobrazuje Apollóna a múzy na pahorku Múz v pohoří Helikónu (Paus. 2, 31, 12; Stat. Theb.4, 60), kde bájný Pégas úderem kopyta odchalil pramen básnictví. Poslední výjev je ilustrací antického mýtu o původu malířství, podle něhož bylo počato tak, že byl obkroužen lidský stín (Plin. hist.nat. 35, 15)
Malovaná divadelní opona pro Pěveckou divadelní jednotu Lev. Figurální scéna: na trůně s několika schody sedí Múza (na schodech palmová ratolest a květiny), vedle ní putto, za ní Múza s věncem, před trůnem po její pravé straně Apollón s lyrou a dvě ženské postavy, jedna z nich drží model budovy. Po lůevé straně trůnu další čtyři Múzy Malířství, Sochařství, Divadlo a Literatura), na zemi nádoba s ohněm. Opona je na druhé straně rámu opatřena druhou oponou z roku 1930 od téhož autora. and Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=621 ; http://www.amaterskedivadlo.cz/opona.php?oponaid=382
Kašna (Danubius-kút), původně roku 1883 instalována na Kálvin tér (u Národního muzea), roku 1944 těžce poškozena a rozebrána, 1955 - 1959 restaurována (Dezső Győri). Jediná originální dochovaná plastika z původní kompozice je dnes ve dvoře domu č. 9 na Kálvin tér. Kašna je třípatrová, na vrcholu postava vousatého muže, jedna noha spočívá na delfínovi, v ruce drží veslo (personifikace Dunaje), na bázi pod mísou fontány tři sedící ženy - personifikace řek:Žena s překříženýma nohama držící síť s rybami - Tisza; žena s nohou spočívající na nádobě, v náručí a ve vlasech mušle - Dráva; žena s vavřínovým věncem na hlavě - Száva., Budapest köztéri 1987, č. 93; Déry 1991, s. 35; Buza 1994, s. 35 - 38., and Kašna (Danubius-kút) je sochařskou alegorií největších maďarských vodních toků. Dunaj může být chápán jako symbol otce města, stejně jako Tiber v Římě (Vergil, Aen., VIII, 31 -67), socha je zde obdobně zpracována do podoby starého muže. Personifikace říčních božstev je antickým přínosem, tato božstva jsou však v řecké mythologii vždy mužského rodu, později byla zobrazována na římských mincích, od renesance jsou alegorie řek nejčastějším výzdobným prvkem fontán.