Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená římsa nad níž je trojúhelníkový štít. V tympanonu je uprostřed kruhový medailon s bustou muže v profilu, po stranách jsou ornamentální draci. Nad vrcholem štítu je frontálně zobrazený obličej, po stranách jsou kruhové medailony s čtyřlisty. Stavba kostela je z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 29; Poche 1977#, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Interiér vily vyniká bohatostí kamenické práce, všechny dveře jsou opatřeny ostěním s římsou se spuštěnými ankónami. Místnosti jsou vybaveny krby, které jsou v pojaty jednotně a ve stejném stylu jako ostění dveří, postranní voluty nesou dvoudílný architráv, na němž je lehce stlačené kladí.
Na fasádě sochařská výzdoba: ve třetím podlaží bronzová plastika - dívka oblečená v antické říze, levou rukou drží štít, pravou drží číši ze které krmí orla (Hébé), na fasádě do Rákócziho ulice druhá žena bez atributů. Na římse zleva žena s knihou a psacím náčiním (Historie), vpravo muž s loutnou., Németh II/1985, obr. 944; Architectural Guide 1997, s. 31, č.k. 027., and Budova byla vystavěna pro Akademii věd, s čímž souvisí výzdoba. Obdobně jako bronzová plastika dívky krmící orla je koncipován obraz Alegorie Maďarské akademie věd od Johanna Endera, 1831 (dnes v budově Akademie věd, srov.: Júlia Szabó, Painting in 19th Century Hungary, Budapest 1988, s. 116). Malovanou personifikaci objednal hrabě Széchenyi. Na obraze je dívka, bohyně mládí Hébé, krmící maďarský národ, symbolizovaný orlem, z číše věd a umění. Mýtická Hébé nalévala olympským bohům při hostinách nektar. Zde může být ztotožněna s Athénou - bohyní Moudrosti. Na zmíněném obraze je Athéna, odhrnuje závoj nevědomosti jímž je zahalena hlava Hungárie sedící před ní, zobrazena na štítě, který drží dívka. Obraz má jasné poselství - oslava maďarské kultury, oslava založení Akademie, která uvádí maďarský národ do nové éry. Stejné poselství zřejmě vyjadřuje i sochařská výzdoba budovy. Obdobně je alegoricky ztvárněn obraz Alegorie americké svobody, od E. Savage (1761 - 1817) z roku 1796. Obdobně jako v Maďarsku, je zde zobrazena Hébé krmící z misky orla. Srov.: http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?ammem/awhbib:@field(NUMBER+@band(cph+3a17616 ) : 19.07.2006
Na průčelní fasádě prvního patra v nadokenních obloucích vysoký reliéf šesti portrétních hlav, mužů a žen. Muž s plnovousem, žena, muž s plnovousem (typ Seneca), žena, mladík. Pouze některé z nich jsou rozpoznatelné portréty antických filosofů.
Tři řadové nájemní domy, na fasádě se opakuje stejná plastická výzdoba. Stojící ženská postava s atributy úrody - srp, obilí. Nad portálem dvojice uren s reliéfem - mladík doprovázený psem, nahá dívka pozdvihující na zádech drapérii, u jejích nohou kočka. and Stejný návrh budov jako v Keleti Károly utca dokládá, že se jedná o sériový návrh městské zástavby s antikizujícími motivy. Urna s figurálním reliéfem je inspirována řeckými vázovými malbami nebo reliéfními stélami (mladík doprovázený psem, kolem 440 př. Kr.).
Pískovcové sochy: nalevo polosedící Minerva (štít s hlavou Gorgony), napravo Mars (maršálská hůl), oba v antikizující zbroji., Poche 1965#, 86., and Brožovský 1995#, 15.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Původně kasino, v roce 1899 zde byl otevřen první ženský klub. Dnes v přízemí kino a kavárna Puškin. V průčelí do Kossuth Lajos utca, ve čtvrtém patře, čtyři alegorické plastiky. První zleva: vousatý muž, v levé ruce drží knihu, na zemi vedle něho další knihy a sova (Věda); druhá: žena s miskou v pravé, snítkami v levé ruce za ní naznačený kmen stromu s plazícím se hadem (Hygie, Zdraví); mladý muž, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou se opírá o meč, vpravo vedle něho kovadlina (Zákon); čtvrtá: mladá žena, levou rukou se opírá o velkou knihu zdobenou křížem, v ruce drží olůvko (Víra). and Déry 1991, s. 122; Dent 2002, s. 122; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 48.
Podle maďarské literatury jsou na fasádě sochy soudců a zákonodárců. Hlavní vchod s monumentálními korintskými sloupy a bohatou sochařskou výzdobou na štítě a atice průčelí. Štít s figurální kompozicí soudního líčení soudce, žalobce, obhájce, žalující, obžalovaný (1906, G. Zala). Nad hlavním vchodem vlevo postava nahého muže s přehozenou drapérií, v pravici drží žezlo - Právo, jeho protějšek na pravé straně štítu - muž držící tabulku - Zákon. Nad štítem triga s postavou ženy s hvězdou na čele, v pravé ruce pochodeň, v levé palmovou větev - Génius světla (1906, "Pokrok", autor K. Senyeie, sochař působící ve Vídni a Mnichově, od roku 1886 v Budapešti). Plastiky na věži zleva: muž v okovech: Odsouzený, jeho protějšek muž zbavený řetězů hledí vzhůru: Osvobozený (1898, J. Róna). Na atice vlevo i vpravo šest plastik. Zleva žena s kotvou (Naděje); muž s pracovními nástroji (Průmysl, autor S. Apáti Apt); žena s lyrou (Hudba, autor E. Margó); mladík v klobouku s měšcem v ruce, u nohy balík (Obchod, autor R. Füredi); žena v dlouhé říze, v levé ruce drží knihu, v pravé brk (Literatura, autor J. Damkó); nahý muž s přehozenou drapérií přes bedra, hledí do dálky, za ním kormidlo (Mořeplavba). Na atice vpravo od portálu: muž s mečem (Chrabrost, autor A. Tóth); žena se svitkem v levé ruce (Dramatické umění, A. Tóth); muž s dlátem v ruce a vytesanou hlavou muže u nohou (Sochařství, autor J. Damkó); žena s malířskou paletou a štětci (Malířství, autor R. Füredi); žena s kružidlem a trojúhelníkem v ruce, u nohy volutová hlavice (Architektura, autor B. Strohoffer); stařec stojící u sloupku, na něm lebka, svitky (Věda, autor B. Strohoffer). Plastiky na věži vpravo: dva muži v drapérii, drží v ruce svitek (Žalobce a Obhájce, autor G. Donáth). Uvnitř nástropní malby s námětem Triumf Spravedlnosti (1895, Károly Lotz)., Medvey 1939, s. 55 - 56., and Budova v neorenesančním eklektickém stylu, původně Justiční palác ("Igazságügyi-palota"), pak Muzeum dělnické třídy, od roku 1975 zde sídlí Etnografické muzeum.
Čtyřpatrová stavba s nárožními rizality zdobenými sloupy s volutovými hlavicemi, budova Kamenouhelné společnosti. Na atice obou nároží směřujících do náměstí plastická výzdoba. Nároží vlevo: dvojice postav, sedící žena s rohem hojnosti na klíně (Hojnost) a sedící muž v kápi s hornickým kahanem v levé ruce, v pravici s kladivem (Hornictví). Dvojice vpravo: žena sedící na snopu obilí, v pravici drží klasy (Cerés jako alegorie úrody), mladík opírající se o hromadu knih, v levici drží kaduceus, na hlavě má okřídlený klobouk (Merkur jako alegorie obchodu). and Demsky 1999, s. 255.
Na severovýchodní straně zámku je terasa (původně lodžie) s balustrádovým zábradlím. Sloupky balustrády jsou vyzdobené reliéfy s putti a vázami., Varcl 1978#, s. 298; Nachtmannová 2003#., and Putto s tyčí byl patrně inspirován antickými římskými putti s pochodní obrácenou k zemi, kteří zdobily náhrobní reliéfy.