Nad branou do zahrady sedí Polyfemos, dříve byl umístěn na lázeňském schodišti. Uprostřed zahrady socha Velkého křesťanského bojovníka (Braun, 1732), dříve stála v lese u Betléma nad Žirčí, na nádvoří špitálu je druhý, menší křesťanský bojovník. V zahradě dále dva obelisky, dříve byly na lázeňském závodišti na labském břehu (původně završeny sochami Pravdy a Spravedlnosti). Po stranách středové cesty Sedmero svobodných umění, čtyř Živlů a tři z Ročních dob (Zima v torsální podobě nalezena roku 2004)., Blažíček 1959#., and Poche 1978#, 171.
V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Na stropě síně prvního patra osmiboké kazety s rozetami, pod stropem zbytky malovaného vlysu (zbytky figur)., Poche 1978#, 185., and Vzorem byly antické římské kazetové stropy s vpadlými panely v podobě čtverce, obdélníku nebo osmiúhelníku (lacunaria), které sloužily jako dekorativní prvek. V Kutné Hoře najdeme první doklad tohoto výzdobného motivu, další představuje výzdoba gotického sálu v přízemí zámku v Pardubicích z let 1510-1520. Podobné kazety najdeme na malovaném stropu ve Scuola di San Marco v benátkách od Maura Coducciho (1485-95), nejznámější příklad stropu s osmibokými kazetami je ve Studiolu Isabely d'Este v mantovském Palazzo Ducale (po 1519).
Perspektivní obraz palácového průčelí s postavami, v pozadí krajina a město., Homolka 1985#, 273., and První perspektivní zobrazení architektury v nástěnném malířství českých zemí.