Na průčelí budovy, na sloupcích podél vstupního portálu, dvě figury v nadživotní velikosti. Dřepící postava nahé ženy a nahého muže, čelem směrem ke vchodu, přidržují balkon nad portálem. Obě figury mají kolem beder drapérii, na nohách staročeské krpce. and Hojka, E., Městská radnice v Královském městě Berouně, Beroun 1903, s. 10.
Edikulový portál s korintskými dvoupatrovými pilastry s ornamentální výzdobou, dole kanelura s píštalami (nahoře i dole), nahoře pletenec. Původně na průčelí domu č.p. 55 na náměstí v Lošticích (okres Olomouc). V ostění archivolty portálu kazety s rozetami, ve vrcholu volutový klenák. Zalamované kladí zdobí ornamentální vlys. and Hlobil, Perůtka 1999#, č. 91, obr. s. 174.
Ve druhém patře sál s bohatou štukovou dekorací stěn a stropu: ženy a putti při sklizni ovoce, na krbech alegorické postavy, nad dveřmi busty císařů., Poche 1977#, s. 76., and Anděl 1984#, s. 43.
Olej na plátně (28, 5 x 39 cm), zrcadlově převrácená kopie Aachenova obrazu v Douai: napravo Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Nalevo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, vedle ní opřený štít, na zemi přilba a kopí. Napravo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V pravém dolním rohu říční bůh, nalevo v pozadí skupina nahých říčních božstev na břehu řeky., Fusenig 2010#, s. 26., and Obraz se od předchozí verze (Douai, Paridův soud 2) liší tím, že na něm chybí pes vedle Minervy a naopak nad Merkurem byla přidána antická ruina se sloupem. Kompozice je navíc zrcadlově převrácena, což svědčí o tom, že Aachen pracoval podle Sadelerovy grafické reprodukce z roku 1589, která přispěla k popularitě Aachenovy kompozice. Kopie Aachenova obrazu v Birminghamu jsou v Musée de Bayeux a ve Valenciennes (srov. Valenciennes, Paridův soud).
Čtyřpatrová nárožní budova směřující do náměstí, v rohovém průčelí nad vchodem v nikách dvě plastiky, vlevo stojící postava muže s kyjem (Herkules), vpravo nahá mladá žena, v pravé ruce drží skloněnou palmovou ratolest, levá ruka spočívá na ňadru (Plodnost, nebo Čistota). and Obě plastiky se inspirují antikou, postava muže představuje Herkula, postava nahé ženy s palmovou ratolestí a rukou spočívající na ňadru je patrně personifikací plodnosti nebo čistoty
Litinová socha nahého muže, leží na hromadě trofejí (brnění, prapory, dělo) a zbraní (pušky). and Socha byla roku 1918 objednána Stavební správou v Tridentu (Trento). Patrně se primárně jedná o pomník padlým, kde by mohl nahý muž představovat boha Marta, jako alegorii války (Srov. Pomník obětem 1. světové války v Blansku: http://davar.cz/badatelna/xref/ost_blansko_ares.htm (21. 1. 2013).
Litinová socha nahého vousatého muže, kolem boků drapérie, na hlavě čapka, v pravé ruce drží kladivo, v levici pochodeň. and Podle jedné předlohy bylo odlito několik podobných soch.
Odlitek antické sochy Apollóna tzv. Belvedérského., Čeladín, J., Blanenští slévači dělali sochy Apollónů, Blanenský Deník.cz, 19.10.2011, seriál Po stopách blanenské litiny (http://blanensky.denik.cz/serialy/blanensti-slevaci-delali-sochy-apollonu20111018.html (18. 1. 2013)), and Model vytvořil rakouský sochař Franz Anton von Zauner (1746–1822) podle antické sochy Apollóna v Cortile Belvedere v Římě. Von ZAuner v římském ateliéru německého sochaře Alexandra Trippla v letech 1777-1781 vytvářel repliky antických soch.
Litinová socha nahého mladíka, levicí se opírá o pařez stromu, pravice za hlavou: Apollón., Čeladín 2011#, 19. 10. 2011 (http://blanensky.denik.cz/serialy/blanensti-slevaci-delali-sochy-apollonu20111018.html (18. 1. 2013)), and Rakouský sochař Franz Anton von Zauner (1746–1822) vytvářel v letech 1777-1781 v římském ateliéru německého sochaře Alexandra Trippla repliky antických soch. Jednu z replik pravděpodobně v roce 1817 koupil hrabě Salm při své návštěvě Florencie nebo ji získal od Franze Antona Zaunera.
Reliéfy na modelu vázy ve vzorníku výrobků železáren v Blansku zobrazovaly alegorie Proměny lásky v lidském věku: Dětství, Dospívání, Mužný věk a Stáří. Scénky uvádí "prodávání" amorků z klícky., Nejezchleb 2000#., Čeladín 2011#, 8. 8. 2011., and Tvar monumentálního krateru vycházel z antické památky, tzv. Vázy Medici, dnes je ve sbírkách Galerie Uffizi ve Florencii. Feliéf je inspirován Thorvaldsenovým reliéfem, který se odvolává na antickou fresku s motivem prodávání amorků, objevenou roku 1759 v lázních Stabiae pod Vesuvem. Pískovcová váza Friedricha Distelbartha, z roku 1931 obě inspirace spojuje. Kopie monumentální kráterové vázy s Thornvalsenovým reliéfem byly v Blansku vyráběny v 19. století, ale žádný z jejich litinových výrobků se nedochoval. Nejstarší dochovaný vzorník, v němž je krater vyobrazen, pochází až ze šedesátých let 19. století.