Na průčelí budovy, na sloupcích podél vstupního portálu, dvě figury v nadživotní velikosti. Dřepící postava nahé ženy a nahého muže, čelem směrem ke vchodu, přidržují balkon nad portálem. Obě figury mají kolem beder drapérii, na nohách staročeské krpce. and Hojka, E., Městská radnice v Královském městě Berouně, Beroun 1903, s. 10.
V parku dvě pískovcové plastiky nahých vousatých mužů, na zádech drapérie přechází do klína, na zádech a na hlavě drží kamennou desku (atlanti) and Poche 1978#, 376-377.
Na zahradním průčelí sochařská výzdoba v přízemí, před vstupem do centrální oválné grotty: šest nahých mužských figur., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Řecký sochařský prvek v architektuře, motiv muže nebo ženy s rukama nad hlavou, zpravidla držící zátěž (hlavici sloupu, kladí, balkon) byl nazýván karyatida, telamon, nebo Atlas a byl záhy převzat již ve středověkém evropském umění, více v renesanci (Vitruvius, De Architectura, 6.7.6), ale nejvíce se uplatnil v manýristické a barokní architektuře.
Na severní straně hlavní budovy, klenutý podjezd, vstupní vestibul, v jeho interiéru dvouramenné schodiště vedoucí do hlavního sálu v prvním patře. Při vstupu na obě schodiště štukové dvojice nahých mužských figur., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Řecký sochařský prvek v architektuře, motiv muže nebo ženy s rukama nad hlavou, zpravidla držící zátěž (hlavici sloupu, kladí, balkon) byl nazýván karyatida, telamon, nebo Atlas a byl záhy převzat již ve středověkém evropském umění, více v renesanci (Vitruvius, De Architectura, 6.7.6), ale nejvíce se uplatnil v manýristické a barokní architektuře. Nejčastěji na průčelí budov. Podobně jako v Ploskovicích byly tyto figury uplatněny v interiéru v paláci Daun-Kinských ve Vídni (1715-1719) a v sala terreně letní rezidence Evžena Savojského ve Vídni (1723).
Dva portály na hlavním průčelí, na obou portálech mužské hermovky nesoucí balkon, na balkonech dvojice putti., Holec 1988#, s. 39-41, 43., Poche 1978#, 89., Kobyláková 2006#, 21., and Zahradní fasáda barokního zámku (1710) stavebně upravena přidáním sloupového portika v 19. století.