Nejmladší ze skupiny portálů z huti Benedikta Rieda (souvisí s portálem Novoměstské radnice), Půlkruhový záklenek s profilovanou archivoltou v edikule tvořené korintskými polosloupy a kladím. Sloupy jsou kanelované s píšťalami. and Šamánková 1961#, s. 121, obr. 10.
Na bráně do parku dvě novobarokní busty vojevůdců s trofejemi, jeden z nich má na sobě římskou zbroj, přilbu a kolem ramen drapérii pláště. Druhý má na sobě brnění, na hlavě přilbu a kolem ramen drapérii pláště. and Poche 1978#, 522.
V parku na nízké zídce čtyři pískovcové plastiky. Jaro jako Flóra (drží roh hojnosti a květiny), Léto jako Cérés (drží obilné klasy), Podzim jako Bakchus (drží hrozny), Zima jako muž v čapce, na rameni nese dříví., Poche 1978#, 522., and V parku je rozmístěna cenná sochařská výzdoba z doby kolem roku 1720.
Dvojice pololežících postav, muž a žena, s tvářemi obrácenými k sobě. Muž má na hlavě věnec z dubových listů, levá ruka drží pouzdro dýkou a noži, jeho protějškem je dívka ve světlomodrých šatech zobrazená zepředu, s jedním ňadrem odhaleným, s červenou drapérií přehozenou přes ramena. and Dvojici lze interpretovat jako alegorické zobrazení obory, a to vzhledem k umístění nad okna orientovaná do okolní přírody. Žena by mohla být alegorií Plodnosti (květiny ve váze nad ní, odhalené ňadro) a muž alegorií Obory (věnec z dubových listů, pouzdro s loveckou výbavou).
Freska v kartuši: v jezírku se koupe skupina nahých dívek, uprostřed je dívka se srpkem měsíce nad čelem - Diana. Proti nim do jeskyně nahlíží lovec (oštěp) se dvěma psy - Aktaión. Nymfy jsou zděšeny, jedna z družek se Dianu pokouší zahalit. Výjev je situován do prostředí lesní jeskyně s jezírkem. Po stranách kartuše dvě monochromní figury napodobující sochařskou výzdobu. U nohou mají atributy lovu (kopí, luk, toulec). and Kompozice převzata z obrazu Marcantonia Franceschini z let 1692-1700. Franceschini se inspiroval Heintzovým obrazem z doby okolo roku 1600 (Wien, Diana a Aktaión), který Werle mohl znát ze Sadelerovy rytiny (srov. Miller 1991, s. 72). Z Heintzovy kompozice, která byla velmi často napodobována, se do Werleho nástěnné malby dostala Diana, která se předklání, aby mohla nabrat vodu do dlaně, dále postava pololežící Nymfy v popředí a umístění Aktaióna do středu zadního plánu.
Monochromní freska: Diana uprostřed skupiny Nymf (oštěpy a luk) se psem pozoruje s odmítavým gestem obou rukou Kallistó, které družky zdvihají oděv nad těhotným břichem. and Malba nedosahuje takové úrovně, kterou má polychromní kompozice na stropě hodovního sálu. Autorství G. Werleho může být sporné.
Monochromní nástěnná malba v malovaném řezbovém rámu. Scéna v lesní krajině, vlevo pod stromem sedí Diana (srpek měsíce ve vlasech, v levici kopí). K bohyni přichází postava v krátké říze, zvlněné vlasy po ramena (žena nebo muž), v levé ruce kopí, pravá napřažena k Dianě, doprovázená dvěma psy. and Obraz je velmi neuměle namalován, zcela jistě není dílem autora monumentální stropní fresky na Ohradě (G. Werle). Není vyloučeno, že nevznikl současně s nástropní kompozicí, ale o něco později, těsně před dokončením zámku. Postava přicházející k Dianě má na sobě krátký oděv, může se jednat o muže, ale i o postavu ženy v loveckém chitónu. Spojení Diany a lovce či lovkyně může evokovat několik tématických okruhů (e.g. Dianina družka, lovec Aktaión, Orión), v tomto případě však k tomuto poněkud melancholickému výjevu nemáme průkazné analogie, které by jej umožnily blíže specifikovat.
Freska v kartuši: figurální kompozice na pozadí lesa, v popředí uprostřed Diana (nad čelem srpek měsíce), střílí z luku. Před bohyní pokleká Nymfa s pravou rukou nataženou kupředu k medvědovi, který se objevuje za stromem. Kolem bohyně družina dívek se psem, kterého jedna z nich drží na vodítku, vpravo leží srna a dva ulovení divočáci. Na kmeni stromu v pravé části obrazu visí lesní roh, luk a toulec na šípy. Po stranách kartuše dvě monochromní figury napodobující sochařskou výzdobu. U nohou mají atributy lovu - lovecký roh, sítě, toulce se šípy. and Werle se těsně držel obrazu se stejným námětem od Marcantonia Franceschini 1692-1700, z něhož převzal doslova postavu střílející Diany, postoj Nymfy se psem a Nymfy vztahující ruku k medvědovi i medvěda za stromem. Zvíře patrně odkazuje na příběh Kallistó, který je zobrazen na východním fabionu hodovního sálu, tedy v bezprotřední blízkosti výjevu s Dianiným lovem. Poté, co Kallistó porodila syna, kterého s ní zplodil Jupiter, žárlivá Juno Nymfu proměnila v medvědici.
Monochromní freska: vpravo Létó, která drží v náručí své děti (Dianu a Apollóna), napřaženou rukou proměňuje skupinu vesničanů v žáby. V pozadí rákosí. and Malba nedosahuje takové úrovně, kterou má polychromní kompozice na stropě hodovního sálu. Autorství G. Werleho může být sporné. Autor malby se těsně držel obrazu se stejným námětem od Marcantonia Franceschini, z něhož doslova ocitoval postavu Latony s dětmi v náručí i postavu vesničana se žabí hlavou.
Monochromní nástěnná malba. Scéna v lesní krajině. Mladý muž, se opírá levým loktem o pařez stromu, je otočený zády, v pravé ruce drží kopí, u jeho nohou stojí pes. and Obraz je velmi neuměle namalován, zcela jistě není dílem autora monumentální stropní fresky na Ohradě (G. Werle). Není vyloučeno, že nevznikl současně s nástropní kompozicí, ale o něco později, těsně před dokončením zámku. Vzhledem k tomu, že na jižní straně severního fabionu je zobrazena Diana (Seléné), obraz by mohl představovat Endymióna.