Kopie antické sochy atleta vrhajícího disk - Diskobola., Čeladín 2011#, 16. 9. 2011 (http://blanensky.denik.cz/serialy/slevaci-si-troufli-i-na-myronova-diskobola20110914.html (18. 1. 2013))., and Jedna z prvních římských kopií Myrónovy sochy atleta vrhajícího disk (originál z 5. stol. př. Kr.) byla objevena roku 1781 (ve Villa Palombara), byla ve sbírkách rodiny Massimo v Římě (Haskell-Penny 1981, č.k. 31, obr. 103). V roce 1938 ji prodal italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano Hitlerovi, pak byla v Mnichově. Od roku 1948 je opět v Římě (Museo Nationale Roma, Thermae Diocletiani). Další dvě římské kopie byly objeveny v roce 1790 v Hadriánově vile v Tivoli (jedna z nich roku 1792 prodána v aukci do Anglie, od roku 1805 je v Britském muzeu, druhá je v Římě v Kapitolském muzeu). Podle této antické sochy bylo vytvořeno mnoho kopií a také sádrových odlitků (srov. Haskell, F., Penny, N., Taste and the Antique: the Lure of Classical Sculpture 1500-1900, New Haven: Yale University Press, 1981).
Na nádvoří zámku kašna s alegorickou postavou dívky s nádobou na vodu., Samek 1994#, s. 62-64., Nejezchleb 2000#., and Socha dívky je považována za Hygeiu, ale jedná se o nosičku vody, která byla v antice i později často zobrazována, jako dcera říčního boha Danaa.
Litinová socha v zámeckém parku, figura stojící nahé ženy, která si rukama zakrývá ňadra a klín., Čeladín 2011#, 29. 6. 2011., and Jedná se o odlitek římské kopie řecké sochy z 1. století, ale bez atributů (delfín, Amor). Mramorová římská kopie stála od roku 1638 ve vile Medici v Římě (proto Venuše Medicejská, srov. Haskel, Penny, čk. k. 89), Blanenské železárny spravoval od roku 1806 Hugo František Salm-Reifferscheidt (1776-1836), v roce 1817 zakoupil sádrový odlitek Venuše do Blanska, od roku 1821 byla v Blansku odlévána její litinová kopie až do konce 1. světové války.
V zámeckém parku litinová socha stojící Venuše, levou rukou drží drapérii kolem boků, pravice nad hlavou. and Originál antické sochy je ve Florencii v Galerii Uffizi, byl nalezen roku 1656 v Bologni.
Litinová socha (měděná patina) vousatého nahého muže, kolem boků drapérie, na hlavě čapka, v pravé ruce drží kladivo, v levici pochodeň. and Podle jedné předlohy odlito několik soch.
Starý palác, zelená světnice: devět hrdinů židovské antické a křesťanské minulosti. Juda Makabejský, David a Josue, Alexandr, Hektor a Julius Caesar, Artuš, Karel Veliký, Godefroy z Bouillonu. Dále turnaj, Samson a Dalila, Zahrada lásky, hrad., Poche 1982#, s. 453., Homolka 1978#, s. 278., and Jedna z prvních monumentálních maleb inspirovaných antickou historií a mytologií v umění českých zemí. Jedno z prvních zobrazení žánrových výjevů, hradu a krajiny.
Figurální výzdoba zdí zelené světnice. V jedné z lunet je zobrazen lov na jelena, v pozadí hrad Blatná. Chlap s cepem, muž s pohárem, mladík s kuší, divá žena s loutnou, muž s kyjem, diví mužové, hudebník., Chadraba 1984#, 568-569., Poche 1982#, s. 453., and První malba české krajiny, možná i první politické karikatury v nástěnném malířství českých zemí. Postavy jsou interpretovány jako masopustní maškary. Vzhledem k tomu, že výzdobu nechal zhotovit příslušník umírněného křídla katolického panstva Lev z Rožmitálu, je možné uvažovat i o karikatuře husitů. Mohl jej představovat muž v selském oblečení a se zuřivým výrazem v tváři, který zdvihá výhrůžně cep. Na humorný charakter výjevu ukazuje jeho umístění - postava v životní velikosti je namalovaná na zdi dveřního výklenku tak, že se objevila teprve tehdy, když za sebou příchozí zavřel dveře. V Blatné najdeme i protějšek selského buřiče, představuje jej jednak muž s pohárem umístěný na zdi dveřního výklenku tak, že příchozího vítá, jednak vedle něj stojící muž v módním oblečení, který míří puškou na čápa. Další archaický bojovník, tentokrát s velkým palcátem, je zobrazen na zdi místnosti. Nad těmito postavami umístěnými v nejnižším výzdobném pásu jsou zobrazena katolická témata - výjevy ze života P. Marie, Krista a světců.
Analogie s Ludvíkovým křídlem: portály, velká renesanční okna s vystupujícími parapety a nadstavenými římsami, seřazená podle horizontální i vertikální osy. Na rozdíl od Pražského hradu ale patra neoddělena horizontálně římsami, ale na venkovní fasádě naopak zdůrazněny vertikály trojúhelníkovými arkýři, které navíc nejsou osově symetrické. Architektura vykazuje vliv pozdně gotické architektonické tradice (Albrechtsburg v Míšni)., Menclová 1972#, 419-420., Poche 1977#, s. 83., and Doklad odklonu od antikizující architektury a částečného návratu k pozdně gotickým formám ve třetím desetiletí 16. století.
Na soklu v bazénu před pavilonem Josefa Gočára socha nahé ženy s drapérií spuštěnou za zády, Venuše., Poche 1977#, s. 91., and Sochař se inspiroval motivem antické Venuše vstupující do lázně.