Starý palác, zelená světnice: devět hrdinů židovské antické a křesťanské minulosti. Juda Makabejský, David a Josue, Alexandr, Hektor a Julius Caesar, Artuš, Karel Veliký, Godefroy z Bouillonu. Dále turnaj, Samson a Dalila, Zahrada lásky, hrad., Poche 1982#, s. 453., Homolka 1978#, s. 278., and Jedna z prvních monumentálních maleb inspirovaných antickou historií a mytologií v umění českých zemí. Jedno z prvních zobrazení žánrových výjevů, hradu a krajiny.
Figurální výzdoba zdí zelené světnice. V jedné z lunet je zobrazen lov na jelena, v pozadí hrad Blatná. Chlap s cepem, muž s pohárem, mladík s kuší, divá žena s loutnou, muž s kyjem, diví mužové, hudebník., Chadraba 1984#, 568-569., Poche 1982#, s. 453., and První malba české krajiny, možná i první politické karikatury v nástěnném malířství českých zemí. Postavy jsou interpretovány jako masopustní maškary. Vzhledem k tomu, že výzdobu nechal zhotovit příslušník umírněného křídla katolického panstva Lev z Rožmitálu, je možné uvažovat i o karikatuře husitů. Mohl jej představovat muž v selském oblečení a se zuřivým výrazem v tváři, který zdvihá výhrůžně cep. Na humorný charakter výjevu ukazuje jeho umístění - postava v životní velikosti je namalovaná na zdi dveřního výklenku tak, že se objevila teprve tehdy, když za sebou příchozí zavřel dveře. V Blatné najdeme i protějšek selského buřiče, představuje jej jednak muž s pohárem umístěný na zdi dveřního výklenku tak, že příchozího vítá, jednak vedle něj stojící muž v módním oblečení, který míří puškou na čápa. Další archaický bojovník, tentokrát s velkým palcátem, je zobrazen na zdi místnosti. Nad těmito postavami umístěnými v nejnižším výzdobném pásu jsou zobrazena katolická témata - výjevy ze života P. Marie, Krista a světců.
Analogie s Ludvíkovým křídlem: portály, velká renesanční okna s vystupujícími parapety a nadstavenými římsami, seřazená podle horizontální i vertikální osy. Na rozdíl od Pražského hradu ale patra neoddělena horizontálně římsami, ale na venkovní fasádě naopak zdůrazněny vertikály trojúhelníkovými arkýři, které navíc nejsou osově symetrické. Architektura vykazuje vliv pozdně gotické architektonické tradice (Albrechtsburg v Míšni)., Menclová 1972#, 419-420., Poche 1977#, s. 83., and Doklad odklonu od antikizující architektury a částečného návratu k pozdně gotickým formám ve třetím desetiletí 16. století.