Bronzový odlitek (12, 5 cm): Mars (zbroj) stojí na levé noze, pravá spočívá na helmě. Levou rukou drží nahého Amora, kterého pravou rukou trestá., Chlíbec 2006#, 186-187, č. 86, obr. s. 187., and Varianta na často zobrazované téma Venuše trestající Amora.
Olejomalba na dřevě (49 x 64 cm). Figurální scéna v krajině s listnatými stromy, vodním tokem a dřevěným mostem. V popředí dole Meleagros, u jeho nohou tělo kance, kančí hlavu drží v ruce, na zemi sedí Atalanta, která k hlavě vztahuje ruce. V dálce na mostku venkované., Vacková 1989#, 303; Slavíček 1993#, 342-343., and Zalesněná krajina s Meleagrem předávajícím Atalantě hlavu Kalydonského kance je patrně protějškem (pokračováním) dalšího autorova obrazu - výjevu lovu na Kalydonského kance. Jedná se o tradiční kompoziční schéma známé z grafických ilustrací Ovidiových Metamorfóz (v tomto případě je přímou inspirací A. Tempesta). Obdobná kompozice se pak opakuje i u dalších soudobých autorů.
Dvě malby na dřevě (každá deska 22,5 x 71,5-2 cm). Levá deska: lov na kalydónského kance - nalevo Meleagros útočí na kance oštěpem, jeho druzi jsou zobrazeni s oštěpem a kyjem, Ankaios se napřahá k ráně sekyrou, napravo Atalanta střílí z luku, za ní ženy s oštěpy a lukem. Pravá deska: nalevo tři ženy sedí na trůně s vřeteny (Parky), před nimi muž a žena s dítětem, vedle žena u oltáře, na nějž dává dřevo ?, za oltářem socha na kouli. Napravo skupina tří mužů mužů s oštěpy, uprostřed Meleagros a Atalanta, napravo tři ženy s oštěpy a lukem a toulcem. V dálce mořský záliv a město., Pujmanová 1997#, 116., and Původně výzdoba svatební truhlice (cassone), zakoupeno do galerie v roce 1894. Zatímco levá deska se těsně drží líčení v Ovidiových Proměnách (8, 380-393: Atalanta střílí z luku, muži oštěpy, Ankaios sekyrou), pravá s tímto textem souvisí jen volně. Sudičky nalevo patrně odkazují na věštbu o nedohořeném poleni, které Meleagrova matka nechala dohořet, když se dozvěděla o tom, že její syn zabil v její bratry, kteří upřeli Atalantě loveckou trofej. Skupina napravo vypadá spíše jako příprava na lov.
Kresba (288 x 185 mm). Studie - postava stojící dívky v antikizující drapérii, v levé ruce drží housle, levá noha spočívá na globu., Zlatohlávek 1997#, 304-305, č. LIX., and Ve sbírce NG od roku 1949, původně sbírka Vincence Kramáře. Autor experimentoval s návrhy na různé alegorické postavy (např. noha spočívající na globu, původně byla patrně zamýšlena alegorie Astronomie). Z nápisů zůstal nepřešktnutý pouze nápis "Melos" (Píseň). To může následně souviset s verzí, která kresbu určuje jako alegorii hudby. Podobně zobrazil múzu s houslemi na fresce ve vile Barbaro v Maser. Výzdoba zde vznikla ve spolupráci se zadavateli (vilu dal postavit humanista Daniele Barbaro a jeho bratr Marcantonio) a kresba byla zřejmě jednou přípravných studií pro alegorii Hudby.
Bronzový odlitek (v. 8 cm), stojící akt, Merkur, kolem těla rozevlátá stuha, na hlavě okřídlený klobouk, v levé ruce caduceus?., Chlíbec 2006#, 156-157, č. 68, obr. s. 157., and Figurka běžné produkce, původně asi držadlo zvonku.
Kresba (308x 193 mm). Na jednom listu papíru dvě studie. Na zadní straně papíru studie Merkura - akt stojícího muže, v pravici caduceus., Zlatohlávek, Bora 1995#, 124-125, č. k. 41., and Podobná studie Merkura - natočení hlavy, caduceus v pravici, se na trhu starožitností objevila v aukci roku 2002.
Kresba (12, 8 x 17, 8 cm): Minerva (přilba, kopí, štít, plášť, antické brnění, pod ním dlouhý chitón), na přilbě sedí sova. Napravo od Minervy sedí Múzy: Úraníá (Múza hvězdářství) se sférickým astrolábem, Rétorika s caduceem, Hudba s loutnou, napravo ženská postava se stuhou (?). Před Minervou je do země vsazená kamenná deska, na kterou oblečený putto vytesává kladivem a dlátem nápis "inscius non honorabitur." Výjev je zasazen do krajiny (stromy vlevo)., Fučíková 1997#, V/537, and Nápis na kameni je citát z Vulgaty, "nevědomý nebude ctěn" (Sirach 10, 28).
Bronzový odlitek (v. 26 cm). Minerva v plné zbroji (brnění, štít, meč, kopí, helma), stojí na pravé noze, levá odlehčená., Chlíbec 2006#, 168-169, č. 74, obr. s. 169., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Existuje množství replik a variant této sošky.