Alabastr (34, 7 cm). Dva nazí zápasící muži., Vlnas 2005, 135-136., and Drobná plastika je jednou z dvanácti sošek, které vlastnil hrabě Vrtba původně na svém sídle v Praze, pak v Křimicích. Podobné zpracování námětu od téhož autora, patrně míněno jako protějšek této sošky, dnes na zámku Kozel.
Olej na plátně (74, 5 x 101 cm): Vestálka Tuccie přináší na důkaz svého panenství vodu v sítu. Výjev je situován do otevřené haly, v níž shodiště vede k soše Diany (nahá, měsíční srpek na čele, luk, toulec) na kruhovém podstavci s antikizující dekorací (hlavy Faunů a festony)., Vlnas 2001#, 157 č. I/4.30., Stolárová, Vlnas 2010#, III.10, and Obraz získal Humprecht Jan Černín za svého působení v Benátkách v letech 1660-1663. O tématu srov. Exemplum: Tuccia. Škréta se při koncipování svého obrazu nedržel ani antických pramenů, ani reálií. Výjev je zasazen architektonického rámce evokujícího obecně Řím, jedinými antikvářskými detaily je kruhová báze sochy a socha Diany, která tu nahradila Vestu. O tématu srov. Exemplum: Tuccia.
Olejomalba na měděném plechu (24, 9 x 34, 5 cm). Zlatý věk ? Figurální scéna v krajině, vpravo skála porostlá vegetací, vlevo listnaté strom, v průhledu hory. V popředí nahý muž a nahá žena s vlající drapérií na bocích (tancují ?), za nimi skupina sedících postav. Vpravo dvě ženy s dítětem., Seifertová 2001#, 67, č. k. 38., and Zakoupeno v Mnichově v roce 1967.
Malba na pergamenu: nalevo od znaku stojí Hermes (caduceus, okřídlená přilba a boty) napravo Fama (odhalená ňadra, dvě trubky), nad znakem Athéna (přilba, brnění, kopí a štít). Nahoře feston, na němž sedí putto s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí., Fučíková 1997#, V/189., and Miniautura je součástí Majestátu Rudolfa II. z roku 1595, jímž byla staroměstskému a malostranskému cechu v Praze potvrzena stará privilegia a malířství bylo povýšeno na umění (místo na znak bylo při vydání listiny ponecháno volné). Návrh znaku pochází od Bartholomea Sprangera.
Mědiryt (272 x 400 mm). Pohled na krajinu s průhledem na řeku s loděmi, ostrůvek s ruinou antického chrámu, město a pohoří. V popředí pololežící mužská postava (kyj, na hlavě věnec, na zemi toulec se šípy, luk a lví kůže). Levá noha překřížena a pravá ruka spočívá na levém koleni, hlava pootočena k levému rameni, levá ruka opřená o terén drží kyj., Zlatohlávek 1997#, 174, č. 97., and Herkules odpočívá po vykonaných činech. Stejná figura ležícího Herkula je zobrazena na štukovém reliéfu pod valenou klenbou v lunetě na východní straně sálu v Camera degli Stucchi v Palazzo del Te v Mantově. V západní lunetě je zde proti Herkulovi zobrazen Mars. Na výzdobě místnosti se spolu podíleli Primaticcio a Giovan Battista Mantovano.
Olejová lampa ve tvaru hlav Fauna, z hlavy vyrůstá vinný list, mezi růžky je malá hlavička (záklopka nádoby)., Chlíbec 2006#, 50-51, č. 10., and Bronzový odlitek pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), ve sbírkách NG je od roku 1945. Renesanční olejové lampy navazovaly na antické předlohy.
Mědiryt (328 x 552 mm). Postava ležícího nahého muže u vodního toku (plnovous, věnec na hlavě, v levé ruce původně veslo). Opírá se o pravé předloktí, v ruce drží roh hojnosti, vedle něho leží kapitolská vlčice a dvě malé děti - Romulus a Remus. Výjev je rámován drobnými postavami lidí, zvířat a obrazy lodí., Zlatohlávek 1997#, 254, č. 116., and Ve sbírkách NG od roku 1885, původem ze sbírky Vojtěcha Lanny. Jeden list z konvolutu římských pamětihodnosti, které vydal Antonio Lafreri (Speculum Romanae Magnificentiae, 1550). Figury v rámu symbolizují užitek, který vodní tok poskytuje obyvatelům města. Socha, která je personifikací řeky Tibery (2. století), byla nalezena roku 1512 v Římě na Martově poli. Původně zdobila (s protějškem muže jako personifikace řeky Nil) chrám Isis a Serapis. Původně byla ve Vatikánu (Belvedere, Cortile delle Statue), od roku 1797 ve Francii (Louvre Ma 593).
Mědiryt (38x 27, 5 cm). Bohyně Thetis, sedí na trůně obklopená vodními božstvy a tvory, předává císaři Leopoldu I. perlovou mušli., Zelenková 2009#, 74-75., and Frontispis disertace (podle předlohy Karla Škréty) s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...je věnována císaři Leopoldu I., oslavuje jeho sňatek s infantkou Markétou španělskou (1666). Perlová mušle symbolizuje jeho choť Markétu španělskou (Margarita-perla).