Mědiryt (38x 27, 5 cm). Krajina s rozbitou antikizující sochou panovníka Nabukadnesara, který symbolizuje osmanskou říši (štít s pulměsícem, turecký meč). V pozadí je ve skále vytesána personifikace habsburské říše v podobě okřídlené ženské postavy s regáliemi (koruna, žezlo, říšské jablko)., Zelenková 2009#, 74-77., and Ilustrace (č. 4) z Disertace s názvem Conclusiones Philosophicae, seu Philosophia Margaritis Exornata...je personifikací vítězství habsburské říše a porážky osmanské říše. Rytina vznikla podle předlohy Karla Šktéty.
Madona s děckem a hlava proroka na listu vpravo dole., Bažant 2003#, 118., and Antifonář sedlecký, je nejvýznamnější památkou české knižní malby před polovinou 13. století. Výzdoba je dílem několika rukou. Je tu zobrazena byzantinizující Madona s děckem a hlava proroka na témže listu vpravo dole. Tato malba se otevřeně hlásí k antickému patetickému stylu. Vyspělá technika modelující tváře štětcovými tahy kladenými vedle sebe a zvýrazňující objem pomocí lesků ukazuje na přímý řecký vliv zprostředkovaný Benátkami, kam ukazuje i italský způsob notového zápisu, ale styl malby má analogie i v Sasku a Porýní. Na inspiraci nějakou byzantskou ikonou, či na ikonou inspirovanou knižní malbou, ukazuje začlenění poprsí proroků v rozích rámu, zde je, mimochodem řečeno, třeba hledat kořeny "rámových obrázků" v českých deskových obrazech 14. a 15. století, které se mimo byzantskou oblast nikde jinde nevyskytují. Byzantské ikony s obrazovými medailony v rámu byly po roce 1204 zjevně převáženy z Konstantinopole do Benátek, kde se dodnes dochovala ikona sv. Michaela v pokladu chrámu sv. Marka.
Dole jsou oba defendenti s personifikacemi Filosofie a Historie, za nimi personifikace sedmera svobodných umění. Historie ukazuje na oblak, pod nímž Fama se dvěma trubkami. Uprostřed oblaku císař Leopold II. jako Apollón-Foibos (antikizující zbroj, vavřínový věnec na hlavě, okolo hlavy záře) na voze taženém čtyřspřežím koní. Zatímco vůz Leopolda-Apollóna stojí, okolo obíhají personifikace planet, panovníci na vozech. Nalevo Rudolf II. (Měsíc), Victoria s palmovou ratolestí mu drží nad hlavou věnec, jede na voze taženém lvem. Napravo Ladislav Pohrobek (Merkur) na voze taženém párem holubic. Uprostřed nalevo Zikmund (Venuše) na voze taženém labutěmi, napravo Ferdinand I. (Mars) na voze taženém párem lvů. Nahoře nalevo Karel IV. (Jupiter) na voze taženém orly a napravo Václav I. (Saturn) na voze taženém draky. Okolo panovníků osmicépé šternberské hvězdy se slavnými příslušníky rodu., Vlnas 2001#, 128 č. I/3.36B., and Císař jako nehybné slunce a knížata obíhající okolo něj jako planety bylo oblíbené téma oslavy císaře..
Obraz kutnohorského dolování s prací na povrchu i uvnitř šachet, nahoře portréty představitelů Kutné Hory identifikovaných nápisovými páskami., Homolka 1985#, 401-406., and První zobrazení důlních prací pod povrchem v evropském umění.
Rytina (69, 7 x 90, 5 cm, slepeno ze dvou desek). Figurální kompozice na břehu moře. V popředí Leopold I. ve zbroji olivovou ratosletí v rukách (jako Aeneas), po jeho pravici arcivévoda Josef s kotvou (jako Ascanius), za Leopoldem stojí trojice ctností - Zbožnost, Spravedlnost a Síla. V pozadí loď, soptící Etna a výjev pádu Tróje, Harpie, Kyklópové. Na nebesích Aiolus, Juno, Merkur, Jupiter, Venuše a putti., Zelenková 2009#, 114-115., and Univerzitní teze Leopolda Zikmunda z Franckenbergu je věnována císaři Leopoldu I. Císaře přirovnává k hrdinovi Aeneovi a arcivévodu Josefa k Ascaniovi. Autor předlohy se částečně inspiroval výjevy od Pietra da Cortona v Galleria Pamphilj v Římě.
ICONOLOGIA/ DI CESARE RIPA PERUGINO/ Cav.re De S.ti Mauritio, et Lazzaro,/ Nella quale si descrivono diverse Imagini,/ di Virt?, Vizi, Affetti, Passioni humane, Arti, Discipline, Humori, Elementi,/ Corpi Celesti, Provincie d'Italia, Fiumi,/ Tutte le parti del Mondo, ed altre infinite materie./ OPERA/ UTILE AD ORATORI, PREDICATORI, POETI, PITTORI, SCULTORI,/ Disegnatori, e ad ogni studioso, per inventar Concetti, Emblemi, ed Imprese,/ per divisare qualsivoglia apparato nuttiale, funerale, trionfale./ Per rappresentare poemi drammatici, e per figurare co' suoi propri simboli/ ci? che pu? cadere in pensiero humano./ AMPLIATA ULTIMAMENTE DALLO STESSO AUTORE DI/ CC imagini, e arricchita di molti discorsi pieni di varia erudizione;/ e con nuovi intagli, e con Indici copiosi nel fine./ DEDICATA ALL'ILLUSTRISSIMO SIGNOR/ FILIPPO SALVIATI./ IN SIENA, Appresso gli Heredi di Matteo Florimi, 1613./, Slavíček 1993#, 306., and Knihovna Salvatori Pellegrino, později nostická knihovna. Kniha emblémů vyšla poprvé roku 1593, roku 1603 v Římě se 151 dřevorytovými ilustracemi.
Mědiryt. Personifikace Říma: uprostřed sokl, na něm postava sedící ženy s tiárou na hlavě, v pravé ruce pozdvihuje model kostela, v le ruce drží císařské jablko. Po jejích obou stranách sokly se sochami sv. Petra a Pavla, v pozadí architektura paláce s nápisem. V popředí adorující postavy., Slavíček 1993#, 73-74., and Jedná se frontispici ke třetímu vydání průvodce po Římě: Fioravante Martinelli: Roma Ricercata nel suo sito, e nella scuola di tutti gli Antiquarij : E descritta con breue, e facil modo per istruttione del curioso, e deuoto forastiero nel visitare li pi? celebri luoghi antichi e moderni della Citt?, Roma 1658; první vydání vyšlo roku 1644. V textu je zakomponováno dalších pět mědirytů římských památek. Průvodce byl velmi populární, obsahoval návod na prohlídku nejdůležitějších památek v průběhu desetidenního pobytu návštěvníka, měl kapesní formát. V Lobkovické knihovně je tento průvodce doložen ještě v dalších vydáních (1650, 1664, 1671).
Mědiryt. Personifikace Říma - postava stojící ženy, v levé ruce drží kopí a šňůry erbu, pravá pozdvižená, nad ukazováčkem ruky se vznáší postava okřídleného génia s věncem. V pozadí po pravici ženy vlciče, která krmí Romula a Rema. Na zemí trofeje, dole nápis., Slavíček 1993#, 75-76., and Encyklopedie římských reálií plným názvem: Roma sacra, antica, e moderna: figurata e diuisa in tre parti, nella prima delle quali si contengono tutte le chiese, reliquie, stationi, indulgenze, ospedali, monasteri, compagnie, collegij seminari, pitture, e scolture, con la vita de' fondatori, e nomi degl' artefici : nella seconda si contiene la genealogia di Romolo, la serie de i r?, consoli e imperatori, teatri, anfiteatri, naumachie, cerchij, fori, curie, palazzi, & altre antichit? : nella terza si contiene la descrittione dello stato presente secondo l'ordine di quattordici rioni, con le loro strade, piazze, fontane ... medaglie di tutti i pontefici delineate dal famoso Tempesta, e nomi dell' imperatori, r?, e duchi : cauate da Tito Liuio ... & altri graui autori : con tauola copiosa, & aggionta di tutte le cose notabili, Roma 1687. Ve třech částech podrobně popisuje město a jeho pamětihodnosti. Pro recepci antiky v Čechám má význam druhá část, kde jsou popsány dějiny antického Říma a jeho památky.
Mědirytina (33?8 x 21 cm): nalevo Aineiás (antická zbroj, meč) v pravici Palladium (Minerva se štítem a kopím) s nápisem na podstavci: AENEAS ANCHISA FILIUS, napravo císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj), maršálskou hůl levici, nápis na podstavci: AUGUSTUS DIVI FILIUS. Nad titulem medailon s Vergiliem (vavřínový věnec). Nahoře nalevo sedí žena (vavřínový věnec, dlouhé šaty), v rukou olivovou větvičku a knihu, lze ji vykládat jako Minervu (Verg. georg. 1, 18-19: Minervo, dárkyně oliv/Oleaque Minerva inventrix). Nahoře napravo sedí žena (dlouhé šaty, dvě trubky a palmová ratolest), patrně Fama., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., Fusenig 2010#, č. 93., and Titulní list a mapa podle návrhu Hanse von Aachen v sebraných spisech Vergilia (Vergilius 1599), Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické a Aeneis. Kniha vyšla v Augšpurku u Johanna Pretoria (tiskař Domenicus Custos). Custos Aachenův návrh doplnil o portrét básníka v medailonu nahoře a mapu Augšpurku dole. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia. Mapa viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, mapa. Editorem díla byl Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus z Mostu (odtud přízvisko). Jeho edice Vergilia je považována za vyvrcholení renesančního vergiliovského bádání, je opatřeno bohatým poznámkovým materiálem a prozaickým převyprávěním Aeneidy. Pontanus napsal také ve své době nejobšírnější dílo o poetice (Pontanus 1600), o němž se předpokládá, že ovlivnilo Aachenovy názory na umění. Na vazbu mezi Aachenem a Pontanem ukazuje skutečnost, že Pontanovo dílo bylo jedinou knihou, na níž Aachen spolupracoval. Aachenova kresba k titulnímu listu se dochovala (srov. Göttingen, Vergilius, návrh frontispice).
Mapa Středozemního moře s nápisem AENEAE NAVIGATIO (mezi stranami 612-613). Vlevo dole zkrácený citát z Aeneidy (1, 378-385), na mapě rozmístěny u jednotlivých lokalit příslušné citáty. Vpravo nahoře tabulka nadepsaná ORIGINIS ROM. MONUMENTA EX NUMMIS. V horní řadě (zprava): AE Sest. Traianus, c. 104, rev. ležící Dacia, zprava k ní přistupuje a zdvihá ji Tiber s rákosem v ruce, narážka na dácké tažení; As Antoninus Pius, 147, rev. bílá prasnice (sus alba) pod stromem (znamení, podle kterého měl Aineiás najít místo pro založení Alby Longy, Verg. 3, 389-393); AE As Antoninus Pius, 140/144 rev. Mars slétá dolů, kde leží Rhea Silvia (Liv. 1, 4). Uprostřed: AE Sextans, 217-215 př. Kr., av. Lupa Romana s Romulem a Remem, rev. orel s nápisem Roma (aquila Romana). Nalevo dole, pod sebou: AR Den. Sextus Pompeius 137 př. Kr., av. Roma, rev. Ruminský fík (Ficus Ruminalis), pod ním Lupa Romana s dvojčaty, nalevo pastevec Faustulus (Verg. Aen. 03, 389-393). Napravo dole, pod sebou: AR Den. Iulius Caesar, 47-46 př. Kr., av. hlava Venuše, rev, Aineiás s Palladiem a Anchísem (Verg. Aen. 02, 707-720). Dole, vedle sebe: AR Den., 115-114 př. Kr., av. Roma (hlava), rev. Roma s oštěpem mezi dvěma ptáky, před ní Lupa Romana s dvojčaty., Kotalík 1982#, no. 76., Suerbaum 2008#, VP 1599., and Titulní list (viz: Praha, NK, Aachen, Vergilius, frontispice) a mapa podle návrhu Hanse von Aachen ve výboru z Vergiliova díla (Vergilius 1599), který pořídil Jezuita Jacobus Spannmüller zv. Pontanus (pocházel z Mostu, odtud přízvisko) a vydal v Augsburku u Johanna Pretoria roku 1599 (tiskař Domenicus Custos). Kresba k titulnímu listu: Göttingen, Kunstsammlung der Georg-August-Universität inv. 10/22. Titulní list je nejstarší příklad "oltářového typu", který byl v 17. století velmi oblíbený ve vydáních Vergilia.