Na atice zahradního průčelí alegorické sochy: patrně Samson (drží oslí čelist) a Dalila., Vlček 2001#, 456-457., Křížová, K., Příprava památkové interiérové instalace na zámku Stekník. ZPP 66, 2006, č. 3, s. 232-235., and Sochy patrně zobrazují postavy ze Starého zákona (Kniha soudců), Samson zabíjející Filištíny čerstvou oslí čelistí.
Sala terrena, na stěnách chiaroscurové malby, figury v nikách: Venuše s Amorem, Mars., Vlček 2001#, 456-457., and Npú http://steknik.zamek.txt.cz/rubriky/17676/historie-zamku-steknik/: Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767 – 1769 a podílela se na ní nejspíše malířská dílna pražského Klementina."
Volutová konzola (pietra serena, v. 70 cm), s Amorem jedoucím na delfínu, pravou rukou drží lodní plachtu., Chlíbec 2006#, 218-219, č. 104, obr. s. 219., and Konzola pochází z Lichtenštejnských sbírek, původně byla patrně součástí ostění krbu. (srov. fragment v Museo Stefano Bardini, Florecie). Takto byly v renesanci zobrazovány také nymfy jedoucí na delfínovi.
Olej na dřevě (68 x 127 cm): Orfeus hraje na lira di braccio, sedí pod stromem v krajině zaplněné zvířaty., Pujmanová 1997#, 54., and Obraz pochází z knížecí lichtenštejnské sbírky na zámku v Lednici, kde je doložen 1893. O tématu srov. Exemplum: Orfeus.
Olej na desce (97 x 52 cm): vestálka Tuccia (rouška přes hlavy) stojí se sítem plným vody v ruce v krajině, napravo v dálce břeh Tiberu, u něhož Tuccie zázračně nabírá vodu na znamení své čistoty., Pujmanová 1997#, č. k. 54., and Obraz byl až do 19. století v Sieně, kde tvořil součást výzdoby pracovny nějakého místního aristokrata společně s dalšími dvěma obrazy, které zobrazují Kleopatru (Florencie, De Grassi) a Vestálku s ohněm (Chambéry). Do knížecí lichtenštenské sbírky se obraz dostal roku 1894. O tématu srov. Exemplum: Tuccia.
Terakotové bozzetto (28,8 cm): polonahá Aurora (hvězda na čele) hledí vzhůru, v levé ruce pochodeň, v pravé draperii a kytici růží. U nohou kohout., Kudělka 1996#, 357 č. 111, 112., and Kamenná socha, která byla podle bozzetta vytvořena, je na původním místě, v parku slavkovského zámku. Aurora s pochodní v ruce rozhazující růže byla společně s kohoutem zobrazována už od renesance.
Uprostřed je zobrazen sv. Řehoř a doprovodné nápisy propagují pastorační činnost v duchu tohoto světce. Výroky sv. Řehoře zapisuje Petrus Diakonus, který rovněž jako první uviděl holubici Ducha svatého u světcova ucha. Nalevo je opat doprovázený mnichy. Napravo je zobrazen kníže, se dvěma muži svého doprovodu, pod ním je zobrazen biskup Jindřich Zdík (1126-1150), který předstupuje před papeže v mešním rouchu se všemi odznaky, včetně pontifikálních rukavic a mešního manipulu přehozeného přes ruku, v ruce má svitek s počátkem mše za sv. Řehoře ("O Gregorii dulcissimum sancti Spiritus organum"), odpověď ("O pastor apostolice Gregori beatissime...") drží písař a malíř dole. Za Zdíkem stojí mnich, který nese jeho biskupskou berlu - biskup má podobně jako kníže svůj doprovod. Dole vlevo je zobrazen šlechtic. Trůn Řehoře nesou Marc a Modlata, Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř a jeho pomocník, oba jsou oblečeni jako laici., Bažant 2003#, 100., and V umění českých zemí se za Vladislava II. poprvé objevují malířské žánry typické pro antickou epochu - alegorie, "historické" náměty a "portrét". V tzv. Horologiu olomouckém které bylo zhotoveno pro Jindřicha Zdíka, je na dedikačním listě "historické" zobrazení - otevření olomoucké kapituly v roce 1141 nebo znovuzaložení strahovského kláštera roku 1142. Malíř Hildebert do ilustrace začlenil své pomocníky i svůj autoportrét. Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř Hildebert a jeho pomocník Everwinus.
Bronzová soška (114 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka a boty, odlomený caduceus)., Prag um 1600#, I, č. 75., and Postoj sochy je variací na téma Apollóna Belvedérského.
Kresba (21, 4 x 16, 3 cm): nahá Danaé polosedí na posteli v ložnici, od stropu se sype do jejího klína déšť mincí. Napravo stojí okřídlený genius chytá mince do ruky, na zemi sedí putto a sbírá mince, v pozadí další putto, který lapá mince do nastavené misky., Fučíková 1997#, II/279, and Přípravná kresba pro reliéf ze slonoviny. Genius a putti sbírající peníze padající z nebe ukazuje, že se nejednalo o zobrazení mýtu o Danaé, ale o alegorii všemocnosti peněz. V této funkci byl mýtus o Danaé běžně používán (srov. Karr 1978), mimo jiné i na Tizianově obraze, který císař Rudolf II. získal do svých pražských sbírek v roce 1600 a který tedy mohl být podnětem ke vzniku Pfaffova reliéfu. K emblému publikovaném Typotiem v roce 1601 na tab. 17, 10 (Typotius 1601-1603, 1, fol. 19r) je připojeno motto "Omnia subiecta auro." Na emblému je rovněž putto sbírající peníze, což je motiv, který s antickým mýtem nijak nesouvisí.