Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Figurální scéna v krajině, vpravo v popředí Apollón, sklání se nad mrtvým přítelem, který leží na zemi pod stromem, vlevo v průhledu do hornaté krajiny scéna hodu diskem. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století. Zachycuje okamžik příběhu, kdy Apollón bezděčně zabil diskem svého miláčka, protože žárlivý Zefyr nasměroval disk hozený Apollónem na Hyacintha. Scéna hodu diskem je oproti předloze redukována pouze na dvě ústřední postavy.
Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Figurální scéna v krajině. Na zemi leží mrtvý jelen, nad ním mladík, který jelena nechtíc zabil oštěpem, se proměňuje ve cypřiš. V oblacích Apollón. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století.
Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Scéna v krajině, vlevo mladík sklánějící se nad studánku - Narcis, ve vodě se zrcadlí jeho tvář, na zemi oštěp, luk se šípy. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století.
Ve vstupním průchodu dva protilehlé freskové figurální výjevy na čelní stěně směrem do sálu. Vlevo stojící postava, nahá žena, kolem beder drapérie, na hlavě klobouk, v pravici drží hlavu Holoferna, v levé ruce meč (Judita). Vpravo scéna v krajině, v popředí na zemi laň se zlatým parožím, za ně ji drží vousatý muž s vlajícím pláštěm na nahém těle - Herkules a Kerynejská laň., Hosák 1981, s. 225-231., and Třetí z Herkulových hrdinských skutků - chycení Kerynejské laně.
Figurální výjev. V hlavním pásu na severní stěně je zobrazen Orfeus (nahý, plnovous) hrající zvířatům na violu da gamba. Podle mýtu Orfeova hra přilákala nejen nejen lidi, ale i zvířata, stromy a skály. Tento aspekt je zdůrazněn okázalou nesourodostí zobrazené flory a fauny. Vedle mýtických (jednorožec) a divokých zvířat jsou zobrazena i zvířata domácí (pes, koza). Vedle exotických zvířat jako je lev je zobrazena místní fauna (veverka, kamzíci atd.), obdobný charakter má i les, v němž jsou duby, ale i palma. Do výjevu se zakrojuje tympanon dveří, v němž je madailón s portrétem Zachariáše z Hradce, který nesou dva putti. Význam portálu je zdůrazněn tím, že jej rámují iluzivní pilastry. Výjev je součástí ikonografického programu, jehož další části tvoří pás loveckých výjevů na soklu, protějšek k výjevu s Orfeem tvoří výjev se stětím Jana Křtitele a Herodovou hostinou na jižní stěně, na západě a východě jsou personifikace neřestí., Chamonikola 1999#, č. 115., and První reprezentační interiér s antickou tématikou v českých zemích. Orfeus je zobrazen jako kulturní héroj, který svým zpěvem proměnil pustou pláň v "locus amoenus", místo zastíněné stromy, bohaté na vodu a zvěř, což demostrují lovecké výjevy na soklu. Orfeus je s největší pravděpodobností kryptoportétem Zachariáše z Hradce. Objednavatel je zobrazen v medailónu nade dveřmi, takže se dívá na Orfea. Jako analogii a možnou inspiraci této autostylizace lze uvést Bronzinův obraz Cosima I. jako Orfea hrajícího na violu da gamba, jenž je rovněž zobrazený v heroické nahotě. V souladu s touto interpretací jsou zbývající výjevy v místnosti, zatímco výjev s Orfeem symbolizuje především kultivaci přírody, výjevy s Herodem a personifikace nectností názorně demonstrují nutnost kultivace člověka, což je rovněž úkolem ideálního vladaře.
Zámecká zahrada, ze dvou stran, na jihu a na východě, je při zdech lemována arkádovou kolonádou s přízedními nikami., Richter, V., Telč. Státní zámek a městská památková rezervace, Praha 1953., Kratinová, V., Samek, B., Stehlík, M., Telč: historické město Jižní Moravy, Praha 1992., and Jedna z nejstarších architektonických zahrad v Čechách, vznikla v sedmdesátých letech 16. století na bývalém kolbišti. V přízedních výklencích arkád byly zřejmě původně umístěny busty panovníků.
Na stropě fesková výzdoba, technikou grisaille, royvilinz, groteska. and Literatura: Marie Mžyková, Sgrafitová architektonická výzdoba tzv. klenotnice zámku v Telči in: Zprávy památkové péče, Roč. 56, č.5-6 (1996), s.145-153.; Bakalářská práce - Mgr. Jan Salava, Sgrafitová výzdoba Klenotnice a Hodovní síně ve státním zámku Telč, UK, Theologická Fakulta, Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU) Praha 2008.
Kazetový strop s figurální výzdobou. V kayetách putti a antická božstva. Kybelé na zlatém voze (vůz tažený lvy, hradební koruna, dva klíče), Neptun v mušli (delfín, trojzubec, bič), Jupiter na orlu (koruna, blesk, oheň), Juno (žezlo, páv) jako personifikace čtyř živlů - Země, Voda, Oheň, Vzduch.
Sál je v jižním paláci nad kaplí Všech svatých, kazetový strop s malovanou výzdobou. V obdélných řezbových rámech malované výjevy: deset z Herkulových hrdinských skutků., Mžyková 2005#., and Formální inspirací byly grafické předlohy - rytiny Cornelise Corta podle Franse Florise, dále grafiky Lucase a Jeana Duetecum (podle de Vriese), Harmena Müllera, grafiky z kartografického díla Abrahama Ortelia, Theatrum Orbis Terrarum, 1570.