Mědirytina (108 x 177 mm). V popředí Satyr, v pravé ruce drží hůl, kterou napřahuje do rohů kozla, který proti němu stojí na zadních nohách. Mezi nimi ..........V pozadí dvě budovy., Zlatohlávek 1997#, 60, č. 28., and Pochází ze zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Ze souboru osmi grafických listů podle antických reliéfů.
Monumentální nástropní freska, alegorie, mytologická epocha. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem malý Satyr (pije víno z láhve), Satyr (špičaté uši, hůl, kozlí kůže) a Satyrka (kozlí kůže) s kozlem.
Figurální výjev. V hlavním pásu na severní stěně je zobrazen Orfeus (nahý, plnovous) hrající zvířatům na violu da gamba. Podle mýtu Orfeova hra přilákala nejen nejen lidi, ale i zvířata, stromy a skály. Tento aspekt je zdůrazněn okázalou nesourodostí zobrazené flory a fauny. Vedle mýtických (jednorožec) a divokých zvířat jsou zobrazena i zvířata domácí (pes, koza). Vedle exotických zvířat jako je lev je zobrazena místní fauna (veverka, kamzíci atd.), obdobný charakter má i les, v němž jsou duby, ale i palma. Do výjevu se zakrojuje tympanon dveří, v němž je madailón s portrétem Zachariáše z Hradce, který nesou dva putti. Význam portálu je zdůrazněn tím, že jej rámují iluzivní pilastry. Výjev je součástí ikonografického programu, jehož další části tvoří pás loveckých výjevů na soklu, protějšek k výjevu s Orfeem tvoří výjev se stětím Jana Křtitele a Herodovou hostinou na jižní stěně, na západě a východě jsou personifikace neřestí., Chamonikola 1999#, č. 115., and První reprezentační interiér s antickou tématikou v českých zemích. Orfeus je zobrazen jako kulturní héroj, který svým zpěvem proměnil pustou pláň v "locus amoenus", místo zastíněné stromy, bohaté na vodu a zvěř, což demostrují lovecké výjevy na soklu. Orfeus je s největší pravděpodobností kryptoportétem Zachariáše z Hradce. Objednavatel je zobrazen v medailónu nade dveřmi, takže se dívá na Orfea. Jako analogii a možnou inspiraci této autostylizace lze uvést Bronzinův obraz Cosima I. jako Orfea hrajícího na violu da gamba, jenž je rovněž zobrazený v heroické nahotě. V souladu s touto interpretací jsou zbývající výjevy v místnosti, zatímco výjev s Orfeem symbolizuje především kultivaci přírody, výjevy s Herodem a personifikace nectností názorně demonstrují nutnost kultivace člověka, což je rovněž úkolem ideálního vladaře.