Tvrz s obdélným dvorem z konce 15. století doplněna okolo poloviny 16. století o arkádu na východní straně dvora (toskánské sloupky bez entaze). Přestavba zakončena portálem datovaným 1554. Nad nezdobeným ostěním nástavec se znaky Václava Krajíře a Johany Daunové, jejichž jména jsou připojena v nápisových páskách, uprostřed destička s letopočtem se zavěšenou hlavou andílka. Po stranách jsou iónské pilíře přerušené uprostřed vloženými pilířky se zrcadlem. Nahoře nástavec se dvěma volutami uprostřed medailon s hlavou s portrétními rysy, na sobě má brnění a přilbu (portrét předka?)., Chamonikola 1999#, č. 54., and Fabiánová 2004#.
V zámeckém parku obelisk., Fabiánová 2004#., and Projekt parku pro Odoarda III. Collalto et San Salvatore (1747 – 1833) vytvořil vídeňský divadelní architekt a dekoratér Anton Ordner (1776 – 1862), součástí sochařské výzdoby byl obelisk a další stavby: gloriet (1803–1804) a Dianin chrámek (1806). Stavebník, Odoardo III. Collalto e San Salvatore (1747–1833), dal upravit zámek v duchu romantismu. V antickém umění byl vzdělán - vlastnil sbírku antických soch a kamejí (na zámku San Salvatore, Brtnice, Uherčice, Vídeň palác na náměstí Am Hof).
Stropy a zdi několika místností jsou pokryty bohatou štukaturou převážně s putti a mytologickými motivy. Strop místnosti s alkovnou, jejíž portál nesou dva atlanti, zdobí květinové festony s orly na všech čtyřech stranách a v rozích trofeje a medailony s bustou., Fabiánová 2004#., and Výzdoba dvanácti sálů pochází z doby stavebních úprav v letech 1670-1696, úpravy provedl italský stavební mistr Francesco Martinelli a štukatury pravděpodobně B. Fontana. Strop sálu s alkovnou je téměř shodný s provedením štukového rámce stropu na zámku v Polici.
Nárožní nájemní dům, s nárožním arkýřem v přízemí. Arkýř je nesen mužskými figurami v nadživotní velikosti (maltová směs na železné konstrukci). Dvě nahé mužské postavy, jedna s plnovousem, nese arkýř pouze jednou rukou, druhá bezvousá, nese arkýř oběma rukama, z arkýře splývá drapérie, která se ovíjí kolem těla jedné z figur. and Dům byl postaven stavitelem J. Schaniakem pro MUDr. Nesvedu v roce 1900.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci a lékaři: Démokritos z Abdér, Andromachus, Celsus, Herophilus, Evagoras, Dioskorides, Theophastus, Galenus. and Jilík 2007#, 123-126.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Obličeji k sobě sedí vedle sebe dva staří muži s plnovousem, ten vlevo drží v pravici rostlinu, ten vpravo rozevřenou knihu. Nad nimi nápisy - Celsus et Herophilus., Jilík 2007#, 123-126., and Římský spisovatel Aulus Cornelius Celsus (1. stol. po Kr.), autor spisu Artes, věnovaného všem tehdejším vědám, mezi nimi i lékařství (o něm dochováno osm knih). Řecký lékař Hérofilos z Chalkedónu (335-280 př. Kr.), žijící v Alexandrii, zakladatel vědecké anatomie, autor třídílného díla Anatomika, v němž popisoval vnitřní orgány lidského těla, funkci senzorických nervů a mozku. Jeho dílo se nedochovalo.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavné antické osobnosti. Dvě sedící mužské postavy: vlevo starý muž s plnovousem, na hlavě turban, v pravici drží lékárnickou dózu, nad ním nápis DAEMOCRITES. Muž se tváří obrací k mladíkovi, který obě rukama drží lékárnickou dózu, nad ním nápis ANDROMACHUS., Jilík 2007#, 123-126., and Démokritos z Abdér (460-370 př. Kr.) byl všestranný řecký filosof a vědec, kromě jiného se věnoval i medicíně, v níž se proslavil objevem mikroorganismů. Andromachus ml., Neronův lékař (někdy v letech 54-68), je považován za autora třídílného díla o Farmacii, které ve svých spisech citoval Galén (Galen, De Compos. Medicam. sec. Gen. 2.1. vol. xiii. p. 463). Dílo se však nedochovalo. Snahou objednavatele bylo zobrazením těchto antických osobností ukázat vlastní hlubokou znalost historie medicíny.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Sedící muž s plnovousem, v levé ruce drží rozevřenou knihu, v pravici květinu, nad ním nápis Dioskorides., Jilík 2007#, 123-126., and Řecký lékař, farmakolog a botanik Pedanius Dioscorides (40-90 po Kr.), autor mnoha spisů, zejména De Materia Medica.