Search

Start Over Original context has metadata only false Harvested from Pamatky

3491. Weimar, Torso Belvedere

Creator:
Heintz st., Josef
Description:
Kresba: rekonstrukce torsa Belvedere., Prag um 1600#, I, s. 306 obr. 4., and Podle nápisu se jedná o kopii Michelangelovy rekonstrukce slavného antického fragmentu známého jako Torso Belvedere, který Michelangelo obdivoval. Na kresbě z poloviny 16. století (Skicák z Cambridge fol. 22, Cambridge, Trinity College) je anglický nápis "Tento kus Michelangelo obdivuje pro jeho provedení nad všechny antiky."
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

3492. Wetzdorf, zámecký park, Ilioneus

Publisher:
Pargfrieder, Joseph Gottfried
Subject:
Ilioneus
Description:
Litinová socha nahého klečícího mladíka, který se rukama brání proti šípům. Socha je ve dvou provedeních umístěna na sokly po stranách přístupové cesty do zámeckého parku., Čeladín, J., Socha Ílionea učarovala Salmovi, Blanenský deník RT (18.8.2011).Blanenský deník RT, 18.8.2011.Čeladín, J., Po stopách blanenské litiny, Socha Ílionea učarovala SalmoviBlanenský deník RT, 18.8.2011.Čeladín, J., Po stopách blanenské litiny, Socha Ílionea učarovala SalmoviBlanenský deník RT, 18.8.2011.Čeladín, J., Po stopách blanenské litiny, Socha Ílionea učarovala SalmoviBlanenský deník RT, 18.8.2011., and Litinový odlitek vznikl podle antického torza považovaného za sochu syna Niobé, Ilionea. Torzo antické sochy (kol. 320 př. n. l., poprvé zmíněno ve sbírce Lorenza Ghibertiho 1402), koupil roku 1603 Hans von Aachen v Římě pro pražskou sbírku císaře Rudolfa II., zde byla až do roku 1782-1784, kdy byla převezena do Vídně. Tam sochu restauroval J. M. Fischer a roku 1815 vytvořil její odlitek doplněný o ruce a hlavu. Od 20. let 19. st. byly podle tohoto modelu odlévány na Moravě v blanenských železárnách litinové sochy.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

3494. Wien, Albertina, Apoteóza císaře Rudolfa II.

Creator:
Bidenhartter, Thobias
Publisher:
Matyáš,
Subject:
chariot, club, crown, bolt of lightning, bow, eagle, imperial orb, lion, lion's skin, scepter, scythe, trident, Apollo, Diana, Hercules, imperator, Iuppiter, Iuno, Neptunus, and Saturnus
Description:
Rytina: Rudolf II. v císařském oděvu (koruna, jablko, žezlo, řád zlatého rouna, zář okolo hlavy) jede na voze taženém dvěma orly a lvem na nebesa. Na oblacích na něj čekají olympská božstva, v popředí nalevo Herkules (lví kůže, kyj) uprostřed Diana (měsíční srpek, luk), napravo Jupiter (blesky, orel). Za Jupiterem je Juno (koruna), nalevo je Saturn (kosa) a Neptun (trojzubec). Dole vlevo je pohled na Prahu (Pražský hrad a Malá Strana)., Prag um 1600#, II, č. 679 s. 200., and Rudolf II. je zobrazen se září okolo hlavy, která jej ztotožňuje s Apollónem. Pod výjevem je báseň dvorního básníka Wackera von Wackenfels, která výjev vysvětluje: smrt Rudolfa II. ohlásilo úmrtí dvou orlů a lva v císařském zvěřinci, zvířata jsou nejen znaky císařství (dva orli) a českého království (lev), ale lev je také znak Herkula a orel Jupitera. S Herkulem se habsburští císaři identifikovali již od Maxmiliána II. a v Praze se tato sebestylizace projevila v monumentální formě poprvé v sochařské výzdobě Belvedéru Ferdinanda I. (1537-1550), kde jsou herkulovské výjevy na čestných místech na nárožích stavby. Na augustovském reliéfu se zobrazením apoteózy, který byl od konce 16. století až do 18. století byl ve Villa Madama je zobrazen Julius Caesar jedoucí na voze s okřídleným koňským spřežením na nebesa, kde na něj na oblaku čeká personifikace nebes a Hélios na slunečním voze, nad Caesarem je orel s rozpjatými křídly. Vedle Caesarova spřežení jsou postavy, které vzrušeně gestikulují - propojení lidského a nadpozemského světa najdeme také na rytině s apoteózou Rudolfa II, kde také realisticky zobrazená veduta Prahy kontrastuje s olymskými božstvy na oblacích nahoře. Grafika existuje ve třech exemlářích, na dvou je vpravo dole monogram IMW (nebo IMWF), na výtisku v Coburgu je místo něj nápis "Thobias Bidenhartter scalps et excutit in Winn" (cf. Irmscher 1999, s. 136 pozn. 233).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

3495. Wien, Albertina, Císař Matyáš

Creator:
Sadeler, Aegidius
Publisher:
Matyáš,
Subject:
coins, cornucopia, cross, crown, eagle, ass ears, horse, snake hairs, spear, sword, Gratiae, Ignorantia, imperator, Invidia, Moderatio, Pegasus, putti, and Victoria
Description:
Mědiryt (67, 3 x 42, 1 cm): portrétní busta císaře Matyáše v alegorickém zarámování. Dole je císařský orel s mečem a křížem na globu, pod nímž Závist (hady místo vlasů) a Hloupost (oslí uši). Po stranách portrétu nalevo Uměřenost, muž s kopím krotí Pegase, stojí na válečných trofejích. Napravo Victoria (křídla, přilba, kopí, věnec) zabíjí draka, za ní Sláva (křídla) troubí na trubku. Nad portrétem jsou tři Grácie, tančí a sypou mince a plody z rohů hojnosti. Nahoře se snáší putti s císařskou korunou., Fučíková 1997#, I/371., and Kromě tradičních atributů císařství lze na rytině najít i dva ohlasy antických sochařských typů. Uměřenost krotící Pegasa (to jest výmluvnost) je ohlasem slavného a často napodobovaného sousoší (Dioskurů ?) krotících koně. Jejich neobyčejná proslulost byla důsledkem pozdně antického nápisu, který jednu sochy přiřkl Feidiovi a druhou neméně slavnému sochaři Praxitelovi, dále jejich kolosálního měřítka i skutečnosti, že sousoší Římě stálo od doby antického císařství. Dalším antickým citátem na Matyášově portrétu jsou tři tančící Grácie, které se v pražském rudolfinském umění často objevují jako alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující císařskou vládu. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především z exempláře se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Citáty slavných antických soch měly patrně měly patrně naznačit, že Matyášovo vítězství je i triumfem kultury a civilizace.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

3496. Wien, Albertina, Císař Rudolf II.

Creator:
Sadeler, Aegidius (rytec),
Publisher:
Rudolf II.,
Subject:
bolt of lightning, Capricorn, cornucopia, globe, gorgoneion, eagle, helmet, marshal's baton, palm leaf, rudder, shield, spear, spurs, whip, wreath of laurel, Augustus, Bellona, Fortuna, imperator, Roma, and captivi
Description:
Rytina (33, 5 x 25 cm): Portrét císaře Rudolfa II. v brnění s vavřínovým věncem na hlavě, pod ním nápis: A DOMINO. Portrétní medailon je v iluzivní architektuře, nad portrétem sedí nahá personifikace Říma (přilba, maršálská hůl, palmová ratolest, globus, nápis: MANEBIT). Po stranách nalevo znamení Kozoroha (nápis: PROCESSIT) napravo orel s Jupiterovými blesky (nápis: ADSIT). Po stranách potrétu nalevo okřídlená bohyně války, Bellona (přilba, antické brnění, kopí a štít s hlavou Medúzy, nápis: CONSTABIT), napravo personifikace štěstí, Fortuna (kormidlo s habsburským znakem, bič, ostruhy a roh hojnosti, nápis: INSTAT). Dole jsou svázaní turečtí zajatci sedící na válečných trofejích, mezi nimi kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko (nápis: TIBI)., Prag um 1600#, II, č. 676 s. 198-199., Fusenig 2010#, č. 59 s. 187., and Rytina podle nedochovaného obrazu či kresby Hanse von Aachen. Rudolf II. je charakterizován jako nástupce císaře Augusta, v horní části je nalevo Augustovo znamení zvěrokruhu, Kozoroh, s nápisem PROCESSIT/ PŘEDCHÁZEL, napravo je Jupiterův orel s okřídlenými blesky s nápisem ADSIT/ AŤ JE. Rudolf II. má na hlavě vavřínový věnec, je obklopený trojicí bohyň (Belona, Fortuna a Roma) a ohlasem triumfální symboliky antických císařů jsou i spoutaní zajatci dole. Hlavním pramenem pro spojení Augusta se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho vazbu na zimní slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil. Na Augustových mincích najdeme i další symboly, které se na rytině objevují: Globus, u kterého sedí Roma, kormidlo a roh hojnosti, jimiž je charakterizována Fortuna. Obdobně jako v případě Aachenova alegorického portrétu Rudolfa II. v Norimberku z let 1603-1604, i tento portrét byl ovlivněn slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. Gemma Augustea byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Na kameji nalezneme císaře Augusta charakterizovaného znamením Kozoroha, Jupiterovým orlem a vedle něj sedící Romou, tedy tak, jak je zobrazen Rudolf II. V dolním registru nalezneme na obou zobrazeních svázané zajatce dřepící na zemi, což byl atribut antického římského triumfu. Kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko mezi spoutanými zajatci je také zjevnou narážkou na Rudolfovu identifikaci s antickým císařem. Olympští bozi Rudolfa II. nejen chrání, ale po vzoru homérské Iliady a Vergiliovy Aeneidy také aktivně zasahují do boje v jeho prospěch.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

3497. Wien, Albertina, Claudia Quinta

Creator:
Heintz st., Josef
Type:
kresba
Subject:
ship and Claudia
Description:
Kresba (22, 6 x 23, 2 cm): Vestálka Claudie táhne loď se sochou Kybele. and Kresba podle ztracené malby na fasádě v Římě od Polidora da Caravaggio, kterou Heintz zjevně namaloval přímo na místě. Na oltáři z 1.-2. století v Musei Capitolini v Římě (Helbig 1963-1972, 2, č. 1175) je výjev zobrazen obdobným způsobem, oltář s reliéfem však byl na břehu Tiberu nalezen až někdy v letech 1700-1721.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

3498. Wien, Albertina, Faun

Creator:
Heintz st., Josef
Publisher:
Rudolf II.
Type:
kresba / drawing
Subject:
wreath of grapevine and Faunus
Description:
Kresba (41, 96 x 23, 9 cm): nahý satyr (věnec vinné révy nan hlavě), stojí opřený o vysoký podstavec., Prag um 1600#, I, č. 213 s. 354., and Císař Rudolf II. poslal Heintze do Itálie, aby tam pro něho zaznamenal "nejkrásnější antiky". Ve vídeňské Albertině je rovněž kresba podle sochy stojícího satyra s pantherem (inv. 3321) a podle sochy zobrazující Pana učícího Dafnida (3319). Kresba není kopie, ale variace na téma antické sochy, která zobrazovala Pothos, boha touhy a žádostivosti. Ztracený řecký originál, který vytvořil Skopas pro Afrodítin chrám v Megaře (Paus. 1, 43, 6), je známý z několika římských kopií. V letech 1550-1562 je v Římě, v Palazzo Farnese, doložena socha, která je dnes v Neapoli (Museo Nazionale inv. n. 6253), v inventáři Villa Medici z roku 1588 jsou zachyceny dvě kopie podle téhož ztraceného originálu, které jsou dnes ve Florencii, v Uffizi (inv. n. 155 a 261). Ve Florencii, v Palazzo Vecchio je ještě jeden exemplář, který také mohl pocházet římské medicejské vily. Obě sochy ve Ville Medici byla již na konci 16. století zařazeny mezi slavné římské antické sochy (Franzini 1596, tab. F 09 a G 07). Heintz antický vzor oživil a změnil jeho význam také tím, že postavě doplnil revový věnec.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz