Kresba (24 x 35, 3 cm): Paris (frygická čapka, kůže) sedí pod stromem s pastýřskou holí položenou vedle sebe. Předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor. Napravo nahá Minerva, přilba, kopí, štít a brnění u jejích nohou. Nelevo od Afrodíty Juno a další dvě ženy. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť). Napravo říční bůh., Prag um 1600, II, č. 608 s. 147., and Varianta kompozice Aachenova obrazu v Douai z roku 1588.
Kresba: na oblacích sedí (zleva doprava, počínaje vlevo dole) nahý Apollón (luk, toulec se šípy, lyra), oblečená Juno (koruna), polonahý Jupiter (okřídlené blesky), Minerva (přilba, zbroj, kopí, štít), nahý Merkur (caduceus), nahá Venuše s Amorem, u jejího kolene želva., Lietzmann 1987#, 152nn., Fučíková 1997#, I/270., and Olympané v oblacích byly patrně přípravnou kresbou k výzdově vídeňské vily císaře Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách). Podle Lietzmanna byla tato nástropní malba ve Velkém sále nad grottou v západním rohovém rizalitu, jehož stěny byly vyzdobeny podobiznami slavných mužů a výjevy z historie habsburského rodu.
Bronz zlacený ohněm (71, 2 cm): nahá Flora (věnec z květin na hlavě), v pozdvižené pravici květ, v levici ratolest, jako karyatida (na hlavě hlavice sloupu)., Fučíková 1997#, II/205., and Tzv. Pražská fontána, třímetrová ze stříbra a bronzu, byla objednaná Maxmiliánem 1568 v Norimberku, dokončena až za Rudolfa, instalována na Pražském hradě roku 1578, ale brzy rozebrána. Zachovány pouze čtyři postavy, na nichž spočívala nejspodnější mísa, které představují alegorie ročních dob v podobě antických bohů.
Bronz zlacený ohněm (70, 7 cm): nahá Ceres (koruna z klasů), v pozdvižené pravici klas (?), v levici roh hojnosti s klasy, jako karyatida (na hlavě hlavice sloupu)., Fučíková 1997#, II/205., and Tzv. Pražská fontána, třímetrová ze stříbra a bronzu, byla objednaná Maxmiliánem 1568 v Norimberku, dokončena až za Rudolfa, instalována na Pražském hradě roku 1578, ale brzy rozebrána. Zachovány pouze čtyři postavy, na nichž spočívala nejspodnější mísa, které představují alegorie ročních dob v podobě antických bohů.
Tempera na pergamenu (13, 5 x 8, 6 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, křídla na patách, caduceus) unáší Mír (plášť na ramenou, olivová snítka) na nebesa. Dole je krajina, na obzoru město připomínající Prahu. and Kaufmann 1988#, 3.5.
Bronz zlacený ohněm (71 cm): nahý Vulká (vousy), v pravici nůž, v levici zapálenou pochodeň, jako telamón (na hlavě hlavice sloupu)., Fučíková 1997#, II/205., and Tzv. Pražská fontána, třímetrová ze stříbra a bronzu, byla objednaná Maxmiliánem 1568 v Norimberku, dokončena až za Rudolfa, instalována na Pražském hradě roku 1578, ale brzy rozebrána. Zachovány pouze čtyři postavy, na nichž spočívala nejspodnější mísa, které představují alegorie ročních dob v podobě antických bohů.
Rytá stříbrná deska (průměr 16, 5 cm): uprostřed pod stromem leží nahá Venuše, u jejích nohou u ohně Amor. Za Venuší nahý Bakchus, hrozen vína v ruce položené do klína a číši s vínem v natažené ruce. Pod Venuší oblečená Ceres (věnec z klasů na hlavě, roh hojnosti)., Prag um 1600#, II, č. 672 s. 195-196., and Deska byla určena k výzdobě i k tisku (zrcadlově převrácené písmo). Téma je patrně ilustrace rčení ze Terentiovy hry Kleštěnec: "Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla)," námět celé řady děl rudolfinského dvorského umění.
Bronz zlacený ohněm (71, 8 cm): nahý Bacchus (révový věnec), v pozdvižené pravici hrozen vína, v levici větev vinné révy, jako telamón (na hlavě hlavice sloupu)., Fučíková 1997#, II/206., and Tzv. Pražská fontána, třímetrová ze stříbra a bronzu, byla objednaná Maxmiliánem 1568 v Norimberku, dokončena až za Rudolfa, instalována na Pražském hradě roku 1578, ale brzy rozebrána. Zachovány pouze čtyři postavy, na nichž spočívala nejspodnější mísa, které představují alegorie ročních dob v podobě antických bohů.