Chebský hrad během staletí prošel několika stavebními úpravami, nicméně si částečně zachoval původní románskou podobu. Je jedinou ukázkou císařského sídla (falce) u nás. Jeho stavbu zahájil římský císař Fridrich I. Barbarossa roku 1179. Ve stavbě pokračoval na počátku 13. století Fridrich II. Z původní stavby dochována dvojitá hradní kaple sv. Erharda a Uršuly, Černá věž a část palácové zdi s pětidílnými románskými okny., Bažant 2000#, 74., and Německý císař Fridrich Barbarossa (1125/6?1190), byl jedním z nejaktivnějších obnovitelů říše římské. Jeho kulturní politika obrácená k antické minulosti zanechala významnou památku i na území Čech. Z výstavného hradu, který si v Chebu postavil, je vedle Černé věže nejlépe dochována kaple z doby před rokem 1188. Věž i kaple měly na výtvarnou kulturu tehdejších Čech velký vliv. Věž na první pohled zaujme bosovaným zdivem, jež se explicitně hlásilo k antickému dědictví a bylo jedním z atributů štaufské architektury, který v českých zemích zapustil hluboké kořeny. Architektonická plastika chebské kaple byla badateli odvozena z horního Rýna a Alsaska a je jednoznačně antikizující, hlavice sloupů jsou bohatě zdobeny figurální plastikou, mezi níž vyniká masturbující muž ztělesňující zlo, jeden z prvních aktů ve středověkém umění. Sochařská dílna činná v chebské palácové kapli ovlivnila výzdobu kostela sv. Mikuláše a Alžběty v Chebu, kde v letech 1210?1220 vznikly hlavy zdobící západní portál, především však byla velkou inspirací pro architekturu v Čechách, zejména západních.
Návrh opony pro pro Stadttheater Eger. Výjev představuje oslavu zbudování divadla v roce 1874. Vpravo je budova divadla, před ní skupina alegorických postav (Fama, Múzy), v pozadí silueta Chebu., Databáze..: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=626, and Hromada, František a kol.: Historie chebského divadelního života 1410-2011 Egerer Theatergeschichte. Cheb, Západočeské divadlo 2011 472 s. Opona na s. 85.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy baňkovité polosloupy na soklech s korintskými hlavicemi. Na nich spočívá zalamované hladké kladí. Nad kladím je pravoúhlý zalamovaný nástavec, po stranách jakoby pokračují vyžlabené pilastry, před něž jsou představeny sochy rytířů. Uprostřed nástavce kruhový tympanon vyplněný rozvilinami se znakem Šebestiána Veitmila a Anny z Althofu. V obou cviklech okřídlená postava s troubou, Fama. Nad nástavcem je zalamovaná římsa, po stranách zalomená dvakrát, jakoby tam pokračoval polosloup., Šamánková 1961#, 24., and Edikulový portál vykazuje obdobné znaky jako edikulové portály v Jáchymově, jenž byl založen roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Sochařská výzdoba na terase zahrady zámku, na zábradlí ženské alegorické busty., Anděl 1984#, 177-178., and Zámek byl v péči JZD, dnes je zdevastovaný.
Pískovcová socha ženy v antické říze (v. 3 m), stojí na soklu, v pravici drží rydlo, v levici tabulku., Poche 1977#, s. 539-540., and Socha múzy, původně zhotovená pro Národní divadlo v Praze (do roku 1881 stála nad průčelím), zakoupena po požáru divadla.
Dům měšťana Matěje Mydláře z let 1573 - 1577, třípatrový s loggií. Na jižním průčelí připojena polygonální věž s věžičkou, tzv. hvězdárnou, kterou dal zbudovat syn stavebníka, Daniel Mydlář. V průčelí do ulice reliéfní výzdoba. Na parapetu prvního patra a na podnožích sloupů - reliéfní medailony s ženskými figurami v dobovém oděvu představujících alegorie a ctnosti. Zleva doprava: sedící žena s palmovou ratolestí a holubicí (?) (Mír) a klečící žena (Víra); žena s přilbou a bubnem (Válka) a žena s mečem a vahami (Spravedlnost); žena se třemi dětmi (Láska) a žena se zrcadlem a hadem (Obezřetnost, Moudrost); žena s pelikánem (Charitas) a žena se sloupem (Síla), žena s korunou a žezlem (Moc)., Muchka 1990#, 290., and Alegorie ctností.
Měšťanský dům s gotickým jádrem (doložen 1592). Dnešní podoba z přelomu 18. a 19. století, kdy byl v majetku rodiny Rozvadovy (v letech 1787-1889). Fasáda empírová s figurální výzdobou. Na levém nároží sv. Florián, dále obdélné reliéfy s figurami: puti s květinami a ovocem - žena s žezlem a holubicí pijící z misky - puto a satyr s různými atributy (fascis, kaduceus, kotva, loď) - muž s trojzubcem a nádobou na vodu - puti s hrozny vína a ohýnkem v nádobě. Nad portálem svitek, písmena JK a holubice s ratolestí., Poche 1977#, s. 539-540., and Reliéfy střídavě zobrazují alegorie ročních dob a antická božstva. Zleva jaro a léto, Venuše, satyr a puto s atributy, Neptun, podzim a zima. Nad reliéfy v nadokenních obloucích hlavy antických imperátorů.