Adónis (tunika, kalhoty, vysoké boty) leží na zemi, vedle něj je na grafické předloze položený oštěp na kance, ale restaurátor nezobrazil jeho hrot. Nad mrtvým Adónidem lamentuje Venuše (červený kabátek, dlouhé šaty), nad ní v oblacích její vůz. V pozadí krajina s loveckými psy., Lejsková-Matyášová 1956#., and Malovaný strop byl do radnice přenesen z tanečního sálu místního zámku v roce 1930 (restaurován B. Čílou a instalován 1933). Další malované stropy z dobrovického zámku byly sejmuty a převezeny na zámky Mnichovo Hradiště, Plumov a Bělá pod Bezdězem (odtud později na Švihov). V polích stropu sálu dobrovické radnice jsou erby Valdštejnů a osm maleb inspirovaných Ovidiovými Proměnami podle dřevorytů Virgila Solise (1563): Jupiter a Kallistó, Narkissos, Diana a Aktaión, Kefalos a Aurora, Lov kalydónský, Kyparissos, Adonis a Venuše, Picus a Kirké. Další příběhy z Proměn jsou zastoupeny dvojicemi postav s atributy a nápisy.
Původně klasicistní anglický zámecký park na východ od obce Dolní Rožínka, v parku kaple a hrobka Jana Nepomuka Mitrovského zv. Chrámek Osvícenství, vedle ní empírový egyptský obelisk.
Původně klasicistní anglický zámecký park na východ od obce Dolní Rožínka, v parku kaple a hrobka Jana Nepomuka Mitrovského a jeho ženy Antonie Žerotínové, zv. Chrámek Osvícenství, vedle ní empírový egyptský obelisk.
Nájemní řadový dům. Na strohé fasádě průčelí domu bez ozdob nad vchodem reliéf s postavami tří žen, uprostřed je nahá žena, obě ruce pozdvižené, z obou stran jí jakoby pomáhají vstát dvě ženy oblečené v antickém chitonu. and Inspirací je patrně zrození Venuše z mořské pěny nebo návrat Proserpiny na zem, základní schema je podobné jako na antickém řeckém reliéfu, na tzv. Ludovisi trůnu (sedící dívky nahrazeny stojícími). Tento reliéf byl nalezen v Římě v roce 1887, pak se dostal do vily Ludovisi (odtud název). Postavy dvou žen pomáhajících vstát třetí ženě jsou interpretovány jako zrození Venuše nebo Proserpina vracející se na zem z podsvětí.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Nad vchodovými dveřmi reliéf (snad keramický, nebo patinovaný beton) s figurálním výjevem jezdců na koních, po stranách reliéfu pseudo renesanční balustráda. and Reliéf je replikou reliéfu ze západního průčelí Parthenonu z 5. století před Kristem. Obdobně je motiv použit také v jiných zemích v Evropě i v zámoří. Některé drobné plastické ozdoby na fasádě jsou inspirovány Jupiterovými blesky.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Nad vchodovými dveřmi reliéf (snad keramický, nebo patinovaný beton) s figurálním výjevem jezdců na koních, po stranách reliéfu pseudo renesanční balustráda. and Reliéf je replikou reliéfu ze západního průčelí Parthenonu z 5. století před Kristem. Obdobně je motiv použit také v jiných zemích v Evropě i v zámoří. Některé drobné plastické ozdoby na fasádě jsou inspirovány Jupiterovými blesky.
Dvoupodlažní nájemní dům. V prvním patře, nad portálem, dvě alegorické ženské postavy. Jedna žena drží v pravé ruce palmovou ratolest, druhá se opírá o lyru, na čele má stuhu (ténii)., Déry 1991, s. 156., and Žena na levé straně patrně zobrazuje vítězství Ctnosti, žena vpravo patrně múza Erató, personifikace hymnického básnictví opěvujícího historii národa (ténie ve vlasech, lyra: atribut barda, bájného potulného pěvce a básníka).
Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.