Figura stojící ženy v antikizující drapérii, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce drží masku., Samek 1999#, 62-65., Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Múza komedie. Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze. Socha pochází ze zahrady zámku v Budišově; socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v levé ruce drží paletu se štětci, v pravici štětec, na hlavě vavřínový věnec., Samek 1999#, 64-65., Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze. Socha pochází ze zahrady zámku v Budišově; socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce tabulka v pravici stylus., Samek 1999#, 64-65., Pacáková 2004#, 147-148., Klempa 2008#, 13., and V antickém řecku byla s tabulkou a stylem zobrazována múza poesie a historie. Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze. Socha pochází ze zahrady zámku v Budišově; socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v pravé ruce drží bustu Merkura, v levici sochařské kladívko, na hlavě vavřínový věnec., Samek 1999#, 64-65., Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze. Socha pochází ze zahrady zámku v Budišově; socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura stojícího muže, plnovous, kalhoty, kolem beder drapérie, na hlavě klobouk. U nohou sud vína, v pravé ruce džbán, v levici hrozen vína., Samek 1999#, 64-65., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Figura stojící stařeny v antikizující drapérii, na hlavě hradební koruna, v levé ruce drží kámen (v pravici patrně držela žábu)., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 38., and Kámen v levé ruce je připomínkou kamene, který pozřel Saturn namísto dítěte, žába je szmbolem plodnosti. Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Plastika stojícího nahého mladíka s přehozenou drapérií, oběma rukama drží nádobu s rosou, nad čelem má netopýra, u nohou zapadající slunce., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 33., and Socha boha Vespera jako personifikace soumraku (Luciferus) stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v pravé ruce drží knihu u levé nohy nádoba s ohněm., Samek 1999, 62-65; Kempel 2008, 13, pozn 26., and Ve starší literatuře je socha považována bohyni Vestu. Kniha, kterou drží žena v ruce, však není, na rozdíl od nádobky s ohněm, typickým atributem pro tuto bohyni. Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura stojícího muže, plnovous, na hlavě čaqpka, celý se halí do pláště., Samek 1999#, 62-66., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Průčelí zahradního traktu, vrchní terasa na severozápadě, zahrada původně se sochařskou výzdobou, na sloupech ohradního plotu čtyři busty antických císařů.