Dřevěný vyhlídkový altán (tzv. Findlaterův) v podobě antického chrámku s půlkruhovým závěrem, se čtyřmi dřevěnými jónskými sloupy na kamenných soklech a tympanonem v průčelí., Vyčichlo, J., Karlovy Vary-Findlaterův altán, in: Památky a příroda Karlovarska, Regionální internetová topografická encyklopedie okresu Karlovy Vary, 2009-2013 (http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-findlateruv-altan/(22. 1. 2013))., and Téměř zaniklá stavba obnovena roku 2008.
Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=74 13.1.2013). and Apoteóza básnického umění: citace z databáze: „Apoteóza básnického umění“. Opona ( 8,70 m x 10,80 m) je alegorickým obrazem divadelního umění, kde význam alegorie je akcentován postavami devíti Múz, komponovaných v prvním plánu v podobách krásných žen. V levé části obrazu sedí mladý muž, kterého obklopují tři Múzy: je básník, jenž od Múz „dostává“ inspiraci pro dojímavou milostnou scénu, která se „odehrává“ uprostřed obrazu (tři mladí muži jsou na námluvách u třech dívek). Za básníkem stojí personifikovaná Múza Thaleia (patronka komedie), která gestem přímo mladého umělce „navádí k inspiraci“; za zády básníka sedí, s rukou opřenou o píšťaly dud, Euterpé (Múza hudby); s tamburínou v ruce, v průsvitné říze stojí zády k nám Tepsichoré (patronka tance). Tyto tři múzy tedy bezprostředně inspirují básníka. Ostatní Múzy – jak jsou situovány dále od postavy umělce, tak symbolicky klesá inspirativní vliv na básnickou (divadelní) tvorbu. Ležící mladá dívka s amoretem představuje Erató (patronku milostné poezie). Čelně stojící žena s dýkou v levé ruce je Melpomené (ochránkyně tragédie), napravo od ní sedí plavovlasá Polyhymnia (patronka hymnických zpěvů). Nejvíce v pozadí (a nejhůře viditelná) je bočně stojící Kleió (patronka dějepisectví), z velké části ji kryje postava patronky eposu – Múza Kallioppé, vyobrazená v kostýmu Amazonky. Na nejzasším postě vpravo pak sedí nejvíce „vědecká“ Múza Úraniá (hvězdářství). Vzorem byla opona vídeňského městského divadla z roku 1871 od Hanse Makarta. Valenta, J., (ed.), Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 38 - 39.
Dřevěný altán na kruhovém půdoryse s kupolí nesenou osmi dřevěnými jónskými sloupy na soklech., Vyčichlo, J., Karlovy Vary-Dorotin altán, in: Památky a příroda Karlovarska, Regionální internetová topografická encyklopedie okresu Karlovy Vary, 2009-2013 (http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-dorotin-altan/ (22. 1. 2013))., and Tzv. Dorotin altán vznikl na počest vévodkyně Dorotě Kuronské.
Litinová socha sedící ženy, kolem nahého těla drapérie, v levé ruce drží misku na nožce, v pravé ruce hada., Poche 1978#, 33, 37., http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-socha-hygie/, and Plastika od vídeňského sochaře Vincenze Pilze byla ulita v roce 1878 ve slévárnách Antona von Fernkorna ve Vídni.
Novorenesanční sloupová lázeňská kolonáda, korintské sloupy, štít, na balustrádě dvanáct soch: alegorie dvanácti měsíců roku., Poche 1978#, 32-33., Zeman 2008#, 163., and Přízemní sloupová hala s architrávovým systémem v podobě antické kolonády. Kamenické práce realizovala dráždanská firma F. M. Hübner, na sochařské výzdobě tympanonů a festonů se podílel Bohuslav Schnirch a alegorické plastiky zhotovili sochaři Alfred Schreiber a Karl Wilfert.
Skizy vytvořené pro freskovou výzdobu stropů Černínského paláce v Praze: Herkules a Antaios. and Pražské paláce 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Bronzová soška (79, 9 cm): na zemi leží poražený kentaur Nessos, Herkules kentaura překračuje a odnáší si manželku Déianeiru., Prag um 1600#, I, č. 62, and Socha je dochována v dalších třech exemplářích (Paris, Louvre; Amsterdam, Rijksmuseum; Kansas City, Museum of Fine Arts). Jeden exemplář byl kdysi součástí pražských sbírek Rudolfa II. Podnětem ke vzniku sousoší bylo o rok mladší dílo z pražských císařských sbírek zobrazující stejný námět od Huberta Gerharda, kterého Rudolf II. zjevně pozval do Prahy. Obě sochy byly variací na sochařský typ vytvořený Giambolognou. Expresivní výraz Vriesova Nessa byl ovlivněn antickým hellénistickým sochařstvím zprostředkovaným vatikánským Laokoontem, kterým se inspiroval rovněž Gerhard.
Kresba (18, 8 x 13, 7 cm): Minerva (přilba, brnění, štít, kopí) sedí na podstavci, u něhož spoutána Hloupost (oslí uši) a Závist (vlasy z hadů). and Prag um 1600#, č. 264 s. 391.
Statue on the Schlossplatz square, Hercules slaying the hellhound Cerberus, by Ignaz Lengelacher, 1764, Schlossplatz, Karlsruhe, Baden_Wuerttemberg, Germany, Europe