Dva reliéfy na schodišti radnice v Klatovech: Dvě alegorické sochy žen. Žena, odhalená ňadra, sedí v křesle, v levé ruce drží váhy a zákonník, v pravici svazek prutů - Spravedlnost. Nahá žena sedí v křesle, kolem beder drapérie, v levé ruce drží ošatku s chleby, v pravici chléb - Dobročinnost., Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/spravedlnost-dobrocinnost/ (21. 1. 2013)., and Oba reliéfy věnoval Kroužek Klatovanů v Praze.
Na atice průčelí budovy stály před rokem 1968 alegorické sochy z hornobřízské polévané kameniny: Průmysl (muž, kovadlina, kladivo), Zemědělství, Obchod a Spořivost (žena s dítětem)., Krejčová, M., Spořitelna v Klatovech. Architekt Jindřich Freiwald. ...aneb každé české městečko má svého Baťu a svého Freiwalda. In: Pars Pro Toto, 8/2008, s. 16-25., Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/prumysl-sporivost-obchod-zivnost/ (21. 1. 2013)., and Na sochařskou výzdobu budovy byla vypsána soutěž, modely jsou zachovány ve sbírce klatovského muzea. Sochy byly pro špatný stav odstraněny, patrně někdy mezi lety 1965-1968.
Patrový nárožní dům se sgrafitovou figurální výzdobou. Na fasádě do ulice Plánické čtyři ženské postavy s různými atributy. Směrem od nároží do leva: okřídlená žena s hadem omotaným na pravém předloktí, v levé ruce drží zrcadlo (Prudentia), dále nahá žena s přehozenou drapérií, levá ruka se opírá o sloup, jehož část drží v pravé ruce (Fortitudo). Třetí je postava ženy v soudobém oděvu, v levé ruce drží uťatou hlavu, v pravé meč (Judita). Poslední je Lukrécie (Pudititia) - žena v soudobém oděvu, která si zabodává dýku do prsou. and Pasportizace okresů Zpč. kraje - prosinec 1985: rejstříkové číslo 26427 /4-2669.
Bronz zlacený (65 cm): Lazar sedí nahý na oděvu, psi mu olizují rány na nohou., Fučíková 1997#, I/132, and Námět je biblický (Lukáš 16, 19nn), ale výtvarné pojetí je variací na Láokoónta (gesto pravé ruky, nahoru obrácený obličej s expresivním výrazem, torze těla).
Kresba (21, 3 x 17, 2 cm): nahý Herkules (lví kůže, kyj) s jablky Hesperidek v ruce za zády. Před Herkulem nahá Venuše s Amorem, nad Venuší déšť peněz, nad Herkulem Juno (koruna, žezlo) na trůnu, nohu má položenou na globu, vedle bohyně páv., Prag um 1600#, č. 261 s. 389-390., and Déšť peněz za Venuší je odkaz na Danaé a Jupiterovy zálety, rozhodování Herkulovo se tedy týká rozkoší a manželské věrnosti reprezentované Juno. Postoj Herkula s rukou s jablkem za zády je ohlasem antické sochy známé jako Hercules Farnese.
Měšťanský dům zvaný Vyletělovský. Na štítě průčelí busta Imperátora., Poche 1978#, 82-83., and Srov. Soupis památek, 01. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91.
Měšťanský dům, na atice dvě volné kopie původních alegorických soch - žena s květinami: Jaro. Žena s obilnými klasy: Léto., Poche 1978#, 82-83., and Dům čp. 90 „U zlatého lva" na atice byly původně alegorie čtyř ročních období a na vrcholech štítů dvě bysty římských císařů. V letech 2005–09 poškozené sochy nahrazeny volnými kopiemi od Josefa Pospíšila z Kutné Hory. Srov. Soupis památek, 1. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91.
Měšťanský dům, na atice alegorické sochy čtyř ročních dob: Jaro, Léto, Podzim, Zima., Poche 1978#, 82-83., and Mezi dvěma štíty původní barokní sochy, na atice alegorie čtyř ročních období a na vrcholech štítů dvě bysty římských císařů. Srov. Soupis památek, 1. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91. Poškozené sochy sejmuty (2005) a nahrazeny volnými kopiemi.
Malba Zmrtvýchvstání Krista od Mistra Litoměřického oltáře; postoj Krista převzal z Dürerových Malých pašijí., Pešina 1950#, č. 264-265., and Postoj Krista je ohlasem Apollóna Belvedérského, antické římské mramorové kopie (130 - 140 n.l.) řeckého bronzového originálu připisované Leocharovi (330 - 320 př. Kr). Socha je v Římě doložena od pozdních 90tých let 15. století, od roku 1503 byla ve vatikánských sbírkách. V roce 1511 byla umístěna v Cortile del Belvedere (odtud její jméno), kde byla zpřístupněna veřejnosti, což přispělo k její ohromné popularitě. Dílo bylo v 16. století zachyceno na grafických listech (např. Marcantonio Raimondi, 1530 - 1534), čímž se s ním seznámila záalpská Evropa. Antický bůh byl často zobrazován a adaptován umělci pro díla inspirovaná křesťanskou mytologií (nejslavnjší je Dürerův Adam a Eva, 1507).