Dvoupodlažní řadový obytný dům. Od roku 1807 v něm žil znalec antické řecko-římské kultury, piaristický učitel József Grigely. Pod římsou pět figurálních reliéfů a pět medailonů. V medailonech portréty filosofů a básníků s nápisy. Alegorické reliéfy v obdélných zahloubených polích. První skupinka zleva - múza a Orfeus hrající zvířatům (múza v drapérii, na hlavě koruna, opírá se levou rukou o oltář s knihami, drží v ruce dvě trumpety, na pravé ruce má navlečeny dva vavřínové věnce, třetí drží v natažené ruce, na zemi kniha, Orfeus sedí, hraje na lyru, u jeho pravé nohy sedí zvíře). Druhý reliéf: žena v drapérii, v pravici drží rozvinutý svitek, opírá se o oltář s knihami, v levé ruce drží blesky, před ženou na zemi kniha a helmice, naproti ženě stojí chlapec, v natažené pravici drží svitek. Nad vchodem alegorický výjev - Athéna, ochránkyně věd a umění. Na levé straně reliéfu skupinka alegorie Umění: chlapec, drží paletu, maluje na plátno na stojanu, na zemi před ním sedí puto, maluje na papír, u jeho nohou busta, v pozadí sokl s koulí, na ní stojí nahá ženská postava s palmovou ratolestí v ruce. Další skupinku tvoří žena s knihou a zavázanýma očima, z jejích obou stran dítě (dítě po její pravici ve fraku), nad hlavou dítěte po ženině levici drží Athéna vavřínový věnec. Athéna s helmicí na hlavě, drží kopí, vedle ní kniha a hlava Jupitera. Za Athénou další skupina postav - alegorie Věd, chlapec sedí u globu, vedle něho zeď s dalekohledem, o zeď se opírá dívka v drapérii; další postavy: sedící puto s knihami, nad ním okřídlená postava s rohem hojnosti, za knihami hvězdný globus. Reliéfy pokračují na pravé straně od vchodu dvěma výjevy, patrně alegoriemi Vzdělání patrně v histoii a právu. První skupinu tvoří sedící žena, píše na rozvinutý svitek řeckými písmeny, proti ní stojí žena u tabule s řeckými písmeny. Poslední dvojicí jsou postavy stojících žen v drapérii, první stojí u oltáře, na něm přidržuje desku s písmeny AB a gama delta, v pravici drží svitek; druhá žena stojí u oltáře, nad ním drží váhy, na zemi leží knihy., Medvey 1939, s. 17; Szatmári 2001, s. 9-10., and Alegorické výjevy i fiktivní portréty v medailonech čerpají inspiraci v antické kultuře. V medailonech jsou zobrazeni významné řecké a římské historické osobnosti: řecký filosof Sókratés (asi 469 - 399 př. Kr.); římský básník Vergilius Publius Maro (70 - 19 př. Kr.); politik, spisovatel a největší římský řečník Marcus Tullius Cicero (106 - 43 př. Kr.); římský historik Titus Livius (59 př. Kr.- 17. po Kr.); slavný římský řečník, autor učebnice rétoriky Marcus Fabius Quintilianus (asi 35 - 45 Př. Kr.- 100 po Kr.); římský filosof, politik, básník a vychovatel císaře Nerona Lucius Annaeus Seneca ml. (4 př. Kr.- 65 po Kr.). Alegorické výjevy kladou důraz na hodnoty umění, vědy a vzdělání, k nimž se tímto hlásí obyvatelé domu.
Na fasádě nájemního domu v prvním patře figurální výzdoba. Zcela vlevo Orfeus hrající zvířeti, nad tímto výjevem, ve druhém patře Eurydiké, Plúto a Orfeus v podsvětí (nahá postava s křížkem na krku stojí před okřídleným vousatým božstvem na trůnu, vedle něj muž hrající na flétnu), napravo od něj trůnící démon., Chamonikola 1999#, č. 108., Samek 1999#, s. 233., and Podle Samka je Orfeus "medvědář".
Na stropě sálu domunuje obdélná freska s figurální scénou v krajině. Orfeus sedí na skalisku, levou rukou drží nástroj (viola ?), za ním vlající plášť, kolem něho různá zvířata., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Preiss 2008#, 51.
Pediment se štukovým reliéfem (v. 198, š. 560 cm): Orfeus sedí a hraje na lyru, kolem něho sedí různá zvířata., Denkstein 1958#, 154, č. k. 185, obr. 168, 169., and Reliéf s Orfeem pochází z klasicistní budovy veřejné tančírny na ostrově Štvanici v Praze, zbořené r. 1909. Orfeus hrající zvířatům byl inspirován antickým příběhem, souvisel však patrně také s názvem a původním společenským využitím ostrova. Od 16. století tu byla dřevěná kruhová budova, která do roku 1802 sloužila jako amfiteátr, v němž byla pro zábavu štvána zvěř (jeleni, medvědi, kozy, oslíci).
Budova tančírny (zbořena 1909) na ostrově Štvanice měla v průčelí štít zdobený reliéfem s figurálním výjevem., Lapidárium 1993#, s. 102, č. k. 386., and Výjev představuje Orfea, hraje na lyru zvířatům.
Freska. Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost., Samek 2003#, 82-86., and Scéna neodpovídá běžnému ikonografickému pojetí útěku před Polyfémem. Obr nemá jen jedno oko, ale mnoho očí, Odysseus k útěku nevyužívá berany, ale je zobrazen jak prchá pod zázračným závojem. Snad by se mohlo jednat o závoj nymfy Leukothei, Ino (Samek 2003). Ten však v jeho příběhu figuruje jinak a na jiném místě jeho cesty domů, při jeho útěku z ostrova nymfy Calypso, kdy jej jako záchranné "lano" zachránil od utonutí.
Freska. Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce. and Samek 2003#, 78-83.