Obraz (olej na plátně, 148, 5 x 199 cm). Zajatá Timoklea je přiváděna k Alexandrovi., Poche 1977#, s. 85., Kotalík 1982#, s. 108, č. k. 100., and Obraz původně v Žinkovech, zhotoven patrně pro hr. Františka Josefa z Vrtby. Námět podle Plutarchos, XXXIII, 12. Alexandr dává milost ženě, která zabila jeho důstojníka za to, že plenil Théby a znásilnil jí. Alexandr okouzlen její krásou ji propouští. Antické prvky: oděv Alexandra a jeho důstojníků (pitoreskní jsou však orientální kostými ostatních), Brandl tehdy klasicistní názor. Timoklea z Théb byla někdy zobrazována v kontextu ctností, jako statečnost a nebojácnost.
Kuřácký salon, tapiserie - Setkání perského krále Darea s Alexandrem Velikým., Blažková 1962#, 28-30., and Jeden kus ze série Alexandrových bitev. Série byla tkána v Bruselu (kartony Charles Le Brun).
D. Hejdová, (AT, s. 79, č.k. 41): Kamej vsazena do ostatkového kříže (původně Francie, 13. století, po 1354 klenotnicky upraven, osázen kamejemi). Kameje pocházely ze sbírky drahých kamenů Karla IV. J.Bažant (AT, s. 64, č.k. 3) : Popularita Alexandra Velikého v Čechách již od vzniku staročeské literární památky Alexandreida (konec 13. století), do začátku 15. století. Alexandr jako agent legitimity slovanského panství v Evropě (tzv. slovanský registr emauzského kláštera v Praze). and Kotalík 1982#, s. 64, č. k. 3.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Figurální scéna v krajině, nad postavami fragment antické architektury, oblouk a sokl se sochou sfingy. Postavy zleva doprava: Bucefalus a Alexandr Veliký, Aristoteles, Krates, Demokritos, Diogenes, Fainias, Sokratés a Xantipa, Kleobúlos s dcerou, Platón, Pythagorás, Solón z Athén, Lykurg, Archimédés, Anaxagorás, Apellés, Thálés, Apellés, Aeskulap, Hippokratés, Galén.
Na západní stěně Lehkomyslnost (jede na vlkovi se zakousnutou husou v tlamě, ve znaku má straku, na helmu pták a nakorouhvi pečeně na rožni), Pýcha (meč v ruce a na hlavě tiáru, jede na koni, pod jehož kopyty je lev, ve znaku má lva, na helmu páv a na korouhvi orel), Prchlivost (jede na medvědovi, napíná luk se třemi šípy, ve znaku má kance, na helmu očkubaného kohouta a na korouhvi klovajícího ptáka). Na východní stěně je Nenáviost (hubená, drží se za nohu, jede na beranovi s drápy a hadím ocasem, ve znaku má štíra, na helmu netopýra a nakorouhvi dva hady), Nestřídmost (jede na praseti, ve znaku má kočku, na helmu sovu a na korouhvi sysla), Lenost (jede na kulhavém oslu, ve znaku má kohouta s kachním zobákem držícího podkovu, na helmu opice s podkovou v ruce), Chlípnost (jede na koni s drápy a medvědíma ušima, ve znaku žába, na helmu kohout, na korouhvi liška). Ve dveřních špaletách dveří na západě ozbrojenec a na severu Alexandr Veliký (štít s gryfem) a král Artuš (štít s trojicí královských korun). Na klenbě jsou rozviliny s groteskami (cvičící postavy, lidské hlavy a koňské hlavy, sova, opice) a erby rodů z Hradce a z Valdštejna., Chamonikola 1999#, č. 115., and Cyklus hříchů je vytvořen podle rytin Heinricha Aldengrevera z roku 1552 (Lejsková-Matyášová 1959).
Zámek pův. renesanční, upraven v poslední čtvrtině 17. století; Vnitřní úprava na náklad cís. Ferdinanda V.; 20 pokojů 2. patra v letech 1850 - 1851; úpravy vedl pražský architekt J. Bělský (malíři J. Navrátil, V. Kandler, J. Amort, sochař V. Levý, řezbář J. Schubert, štukatér J. Effenberger, kameník K. Svoboda; původní nástropní malba: Alexandr Veliký a Roxana (1851 přemalba od J. Navrátila): Další malby blíže neurčeny: alegorie, mythologické scény, zátiší, ornamenty). Další malby v jídelně (17. stoeltí (?), miniaturní obrazárna - neuvedeno jaké obrazy a jaké náměty. V zahradě bohaté terasy se sochařskou výzdobou z poslední čtvrtiny 17. století: tritoni a tritonky jako kariatidy. and Poche 1982#, s. 330-333.
HZT: Zámek 1632, 1670-1683 Domenico Orsi přestavba Giulio Broggio, terasová zahrada hariatidy z konce 17. stol. sochy Jeremias Süssner. Zámek 1670-1683, G.D.Orsi, G. Broggio; 1835-1848 interiéry-nástropní malby J. Navrátil, V. Kandler, V. Levý. Malby Alexandr Veliký a Roxana - Navrátil Jos. (1798-1865) z roku 1850- 1851. V parku Nymfeum se sochami (1680-1690) podle návrhů Jer. Süssnera. and Hrady, zámky a tvrze III, 1984