Soubor imaginárních portrétů římských císařů., Pánková, Wizovský 2011#, s. 86-87., and Do zámeckého mobiliáře se portréty císařů dostaly až v polovině 19. století. Kolekci přivezli tehdejší majitelé zámku Beaufort - Spontin.
Hlavní průčelí obrácené do dvora, na středovém rizalitu se štítem dvě vázy a dvě busty římských imperátorů. and Busty imperátorů jsou velmi blízké bustám v sále chomutovské radnice (dnes Oblastní muzeum Chomutov, lapidárium, dvě busty římských císařů z 18. století).
V horní sálové hradní místnosti byla vymalována galerie římských císařů, začínající Juliem Caesarem a končící Maxmiliánem II., Indra 1990#, s. 154, pozn. č. 44., and Podle dochovaných archiválií galerii vytvořil městský malíř Matěj Rahn, ve spolupráci se šumperským městským malířem Theodorem Neumannem. Tato obrazová galerie imperátorů se nedochovala.
Mramorová busta, poprsí muže., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 116., and V roce 1870 zakoupil Bedřich z Fürstenbergu, arcibiskup olomoucký, antické a antikizující busty, které dal umístit do oblouků nik v Maxmiliánově kolonádě. Odtud později její tradiční název Pompejská. Dnes jsou busty v Arcidiecézním muzeu.
Dvě busty císařů v nadživotní velikosti., Poche 1978#, 300-301., Pokorná 2003., and Poche 1978 s. 301: v zahradě domu čp. 1, od stejného autora jako Herkules ve Voigtových sadech.
Stavebníkem zámku byl Florian Gryespek z Grysbachu. Východní křídlo (1553 - 1558) . Po 1620 v majetku rodu Lobkowicz. Na fasádě sgrafitová výzdoba. Sloupový portál, sgrafita na severní straně nádvoří. V interiéru v 1. patře - rytiřský sál se zbytky maleb a štukovou výzdobou (antičtí vojáci, římští císaři, antické ctnosti). and Poche 1978#, s. 461; Vlček 1994#. 200.
Cyklus obrazů císařů římských a byzantských, jimiž byl vyzdoben Velký sál Pražského hradu. Doloženo, že fiktivní portréty - Saturn, Jupiter (motiv pozdvižené ruky z antických kamejí), Dardan, Herictonius, Ylus (podle římského konzula), Priamos, and Stejskal 1970#, 39, 56.