Soubor imaginárních portrétů římských císařů., Pánková, Wizovský 2011#, s. 86-87., and Do zámeckého mobiliáře se portréty císařů dostaly až v polovině 19. století. Kolekci přivezli tehdejší majitelé zámku Beaufort - Spontin.
Tapiserie (330 x 368 cm) s námětem alegorie Rétoriky. Postava Rétoriky, žena sedící na trůně, v levé ruce drží kaduceus, je korunována vavřínovým věncem. Po její pravici stojí muž, římský voják, ukazuje na věžovitou stavbu, v pozadí průhled na architekturu města. V popředí vlevo na zemi sedí žena, kolem ní knihy, busta., Delmarcel, G., La tapisserie flamande: Du XVe au XVIIIe si?cle, Lannoo Uitgeverij, 1999, s. 300-301., Pánková, Wizovský 2011#., and Tapiserie je jedním z devíti kusů ze série "Sedm svobodných umění". Autorem kartonů byl Cornelis Schut, série byla tkána v Bruggách v Belgii. Tapiserie pochází ze sbírky Friedricha Augusta Beaufort-Spontin, který zámek zakoupil v roce 1813. Stejný kus (s poněkud odlišnou bordurou) je ve sbírkách Museo d´arti applicate v Miláně.
Kresba Thesea, Ariadna vychází z Labyrintu - návrh pro Universitní thesi "Ariadnae suae Logica Pragensis", podle Škrétova návrhu ji vyryl S. Weishun 1645 and MŚ, Rudolf II. a Praha, 397, V/255
Přestavby bašty v severní hradbě a na východě obdélná bašta na skále, okno patrně podle návrhu Giovanni Battista Pieroniho (1628-1632)., Poche 1977#, s. 71., and Durdík 1995#, s. 58-59.