Průčelí budovy s figurální sochařskou výzdobou ( Antonín Pilgrim, 1510-1511), uprostřed mezi postavami heroldů a měšťanů alegorická postava Spravedlnosti (na hlavě koruna, v levé ruce váhy, v pravici meč). and Socha pochází patrně z doby po švédských válkách, kdy byla radnice poškozena. Opravy byly dokončeny roku 1660.
Původní malířská výzdoba se zachovala pouze ve třech sálech ve druhém patře horního zámku, který vznikl přestavbou středověkého sídla, a v kapli. Na stropech dvou menších místností se nacházejí malby s alegorií Fortitudo (Síly) a Justitia (Spravedlnosti). Na stropě větší místnosti se nachází obraz jízdní bitvy u mostu, v alkovně při tomto sálu pak malba s motivem amoretů se zbraněmi., Mádl 2008, and Zapletalová 2008. Zapletalová, J. , "Jacobus Tencalla figlius Joannis de Bissone" aneb původ a život malíře Giacoma Tencally, Umění,LVI, 2008, No. 1 s. 65-76.
Rytina (69, 7 x 90, 5 cm, slepeno ze dvou desek). Figurální kompozice na břehu moře. V popředí Leopold I. ve zbroji olivovou ratosletí v rukách (jako Aeneas), po jeho pravici arcivévoda Josef s kotvou (jako Ascanius), za Leopoldem stojí trojice ctností - Zbožnost, Spravedlnost a Síla. V pozadí loď, soptící Etna a výjev pádu Tróje, Harpie, Kyklópové. Na nebesích Aiolus, Juno, Merkur, Jupiter, Venuše a putti., Zelenková 2009#, 114-115., and Univerzitní teze Leopolda Zikmunda z Franckenbergu je věnována císaři Leopoldu I. Císaře přirovnává k hrdinovi Aeneovi a arcivévodu Josefa k Ascaniovi. Autor předlohy se částečně inspiroval výjevy od Pietra da Cortona v Galleria Pamphilj v Římě.
Freska, v akantové kartuši postava oblečené ženy, jedna ze čtyř theologických ctností. Na hlavě koruna, v levé ruce meč, v pozdvižené pravici váhy - Spravedlnost. and Alegorie Spravedlnosti, jedna z hlavních ctností, byla součástí výzdoby veřejných městských budov (e.g. radnice), ale také církevních prostor.
Malba na dřevě. Postava ženy v antikizujícím oděvu, na hlavě koruna. Stojí na perspektivně zobrazené dlaždicové podlaze, v levé ruce drží meč, v pravici váhy. and Adamová, Šouša 2004#, obr. 12.
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí Giganti dva útočící kyji kameny na nebesa, ostatní již padají dolů. V oblacích Spravedlnost se zavázanýma očima, na voze taženém jehnětem a lvem. V pravé ruce drží blesky, v levé otěže a váhy. Na voze válečné trofeje. and Samek 2003#, 95.
Ve východním křídle zámku je několik sálů s bohatě zdobenými štukovými stropy, rovněž v severním křídle v prvním patře, se dochovaly štukové stropy. Na stropě vestibulu čtyři alegorie - Spravedlnost, Pravda, Nevinnost a Přejícnost. Spravedlnost - postava oblečené ženy, v levé ruce drží váhy, v pravici meč., Poche 1982#, 405., Adamová, Šouša 2004#, obr. 17., and Formálně je výjev se Spravedlností téměř shodný s postavou Spravedlnosti na stropě letního refektáře v pražském Klementinu, kterou patrně vytvořil štukatér Tomasso Soldati, který se svým bratrem Martino pracoval na řadě dalších míst v Čechách (Praha, sv. Ignác, Lobkovický palác, Zbraslav, zámek).